Orbán proti trans lidem. Maďarsko chce povolit pouze „pohlaví, se kterým se člověk narodil“

27. duben 2020

Maďarská pravicová vláda se chystá ukončit legální uznávání trans lidí v zemi. Podle britského serveru The Guardian prosadí zřejmě ministři pod vedením Viktora Orbána předpis, který pohlavní identitu lidí určí na základě jejich „biologického pohlaví založeného na primárních pohlavních charakteristikách a chromozomech“. Tím fakticky znemožní lidem legálně své pohlaví změnit.

Aktivisté a ochránci lidských práv tvrdí, že zákon se projednává v parlamentu teď právě proto, že pozornost celého světa se upírá na pandemii koronaviru a boj s ní. Maďarská vláda tak může v zemi poměrně nerušeně upevňovat svoji moc a zvyšovat diskriminaci lidí, kteří jí nejsou po chuti. Jak poznamenává tisk, parlament neustále zasedá, nezaobírá se ale bojem s nemocí, zdravotnictvím nebo ekonomickými kompenzacemi, ale právě například novou legislativou, která znepříjemní život všem trans ženám a mužům v zemi.

„V Maďarsku musíte předložit svůj občanský průkaz, i když si chcete půjčit kolo, koupit jízdenku nebo vyzvednout balíček na poště. To znamená, že se se svou trans identitou budete muset svěřovat úplně cizím lidem. Někdo na to reaguje vstřícně, stávají se ale situace, kdy jsou na vás kvůli tomu, kdo jste, lidi hrozně nepříjemní,“ řekla deníku The Guardian Ivett Ördög, trans žena z Budapešti.

Orbánova vláda je za poslední dva roky vůči LGBT+ komunitě stále nepřátelštější. Mimo jiné přechází podle reportéra deníku The Guardian od neustálého omílání tradičních rodinných hodnot a výhod heterosexuálního manželství k otevřeně diskriminačnímu jazyku, jako je přirovnávání homosexuality k pedofilii.

Spustit audio
  • Udržitelná budoucnost neznamená návrat do středověku, podle britských vědců se stačí uskromnit

    29. říjen 2020
    Udržitelná budoucnost

    Studie vedená Univerzitou v Leedsu odhalila, že v budoucnu může být způsob života na planetě udržitelnější, a to i při zachování současné kvality života pro všech deset miliard obyvatel Země. Vědci uvedli, že v roce 2050 by lidem mohlo k uspokojení běžných potřeb stačit 40 procent dnešní globální energie.

    Co se musí změnit a jak taková budoucnost bude vypadat? „Rozhodně to neznamená návrat do středověku,“ říká o pohledu do budoucnosti Joel Millward-Hopkins. K důstojnému zachování základních lidských potřeb, jako je bydlení, mobilita, jídlo a hygiena, stačí málo. Zároveň se populace nemusí vzdát ani kvalitní zdravotní péče, vysoké úrovně vzdělávání a informačních technologií. Pokud totiž dojde k vyčíslení spotřeby energie, žije populace v nadbytku.

    Tým Millwarda-Hopkinse potvrdil, že existují technologická řešení, která umožní snižování spotřeby energie na udržitelnou úroveň. Zároveň zdůraznil, že materiální oběti potřebné pro redukci jsou menší, než se původně předpokládalo. Díky tomu je možné vrátit spotřebu energie na limity z 60. let, kdy na Zemi žily pouze tři miliardy lidí.

    Studie navíc nabízí konkrétní vyčíslení materiálních obětí, které budou muset přijít. Rodina by měla mít jedno osobní vozidlo, které ročně nenajezdí víc než 15 000 kilometrů. Každý člověk by měl vlastnit pouze jeden telefon. Na domácnost by pak měl stačit jeden počítač, vařič a lednička. Ve společné domácnosti o 4 lidech by mělo jedné osobě stačit asi 15 metrů čtverečních, 50 litrů vody na den a výživa o hodnotě 2000–2150 kcal denně.

