Pascal Rabaté: Ibikus – komiksový šváb v soukolí dějin

1. listopad 2011

Nakladatelství Mot u nás plní záslužnou, i když trochu nevděčnou úlohu seznamovat domácí čtenáře s tím nejlepším z evropského autorského komiksu. Díky jeho ediční činnosti jsme už měli tu čest setkat se s některými současnými perlami z tradiční velmoci devátého umění – Francie. Po dílech Lewise Trondheima, Nicolase de Crécyho, Davida B. či Joanna Sfara nyní přišla konečně řada i na dalšího z řady tvůrců tzv. nového francouzského komiksu – Pascala Rabatého.

Českému publiku je Rabaté možná zatím známější jako filmový režisér – letos získal v Karlových Varech cenu diváků jeho snímek Prázdniny u moře, němá groteska na motivy jeho vlastních kreslených příběhů. Jeho komiksový opus magnum – román Ibikus, oceněný hlavní cenou komiksového festivalu v Angouleme – nedávno vyšel právě péčí Motu coby hutná, víc než 500stránková kniha sestávající ze 4 sebraných svazků, které ve Francii vycházely v letech 1998–2001.

Ibikus je komiksovým vyprávěním na motivy románu Dobrodružství Něvzorova od ruského spisovatele a stalinistického politika Alexeje Nikolajeviče Tolstého, vzdáleného příbuzného Lva Nikolajeviče Tolstého. Tato podoba jmen byla také důvodem, proč se původní předloha dostala Rabatému do ruky – koupil ji prý na blešáku za 3 franky v domnění, že jde o dílo slavnějšího jmenovce. Kniha ho však natolik zaujala, že se nakonec rozhodl pokusit se o její komiksovou adaptaci.

02468242.jpeg

POSLECHNĚTE SI TAKÉ: Pascal Rabaté v rozhovoru z Odpolední session prozradil, jak vznikalo jeho nejrozsáhlejší dílo Ibikus a čím ho zaujala neuvěřitelná životaschopnost hlavního hrdiny předlohy Něvzorova. Zavzpomínal také na své herecké zkušenosti ve filmu Louise-Michel, kde hrál muže pojídajícího croissant.

Ibikus sleduje životní osudy a kotrmelce účetního Semjona Ivanoviče Něvzorova na pozadí dramatických událostí bolševického převratu v roce 1917. Oportunista Něvzorov touží po bohatství a slávě a v revolučním zmatku se mu skutečně podaří jmění získat, byť ne zrovna poctivou cestou. Ve snaze dostat se do vyšší společnosti si koupí šlechtický titul i zámek, aby o oboje v chaotické době brzy přišel, zakládá ilegální herny, obchoduje s kontrabandem, oddává se přepychu, lehkým děvám i kokainu, aby opět skončil takřka na ulici. Jeho existence má podobu sinusoidy, prospěchářský a cynický Něvzorov se však nikdy nevzdává a neváhá chopit se vždy nové příležitosti – spolupracuje s carskou tajnou službou a nakonec se sám před ní snaží jako emigrant v Turecku utéct.

02477581.jpeg

Rabatého komiksová adaptace vyniká brilantní černobílou kresbou provedenou kombinací tuše a akrylu – hodilo by se skoro říci malbou. Každá stránka je v podstatě malým uměleckým dílem – Rabatého dramatické výjevy plné vytáhlých postav připomenou expresionistická díla Edwarda Muncha nebo Egona Schieleho, pro jeho prvotní inspiraci bychom mohli zajít ještě dál – třeba až k atmosférickým Goyovým plátnům či manýristickým zpodobením El Greca. Rabaté často používá velké, někdy i celostránkové panely, zároveň si však drží vypravěčský smysl pro dynamičnost a skoro až filmový „střih“ – Ibikus je tak nejen vizuálně úchvatná, ale také velmi svižně plynoucí četba.

02468244.jpeg

Původní kniha komunistického spisovatele Alexeje Tolstého, mimo jiné i meziválečného předsedy Sovětského svazu spisovatelů, je poplatná své době – je plná narážek a kritiky předrevolučních poměrů carského Ruska a obhajoby nových, bolševických pořádků. Rabaté knihu adaptoval poměrně volně a od moralizování Alexeje Tolstého, který se mimochodem stal nepřiznanou předlohou vizuálního ztvárnění jedné z vedlejších postav, upouští – dle jeho vlastních slov „na něj kašle – byl to stalinista a je mrtvej“. Na půdorysu grafického románu ovšem lépe vynikne stěžejní téma knihy, jaké nalezneme třeba i v absurdních povídkách ruských porevolučních satiriků Zoščenka a Averčenka – fenomén lidské zbabělosti a malosti navzdory osudu. Ibikus je komiksem až existencionalistického vyznění – je příběhem malého člověka v soukolí velkých dějin, který díky své vypočítavosti a až nemístnému štěstí vše přežije a pokaždé se dokáže adaptovat – stejně jako šváb, kterého má ostatně hlavní postava ve znaku.

autor: Jan Bárta
Spustit audio

Nejposlouchanější

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.