Ornitologové budují na Josefovských loukách ptačí rezervaci. Zaplavovanou nivu milují bahňáci i lidé
Slučka, čejka, vodouš nebo bekasina. Říká vám to něco? Nejspíš tušíte, že jde o ptáky, ale asi si nevybavíte, jak vypadají, natož kdy jste je naposledy zahlédli na procházce. Možná nikdy. Jejich populace se v Česku rychle zmenšují. Z krajiny totiž mizí mokřadní stanoviště, která potřebují k životu. Podmáčená půda se vysušuje na ornici a ta vzhledem ke klesání spodní hladiny vody v posledních suchých letech dál degraduje.
Například čejka chocholatá je jedním z nejrychleji mizících ptačích druhů u nás. V roce 1989 se odhadovala populace čejek na našem území mezi 20–40 tisíci páry. Sčítání mezi lety 2001–2003 ale odhalilo 70% úbytek populace na 7–10 tisíc párů čejek. Právě na takzvané bahňáky se proto už od roku 2006 specializuje Ptačí park Josefovské louky na východě Čech u Jaroměře. Ochránci přírody a ornitologové tam za pomoci soukromých darů postupně vykupují louky mezi ramenem Staré a Nové Metuje v blízkosti bývalé pevnosti Josefov a přetvářejí je na nestátní ptačí rezervaci. Jejím symbolem se stal pták velikosti kosa s dlouhým zobákem a relativně krátkými nožkami a s poetickým názvem bekasina otavní. V Německu se jí říká Himmelsziege, protože v období toku samci vylétají vysoko na oblohu a střemhlav se spouštějí k zemi. Pomocí roztažených ocasních per vyluzují pro bekasiny typický zvuk, který je podobný bečení kozy.
Správce parku Břeněk Michálek spolu se svými kolegy navrhuje krajinné úpravy tak, aby areál vyhovoval co nejvíc právě bahňákům. Ornitologům v tom napomáhá gravitační zavlažovací systém – víc než sto let stará vodní soustava, která dřív sloužila k dosahování co největšího výnosu travin z luk. Louky jsou sevřeny mezi dvěma rameny Metuje, z toho jedno je položeno o něco výš. Když se Stará Metuje zahradí, voda začne protékat samospádem směrem do Nové Metuje, kde se zase odchytává. Na jaře se tak daří zaplavit třeba i celý povrch luk. Hlavně je ale voda zachycena v půdě, čímž nedochází k tak rychlému odparu v období veder. Ptačí park je díky tomu letošním nominantem na ceny Adapterra Awards, které upozorňují na nejlepší příklady adaptace na klimatickou změnu.
V podmáčené nivě řeky Metuje se pak snadno vytváří opatření, jako jsou průlehy, ptačníky nebo divokými koňmi rozbahněná území, která lákají bahňáky k zastávce a ideálně i zahnízdění. Komplexnost ekosystému luk u Josefova dokazuje výskyt kuňky ohnivé nebo čolka velkého. Zahnízdit se podařilo i párečku ostříže lesního nebo vodouše rudonohého. Letos ke stádečku divokých koní přibydou ještě pratuři, protože na činnost kopytníků v krajině jsou přímo navázány stovky organismů a rostlin. Ptačí park Josefovské louky můžete navštívit kdykoli nebo se tam vypravte na některou z jejich akcí pro veřejnost. Tou poslední byl Festival ptactva, který začátkem října probíhá po celé Evropě v období migrace velkých počtů ptáků na jih.
Proč v areálu parku pasou ornitologové divoké koně? A jak funguje zavlažovací systém na Metuji? Poslechněte si celou reportáž Ondřeje Šebestíka z luk u Josefova.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