    Pro srovnání uvádí studie také celoroční spotřebu energie pozdně paleolitického sběrače, která činila kolem 5 GJ. Dnes průměrný člověk spotřebuje asi 80 GJ ročně. „V absolutních číslech se spotřeba primární energie zvýšila od paleolitu z 1 PJ na dnešních 600 000 PJ. Výsledkem je znečištění atmosféry, acidifikace oceánů a klimatické změny.“

    Z výzkumu tedy vyplývá, že je v našich silách zajistit všem slušný život a zároveň chránit klima a ekosystém, stačí jen trochu snížit nároky.

  • Rypošové lysí žijí v koloniích podobných včelím. Unáší mladé z jiných skupin a dělají z nich otroky

    29. říjen 2020
    Rypoš lysý

    Rypošové lysí mají řadu neobvyklých vlastností, dokážou přežít v nehostinném prostředí, téměř necítí bolest, zvládnou přežít 20 minut bez kyslíku, dožívají se vysokého věku a dosud se u nich nikdy neobjevila rakovina.

    Jde o asi 10 cm velkého hlodavce, který žije v obrovských spolupracujících koloniích, největší mají až 300 členů. Většina jedinců v těchto skupinách je sterilní, stejně je tomu třeba u mravenců a včel. Reprodukuje se pouze královna. Velká společenství těchto savců mají ale jedno ošklivé tajemství, vzájemně si unáší děti a dělají z nich otroky.

    K tomuto zjištění došlo poté, co na počátku 90. let vědci odchytili, označili a poté opět pustili několik rypošů, aby je mohli dlouhodobě sledovat v rámci terénní studie v Keni. „Unesená mláďata se stala nereprodukčními pracovníky. Jejich funkce v kolonii byla kategorizována jako otroctví,“ napsal výzkumný tým.

    K únosům mláďat dochází i u některých druhů primátů, výzkumný tým se však domnívá, že v případě rypošů je chování podobné spíše tomu, které provádí mravenci. Ti unáší larvy a kukly z jiných kolonií a vychovávají je jako součást své pracovní síly. Tento jev, kdy evoluční tlak vytváří stejné fyzikální nebo behaviorální rysy u zcela nesouvisejících druhů, je známý jako konvergentní evoluce.

    „Nízká pravděpodobnost zdokumentování tohoto jevu pomocí našich metod zpětného vychytávání označených jedinců zvyšuje možnost, že chování je mnohem častější a může být významným hnacím motorem společnosti a značné velikosti kolonií rypošů,“ vysvětluje evoluční biolog Stan Braude z Washingtonské univerzity.

    Podívejte se také na Argentinští biologové objevili včelí hnízdo zbudované z plastů.

  • Filipínský policista zemřel při rozhánění kohoutího zápasu, bojová čepel mu prořízla tepnu

    29. říjen 2020
    Kohoutí zápasy

    Filipínské úřady uvedly, že rozhánění nelegálního kohoutího zápasu v provincii Severní Samar stálo život jednoho z policistů. Poručíka Christiana Boloka zasáhla kovová čepel, kterou mají ptáci připevněnou k nohám právě kvůli zápasům.

    Policista chtěl pořadatelům zápasu kohouta zabavit a během jeho odebírání došlo k zasažení Bolokovy stehenní tepny. „Byl převezen do provinční nemocnice, ale ztratil velké množství krve a po příjezdu byl prohlášen za mrtvého,“ uvedla policie.

    Na Filipínách mají legální i nelegální kohoutí zápasy dlouhou historii. V této oblasti byl však v srpnu sport zakázán, a to z toho důvodu, že se při něm mezi účastníky a pořadateli šířila nákaza koronavirem. Filipínské nelegální kohoutí zápasy se nazývají „tupada“ a často jsou pořádány v podzemních prostorách, aby nebyly odhaleny úřady.

