Pákistánské volby odloženy

Během nepokojů, které vypukly po zavraždění Benazír Bhuttové, zemřelo téměř 60 lidí, byla vypálena řada volebních místností, distribuce hlasovacích lístků byla výrazně narušena. Zástupci v jednotlivých provinciích proto ústřední volební komisi odklad doporučili.

Pokud se tedy nic dalšího nezmění, půjdou Pákistánci k urnám až 18. února. Opozice se stavěla proti posunutí data voleb a měla k tomu velmi dobré důvody. Pákistánská lidová strana byla považována za hlavního favorita, i když úvahy o tom, že by mohla získat nadpoloviční většinu hlasů, byly určitě přehnané. Smrt její vůdkyně Benazír Bhuttové by této formaci 8. ledna zcela jistě přihrála tisíce dalších sympatizantů, kteří by vyjadřovali své city k zesnulé expremiérce. Původní datum by bylo výhodné i pro Pákistánskou muslimskou ligu-N dalšího bývalého premiéra Naváze Šarífa. Ten byl v devadesátých letech hlavním protivníkem Bhuttové, nicméně po jejím zavraždění o ní hovořil s velkou úctou a naznačoval ochotu ke spolupráci s její stranou. Mohl tedy oprávněně doufat, že se při volbách vyveze na vlně všeobecného odporu k prezidentu Parvízi Mušarafovi, který je den ode dne větší.

Je jasné, že právě zmiňované důvody hrály při rozhodování vládních míst o posunu voleb velkou roli. O odkladu formálně rozhodla volební komise, ale nedělejme si iluze o její nezávislosti na oficiálních místech. Skutečným strůjcem posunu termínu je samozřejmě prezident Mušaraf, který se řídil především tím, co považuje za nejvýhodnější pro svého politického spojence, tedy pro stranu Pákistánská muslimská liga-Q. Ta podle všech odhadů ve volbách propadne, nicméně jejich šestitýdenní zpoždění může porážku alespoň zmírnit. To proto, že za stávající situace hraje čas spíše pro Mušarafa.

Smrt Benazír Bhuttové totiž odhalila jeden závažný problém pákistánské politické scény. Tamní strany jsou v podstatě slepenci, které spojuje osoba charismatického vůdce. O klasickém fungování politických stran založeném na vnitrostranické demokracii nemůže být řeč. Do čela Pákistánské lidové strany tak byl po smrti Bhuttové postaven její syn Bilavál. Tomu je ale teprve devatenáct let a podle platných zákonů do parlamentu kandidovat nemůže. Vyjádřil se také v tom směru, že před plnohodnotným vstupem do politiky chce nejprve dokončit studium historie na Oxfordské univerzitě. Vzhledem k tomu, že je v prvním ročníku, bude to ještě nějaký čas trvat. V praxi tak bude stranu řídit vdovec po Bhuttové Ásif Alí Zardárí, ale ten může svou ženu jen stěží nahradit. Během jejího premiérování si vysloužil přezdívku "Pan deset procent", což mělo vyjadřovat výši úplatku, kterou požadoval za přihrání státní zakázky. Přestože Zardárí nebyl nikdy odsouzen a musí tedy být považován za nevinného, v Pákistánu platí za skutečný symbol korupce a nečistých rukou. Hlavní tváří strany se proto dlouhodobě stát nemůže a není divu, že podle posledních zpráv bude lidová strana na post premiéra ve volbách zřejmě kandidovat nikoliv jeho, ale Makhdúma Amína Fahíma. Ten byl jedním z nejbližších spolupracovníků Bhuttové a má pověst schopného a čestného muže, nicméně kvůli nedostatku charismatu může těžko aspirovat na roli celonárodního vůdce.

Tyto složité a vážné problémy tedy stojí před Pákistánskou lidovou stranou a v delším horizontu by mohly vést až k jejímu štěpení. Každým dnem bude strana absenci jednoznačného vůdce pociťovat silněji a je tedy zřejmé, že Mušarafovi se z tohoto pohledu odklad voleb hodí.

Přitom všem je ale třeba zdůraznit, že rozhodnutí o posunutí termínu hlasování je v podstatě racionální. Při stávajících zmatcích a vášních by volby mohly vyvolat další vlnu násilností. Jenže na druhou stranu, přesně totéž může nastat i kvůli odkladu. Pro tisíce příznivců Bhuttové to bude jen další potvrzení toho, že za smrtí jejich milované Benazír stojí Mušaraf a pákistánská tajná služba. Přestože tato tvrzení v sobě příliš logiky nemají, zaznívají stále častěji.

Buď jak buď, pro Pákistán je nyní nejdůležitější, aby se volby vůbec konaly a aby byly na místní poměry demokratické. Určitá míra násilí zřejmě bohužel přijde, nicméně pokud by Mušaraf výsledky zmanipuloval ve prospěch své strany, mohlo by to přivodit nezměrný chaos. Bývalý generál má ve falšování voleb praxi, ale za současné situace by vítězství jeho spojenců nikdo neuvěřil. Prezident tak čelí odpovědnosti za to, že o výsledku voleb rozhodnou občané a nikdo jiný. Pokud by se opět uchýlil k podvodům, důsledky pro jeho zemi by mohly být strašlivé.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .