Pekelná planeta obletí za den a půl svoji hvězdu a hoří při tom jako kometa

Planeta KELT-9b a její hvězda KELT-9

Vědci objevili dosud vůbec nejžhavější planetu ve vesmíru. Odpovídá tradiční definici hmotné planety, jde o gigantickou plynovou kouli srovnatelnou s Jupiterem. Je ale 2,8krát větší a s poloviční hustotou. Neuvěřitelné a průlomové je to, že teplota planety s názvem KELT-9b je 4326,850 ℃ na denní straně, což je zhruba 10krát více, než je teplota Slunci nejbližšího Merkuru. Pekelná planeta, která je teplejší než 80 % nám známých hvězd, klouže po povrchu své domovské hvězdy KELT-9, která je se svými 9896,85 ℃ jednou z dosud nejteplejších hvězd. Planeta svou hvězdu obletí za 1,5 dne. Jak ale píše magazín Science Alert, vzhledem k podmínkám blízkosti hvězdy dochází k masivnímu úbytku hmoty planety – asi 10 milionů kilogramů za sekundu, vytváří se tak něco jako ocas u komety. Z toho důvodu planeta patrně brzy zakončí svůj extrémní život nebo bude oholena na jádro. Pro vědce jde o průlom v mnoha směrech. Výzkumníci už se těší, až si budou moci planetu prohlédnout pomocí nového James Webb Space teleskopu, který má NASA zprovoznit příští rok.

Spustit audio
  • Mikroplasty ve vodě nejsou zatím pro lidské zdraví nebezpečné. V budoucnu to ale může být jinak

    22. srpen 2019
    Mikroplasty

    Mikroskopické částečky plastu, které se vyskytují v pitné vodě, nepředstavují při současném množství vážnější zdravotní riziko pro její konzumenty. Uvedla to Světová zdravotnická organizace ve zprávě, která shrnuje dosavadní poznatky o vodě z vodovodu a balené vodě. Odborníci ale přiznávají, že je potřeba ještě dalšího výzkumu v této oblasti.

    Ze zprávy vyplývá, že částice větší než 150 mikrometrů představují menší riziko, protože tělem pouze projdou. Menší částečky by ale tělo mohlo vstřebávat. Podle vědců ale není pravděpodobné, že by se v organismu usazovaly ve škodlivém množství.

    „Na základě omezeného množství dostupných důkazů představují chemické látky a mikrobiální patogeny spojené s mikroplasty v pitné vodě pouze malé riziko pro lidské zdraví. Přestože neexistuje dostatek informací k tomu, aby bylo možné učinit solidní závěry o toxicitě nanočástic, žádné spolehlivé informace nenaznačují, že se jedná o problém,“ uvádí zpráva.

    Vliv mikroplastů na lidské zdraví ale zatím není podle WHO dostatečně prozkoumán a bylo provedeno pouze malé množství důvěryhodných studií. Organizace proto odborníky vyzývá k důkladnějšímu výzkumu.

    Zpráva také varuje především před nebezpečím, které mohou plasty představovat do budoucna. Pokud budou plasty přibývat i nadále stejnou rychlostí, mohly by mikroplasty představovat všeobecné ohrožení vodních ekosystémů, což by mělo negativní dopad i na zdraví lidí. Produkce plastů v posledních desetiletích exponenciálně rostla a předpovídá se, že se do roku 2025 opět zdvojnásobí.

  • Cenzura v komiksu? Artu Spiegelmanovi odmítli uveřejnit esej o politice v superhdinských příbězích

    22. srpen 2019
    Art Spiegelman

    Tvůrce legendárního grafického románu Maus požádalo britské nakladatelství Folio Society, ať napíše úvodní text k luxusní edici komiksů z takzvané zlaté éry Marvelu (1938 – polovina 50. let). Výsledkem je strhující esej, který nabízí netypickou perspektivu zhodnocení superhrdinského formátu, ale také nachází nelichotivé paralely mezi situací 30. let a naší současností. To se mu také stalo nejspíš osudným.

    Spiegelman pro něj typicky závažně hravou formou dává vznik superhrdinských komiksů do souvislosti s nástupem předválečného fašismu a xenofobních nálad. V jeho očích tehdy v Spojených státech společensky ostrakizovaní převážně židovští (nebo jiní minoritní) tvůrci vtělovali denní sny o ochráncích pořádku a národů do podoby nezničitelných hrdinů, kteří neznají odpočinku ani překážek. Jestliže velkou poptávku po příbězích, v nichž síly mytických rozměrů svádějí boje o podobu světa, vyvolal právě i pocit tísně a nejistoty, odvozuje z toho Spiegelman, že stejné latentní obavy mohou stát za dnešním boomem filmů z produkce Marvelu. Neodpustí si přitom narážku na současného amerického prezidenta: „V dnešním až příliš skutečném světě ožívá znovu na plátně Red Skull, největší nepřítel Captaina Americy, a Orange Skull přitom zatím straší Ameriku.“ Právě tuto větu měl Spiegelman na žádost vydavatelství Marvel přeformulovat nebo zcela vypustit, což odmítl, text stáhl a ten nakonec vyšel s krátkým dovětkem na webu Guardianu. V něm legenda amerického undergroundového komiksu vysvětluje, jak se až v důsledku této nepříjemné epizody dozvěděl, že bývalý ředitel Marvel Entertainment Isaac „Ike“ Perlmutter je dlouholetým přítelem Donalda Trumpa a jedním z nejštědřejších donátorů jeho politické kampaně. Celý esej si můžete přečíst zde.