    „S těžkým srdcem oznamujeme, že jsme přišli o bratra, který ve jménu služby obětoval vlastní život,“ uvedl v prohlášení vedoucí policejní jednotky provincie Severní Samar Arnel Apud. „Jsme silně zasaženi předčasnou smrtí poručíka Boloka a vyjadřujeme upřímnou soustrast jeho rodině a příbuzným,“ dodala filipínská národní policie.

    Filipínská zpravodajská agentura uvedla, že při akci byli tři lidé zatčeni. Zbylým účastníkům se ale podařilo utéct a dosud jsou na svobodě, tři z nich policie identifikovala. Během zásahu bylo zabaveno sedm bojových kohoutů a 550 pesos.

    Bolokova jednotka ve středu zveřejnila snímky z pamětní bohoslužby, která se pro poručíka uskutečnila.

    Přečtěte si také Klidné novozélandské předměstí terorizují divoké slepice. Za pandemie se navíc rozmnožily.

  • Kamení místo koal. Australská vláda povolila rozšíření lomu na úkor přírody

    27. říjen 2020
    koala

    V australském Novém Jižním Walesu se rozhodli rozšířit kamenolom. Kvůli tomu se vykácí 52 hektarů lesa, kde žijí koaly. Navzdory protestům rozšíření povolila australská federální ministryně životního prostředí.

    „Nechali jsme zpracovat aktuální analýzu nezávislým odborníkem, který zjistil, že tam žijí jedna až dvě koaly…,“ říká ministryně Sussan Ley. Analýza podle jejích slov nedošla k závěru, že by dotčená vegetace sloužila k výchově mláďat. Koaly se přes ni spíše přesouvají jinam, a ne ve velkých počtech, cituje ministryni australský veřejnoprávní rozhlas a televize ABC. Lom si podle ní zaslouží poděkování za to, že vysadí 74 hektarů lesa, čímž vytvoří koridor pro koaly.

    Místní, kteří proti rozšíření těžby protestovali, jsou rozhodnutím šokováni. Podle jejich analýzy, kterou zpracovali ekologové z tamní univerzity, je místo naopak velmi důležité a projekt koaly poškodí. Aktivistům se nelíbí ani slíbený koridor. „Jde o něco, co je třeba vysadit, takže fakticky to znamená, že musíme počkat 15 až 20 let, než stromy vyrostou,“ říká Chantal Parslow Redman, která poblíž lomu žije.

    V kontrastu s aktuálním děním je pak skutečnost, že samotný stát Nový Jižní Wales podle britského deníku The Guardian nedávno zjistil, že pokud se nezlepší životní podmínky koal, do roku 2050 vyhynou v celém státě.

    Přečtěte si také Koala medvídkovitý je funkčně vyhynulým druhem, může za to odlesňování a klimatická změna.

  • V Nizozemsku se kradou nacistické uniformy a zbraně. Muzea se bojí o své exponáty

    27. říjen 2020
    Válečná expozice, Oorlogsmuseum Overloon

    Válečná muzea napříč Nizozemím se obávají krádeží. Mohou za to sofistikované loupeže z poslední doby. Zloději se zaměřují na uniformy i zbraně nacistického Německa.

    Jak píše britský deník The Guardian, před dvěma týdny bylo vyloupeno Oorlogsmuseum v Ossendrechtu. Mezi ukradenými předměty byly mimo jiné stejnokroje SS, padáky a střelné zbraně. „Vyvrtali díry do dveří, aby mohli zevnitř otevřít klikou. Když jsem spal, nic jsem odvedle neslyšel,“ říká majitel muzea Jan de Jonge.

    Zloději si odnesli i pušku FG 42. „(…) Je to velmi vzácná zbraň, ale měl jsem možnost ji v muzeu vystavit. Všechno, co ukradli, bylo německé. Nic od Spojenců nevzali. Francouzská, anglická i kanadská část zůstaly netknuty,“ popisuje de Jonge a dodává, že zvláště německé oblečení z druhé světové války je vzácné.

