The Orb a David Gilmour, aneb co by bylo, kdyby...

02169914.png
02169914.png
O The Orb se vždycky v žertu mluvilo jako o Pink Floyd raveové generace. Vůdčí osobnost legendárního chilloutového projektu Dr. Alex Paterson dobrovolně přiznával vliv prog-rockových klasiků, a pokud si dobře vzpomínám, tak jednou z prvních věcí, které jsem kdysi stáhl z Napsteru, byl tranceový remix Dark Side Of The Moon připisovaný právě The Orb (neprávem – jak se později ukázalo).

Bylo tedy otázkou času, kdy se The Orb a Pink Floyd nakonec skutečně potkají na jedné nahrávce. K setkání kosmických vizionářů z jiných hudebních ér nakonec došlo na albu Metallic Spheres. Novou desku The Orb tady doprovází kytara Davida Gilmoura.

Jak k tomu došlo? Gilmour se vloni potkal s Youthem, příležitostným spolupracovníkem The Orb, bylo to nad charitativním singlem s předělávkou skladby Chicago. Slovo dalo slovo a Gilmour nahrál do nových tracků The Orb svoje kytarová sóla. Na pár místech i zpívá – jsou to právě pasáže ze zmíněné skladby, tady nazvané Hymns To The Sun, vpletené do techno rytmů. Tady Gilmour do kosmických zvuků zpívá text Boba Geldofa: „Když věříš ve spravedlnost, postav se za lidská práva!“ A chvíli to vypadá jako nezáměrná parodie. Bohužel nejspíš není.

Celá deska na mě pak působí dojmem jakéhosi dobře míněného mash-upu chilloutových klasik s Gilmourovými ztracenými kytarovými party z časů alba Meddle. Má to jen jedinou chybu – nový materiál The Orb má celkem daleko k Adventures Beyond The Ultraworld nebo Little Fluffy Clouds.

02169915.jpeg

Album se skládá jen ze dvou tracků, což je zcela v duchu ambientního/chilloutového vnoření se do hudby, na kterou potřebujete víc času. Jenže ve skutečnosti se oba tracky skládají z pěti jednotlivých písní/pasáží, které do sebe splývají. Tudíž deska tak úplně nefunguje jako slibovaný ambientní opus, určitě nečekejte čtyřicetiminutový trans Blue Room, ale spíše nevyrovnanou kolekci tracků, ve kterých Paterson šmátrá na dně svého sudu kreativity a hledá, kde ještě zůstal nějaký kloudný nápad. Ohraný trip hop, prehistorický ambient, vyčazený chill-out, techno s dubovými efekty zpoždění, všechno jsme už někde na deskách The Orb slyšeli, tudíž se poslech Metallic Spheres promění v čekání na občasné Gilmourovo sólo nebo v lepším případě na moment, kdy Youth vezme do ruky svoji basu.



Většina ortodoxních fanoušků Pink Floyd bude určitě tímhle výletem Davida Gilmoura překvapena (snad příjemně). Vždyť jeho posledním počinem bylo ultrakonzervativní album On an Island. A ortodoxní fanoušci The Orb budou kvitovat s povděkem tohle setkání snů svých hrdinů z časů, kdy polykali LSD. Nám ostatním zbývá jen malé myšlenkové cvičení na téma, co by se stalo, kdyby se tihle titáni potkali v časech, kdy ještě měli co říct.

The Orb ft. David Gilmour – Metallic Spheres