    Přečtěte si taky Příběh Marvelu: Komiksová historie vyprávěná jako román plný pozapomenutých hrdinů.

  • Keanu Reeves se vrátí ve své kultovní roli. Matrix čeká čtvrté pokračování

    21. srpen 2019
    Z filmu Matrix

    O čtvrtém pokračování Matrixu informoval mimo jiné server Variety. Další příspěvek do této franšízy, původně uzavřené už v roce 2003 filmem Matrix Revolutions, bude režírovat jedna ze dvou autorek původního filmu, Lana Wachowski, která v současnosti pracuje na scénáři. Její sestra Lilly Wachovski se podle současných informací na snímku podílet nebude.

    Keanu Reeves a Carrie-Anne Moss budou ve filmu znovu hrát kultovní postavy Nea a Trinity. Nebude to reboot ani prequel, ale regulérní pokračování. „Spousta klíčových otázek a myšlenek týkajících se reality, které jsme s Lilly prozkoumávaly před dvaceti lety v původních filmech, je v dnešní době ještě důležitější než tehdy,“ řekla Lana Wachovski médiím. „Jsem šťastná, že se zase můžu zaobírat svými oblíbenými postavami a že mám možnost pracovat se starými kamarády.“

    „Lana je skutečnou vizionářkou. Je to jedinečná a originální filmařka. Jsme nadšení, že pro nás bude režírovat novou kapitolu ze světa Matrixu,“ uvedl pro server Variety Toby Emmerich, ředitel produkční společnosti Warner Bros.

    Detaily ohledně zápletky zatím známé nejsou a zůstává nejisté, zdali se na plátna vrátí i postava Morphea, kterou v původních filmech hrál Laurence Fishburne. Podle neoficiálních informací by se mělo začít s natáčením začátkem příštího roku.

    Podívejte se taky na Devadesátky končily Matrixem. Slavný sci-fi film slaví dvacáté narozeniny a pořád dokáže inspirovat nebo na Fuka, Tesař, Fila: Matrix byl zjevením. Fanouškovská pocta žánru se nestala blockbusterem přes noc.

  • Škodlivé látky v hračkách nebo teniskách v budoucnu vyčteme z čárových kódů, pomůže mobilní aplikace

    21. srpen 2019
    První naskenovaný produkt s čárovým kódem - multipack žvýkaček, 26. 6. 1974 v supermarketu v Ohiu

    Dobrovolníci v Česku testují mobilní aplikaci, která z čárového kódu na výrobku odhalí, jestli neobsahuje zdraví škodlivé látky. V pilotní fázi se aplikace Scan4Chem zaměřuje na toxické látky v produktech od velkých nadnárodních společností.

    Na složení kartáčků na zuby nebo tenisek se aplikace po naskenování kódu ptá přímo výrobce zboží. Cílem je firmy přimět k tomu, aby zákazníka o obsahu potenciálně škodlivých látek v produktech informovaly. Podle evropské legislativy mají povinnost na dotazy ohledně obsahu výrobků odpovídat – aplikace tak chce tuto komunikaci usnadnit. Na vývoji Scan4Chem spolupracují s Evropskou unií akademici, spotřebitelské instituce i nevládní organizace. Za Česko projekt zaštítila nezisková organizace Arnika.

    Aplikace by měla jít do ostrého provozu letos v říjnu. Lidem pomůže odhalit složení zboží, u kterého výrobci nemají povinnost uvádět výčet použitých látek na zadní straně obalu. Týká se to například dětských hraček, nádobí, školních potřeb, elektroniky nebo oblečení. „V minulosti se v těchto předmětech našly extrémně jedovaté látky, jako jsou bromované zpomalovače hoření, bromované dioxiny, ftaláty, těžké kovy nebo azobarviva a další látky, které mohou zpomalovat vývoj nervové soustavy, ohrožovat plodnost, nebo jsou dokonce karcinogenní,“ tvrdí Karolína Brabcová z Arniky.

    V Dánsku a Německu už fungují podobné aplikace, které jsou zaměřené na toxické látky v kosmetických produktech. Například německou ToxFox si už stáhlo 1,3 milionu uživatelů. Prostřednictvím aplikace mají možnost denně ověřit složení u více než 40 tisíc výrobků.