    Sbírka byla soukromá a nebyla pojištěna. Podle de Jonga se věci dají prodat na mezinárodním trhu. Vykradeno bylo i muzeum v Beeku. „Věděli, co hledají. Jediné, co mě napadá, je to, že si to někdo objednal. Mnoho z ukradených věcí je natolik unikátních, že se nedají prodat,“ říká majitel instituce Wim Seelen.

    Policie zatím nikoho ani v jednom případě nezatkla. Nizozemská válečná muzea se proto raději připravují – některá zpřísnila bezpečnostní opatření, další uschovala své cenné exponáty.

  • Greta Thunberg bude na jeden den šéfredaktorkou švédských novin. Chce dát prostor vědcům

    27. říjen 2020
    Greta Thunberg

    Významný švédský deník Dagens Nyheter udělá z Grety Thunberg na jeden prosincový den svou šéfredaktorku. Mladá aktivistka je dlouhodobě nespokojena s tím, jak média informují o klimatické krizi. Ne všem se ale krok redakce zalíbil.

    „Neplánuji vydání zaplnit komentáři nebo hrůzostrašnými příběhy. Raději bych tam viděla studie toho, co se nyní děje, a hlubší analýzy klimatické krize. A rozhovory s lidmi, kteří se opravdu vyznají, jako jsou třeba vědci,“ vysvětluje Thunberg pro samotný Dagens Nyheter.

    S nápadem zapojit aktivistku přišla redakce poté, co Thunberg deník v září navštívila. Podle šéfredaktora Petera Wolodarského si čtenáři poslední dobou často stěžovali, že jeho noviny nechápou klimatickou krizi tak vážně, jak by měly. K tomu, aby se zlepšily, jim má pomoci právě známá aktivistka.

    Rozhodnutí se ale setkalo i s kritikou, píše web švédského veřejnoprávního rozhlasu Sveriges Radio. Šéfredaktorka deníku Svenska Dagbladet Anna Careborg by podle svých slov něco takového nikdy neudělala. Jak řekla, je důležité stanovit hranici mezi aktivismem a novinařinou.

    Přečtěte si také Greta Thunberg natočí pro BBC dokumentární seriál nebo Jak se vůbec opovažujete... Z memů s Gretou Thunberg mrazí v zádech.

  • Egypťanky se postavily sexuálnímu násilí. Přidaly se známé osobnosti i nejvlivnější mešita

    26. říjen 2020
    Protest za ženská práva v Egyptě

    Téměř každá žena v Egyptě se někdy setkala se sexuálním napadením či obtěžováním. Léta se kvůli nepsaným pravidlům, chybějícím zákonům nebo výkladům náboženství obávaly ozvat. Nyní se ale situace začíná lepšit a stále více žen i mužů na problém veřejně upozorňuje.

    Jak píše britská veřejnoprávní BBC, vše začalo letos v červenci, kdy se vůči studentovi Ahmedu Bassamu Zakiovi začala na internetu vznášet obvinění ze znásilnění, obtěžování, útoků a vydírání. Během několika dnů byl zatčen a byl obžalován ze sexuálního napadení tří dívek mladších 18 let, kterým zároveň vyhrožoval, a také z toho, že další, čtvrtou dívku vydíral. Obžalobu odmítá.

    Studentka Nadeen Ashraf, jež na případ upozornila na svém instagramovém účtu Assault Police, je podle svých slov ohromena reakcí a rychlostí, s jakou se věc řeší. Problémem se začal zabývat i tamní parlament, konkrétně ochranou osobních údajů žen v případech sexuálního násilí.

    Díky aktivitám Sabah Khodir, která se sama stala obětí a přestěhovala se kvůli tomu do Spojených států, se do věci vložila i nejvyšší náboženská autorita v zemi, mešita al-Azhar. Vydala prohlášení, v němž se postavila za ženy. To, jak se žena oblékne, podle mešity nikoho neopravňuje k útoku. Přidaly se i známé osobnosti, a to nejen ženy, ale i muži. Například dobrodruh Omar Samra. Prohlásil, že je z chování mužů velmi naštvaný. A to i kvůli tomu, že problémy i přes pozitivní trend přetrvávají.

    Hromadné znásilnění v luxusním káhirském hotelu z roku 2014, které si útočníci natočili, je toho důkazem. Devět mužů z mocných egyptských rodin v něm znásilňuje jednu dívku. Prokurátor je sice nechal zatknout, spolu s nimi ale za mříže putovali i svědci a další lidé spojení s případem. Svědci a další nyní musí podstoupit zdravotní vyšetření. Zároveň jim byly zabaveny mobily i laptopy. Podle kritiků tím úřady vzkazují ženám, že pokud nahlásí znásilnění nebo ho chtějí dosvědčit, musí počítat s tím, že i ony možná skončí za mřížemi.

  • Kolumbijské indiány masakrují gangy. Ani čtyři roky po mírové smlouvě s guerillou FARC nemají klid

    26. říjen 2020
    Protest proti masakrům (21. 10. 2020, Bogota, Kolumbie)

    Lidé z kolumbijského venkova, převážně původní obyvatelé této latinskoamerické země, jsou postupně masakrováni gangy. Podle svých slov nemají zastání u vlády. Bojí se, že budou vyvražděni.

    V Kolumbii sice v roce 2016 oficiálně skončil konflikt mezi vládou a guerillou FARC, násilí však pokračuje. Téměř padesát let trvající válku vystřídaly masakry a vraždy lidí na venkově, píše americký deník The New York Times.

    Poté co odešly partyzánské jednotky, se očekávalo, že je vystřídá stát – policie, úřady a armáda. Ty ale podle kritiků nikdy nepřišly a místo nich se na scéně objevili kriminálníci. Vesnice a indiánské komunity totiž často leží na cestách, kudy se pašují drogy, nebo v místech bohatých na nerosty a dřevo. Odpor či spolupráce s konkurencí jsou trestány krví.

    Tento rok přišlo o život už 233 aktivistů a šéfů tamních společenství. Od podepsání mírové dohody už více než tisíc, informuje tamní nezisková organizace Indepaz. Masakrů bylo letos podle jejích dat 68. Zástupci utlačovaných komunit se proto vypravili do hlavního města Bogoty a požadují od vlády zastání.

    „Pokud se před světem nevzchopíme a neřekneme, že se to děje, budeme vyvražděni,“ uvedl jeden z protestujících Ermes Pete z jihozápadu země. „Jsme tady, protože se bojíme o své životy,“ dodal Samay Sacha. Situaci chtěli řešit přímo s prezidentem Ivánem Duquem, ale nebylo jim vyhověno.

  • Chile už nechce Pinochetovu ústavu. Rozhodli o tom voliči v referendu

    26. říjen 2020
    Chilané se radují z výsledku referenda o změně pinochetovské ústavy

    Referendum o ústavě v Chile vyhráli odpůrci dosavadního znění základního zákona. Aktuální text byl přijat ještě za diktátora Augusta Pinocheta. Pro bylo téměř osmdesát procent voličů.

    Po sečtení téměř 90 % hlasů se ukázalo, že 78 % voličů hlasovalo pro změnu ústavy, informuje britská veřejnoprávní BBC. Davy lidí oslavují vítězství v ulicích hlavního města Santiaga i v dalších městech a obcích, píše britský deník The Guardian. Lidé také rozhodli o tom, že nové znění bude navrženo ústavodárným shromážděním, jehož členové projdou volbami. Půlku sněmu budou tvořit ženy, půlku muži.

    „Ode dneška musíme všichni spolupracovat na tom, aby nová ústava byla zárukou jednoty, stability a budoucnosti,“ řekl před národem prezident Sebastián Piñera. Ústavodárné shromáždění by mělo nový základní zákon předložit voličům k posouzení v polovině roku 2022. Referendum o ústavě bylo vyhlášeno po protestech proti nerovnosti a velkým životním nákladům. Při střetech s policií zemřelo 30 civilistů a tisíce jich byly zraněny.