  • Koala medvídkovitý je funkčně vyhynulým druhem, může za to odlesňování a klimatická změna

    21. srpen 2019
    Koala medvídkovitý

    Podle zprávy Australské nadace pro koaly medvídkovité (AKF) populace těchto vačnatců klesla tak rapidně, že už nejsou schopni vyprodukovat další generaci potomků. V ekosystému už k tomu není dostatek dospělých jedinců. Právě proto označují odborníci koaly za funkčně vyhynulé (functionally extinct).

    V současnosti žije podle AKF ve volné přírodě 80 000 koalů, ještě před třemi lety to bylo 320 000. Jejich úbytek je způsobený masivním odlesňováním, znamenajícím ztrátu míst s dostatečnou vlhkostí, které jsou pro koaly přirozeným prostředím. A to hlavně porostů s blahovičníky neboli eukalypty, jejichž listy se koalové téměř výhradně živí. Bez nich vačnatci umírají na dehydrataci. Z dřívějších známých 128 biotopů jich koalům podle AKF zbylo pouze 41. Vyskytují se na území čtyř australských států – v Queenslandu, Novém Jižním Walesu, Jižní Austrálii a Victorii. Za razantní úbytek koalů medvídkovitých může také klimatická změna. Tito vačnatci totiž velmi špatně snáší extrémní sucha a vlny veder, které v posledních letech sužují planetu.

    Australská vláda uvádí koaly medvídkovité na čelním místě seznamu ohrožených živočišných druhů, jejichž status je nutné dále posoudit. Předsedkyně AKF Deborah Tabart dlouhodobě bojuje za to, aby byly ochranářské zákony pro koaly upraveny a zpřísněny. Uvedla, že Australané dál nestrpí vidět mrtvé koaly na tamních silnicích.

  • NASA hlásí průlom ve vesmírné misi, která by mohla odhalit zásobárnu vody na měsíci Jupiteru

    21. srpen 2019
    Šestý největší měsíc ve sluneční soustavě ležící u planety Jupiter s názvem Europa

    Cílem mise je šestý největší měsíc sluneční soustavy. Ten obíhá kolem planety Jupiter, jmenuje se Europa a je celý obalený ledem. Vědci se domnívají, že se pod jeho ledovou vrstvou skrývá 170 kilometrů hluboká zásobárna vody. Právě proto je měsíc Europa považovaný za horkého kandidáta na přítomnost živých organismů ve vesmírném prostoru jinde než na planetě Zemi.

    Kromě vody je podle vědců na Europě taky potřebná chemie a energie ve formě ohřevu – měsíc Jupiteru by tak mohl splňovat trojici podmínek, které jsou k nastartování života nezbytné. Americká vesmírná agentura NASA nyní schválila finální podobu sondy, která se k Europě vypraví. Na družici teď začnou pracovat vesmírní inženýři. „Všichni jsme tím rozhodnutím nadšeni. Posouvá misi Europa Clipper o jeden klíčový krok blíž k odhalování záhad tohoto oceánského světa,“ řekl Thomas Zurbuchen z ředitelství vesmírného výzkumu v agentuře NASA. Družice by měla podle plánů NASA vyrazit do vesmíru do roku 2025. Několik let pak k Europě ještě poletí. Vyvíjená sonda by měla nést přístroje, které budou na Europě zkoumat záření, ale taky zaznamenají, jaký má vesmírné těleso povrch. Tato výzkumná mise se plánuje už od 90. let.

  • Zámek? Swipe vpravo! Ukrajinci se na Tinderu mohou seznámit se svým historickým dědictvím

    21. srpen 2019
    Zámek Dachovských v Leskovu v Čerkaské oblasti

    Na online seznamce Tinder v polovině srpna vznikly profily dvanácti chátrajících ukrajinských hradů a zámků. Píše o tom internetové Hromadske Radio. Je to součást projektu Dvanadcjať vartovych (Dvanáct strážců). Sdružení Znajdeno v Ukrajini (Nalezeno na Ukrajině) tak chce upozornit na to, že řada historických památek na Ukrajině nutně potřebuje pomoc.

    Uživatelům aplikace Tinder je představují stručné texty, psané se zábavnou nadsázkou. Dočteme se tak například: „Jsem sám už víc než sto let. Toužím se s někým seznámit a vyprávět mu svůj příběh, pozvat přátele na večírek, či dokonce uspořádat festival. Nebo jen tak sedět vedle tebe a sledovat západ slunce.“ Zámek Dachovských v Leskovu v Čerkaské oblasti zase píše: „Ustál jsem revoluci v roce 1917 i druhou světovou válku, mír ale přežít nedokážu. Připomenu vám jedno: samota ničí každého.“ Zámek Rzewuských-Lanckorońských ve vsi Rozdil u Lvova pro změnu prohlašuje, že je mladý (pouhých 279 let), ale osamělý a „hledá svou múzu, s níž protancuje celičkou noc“. Už během prvního dne prý hrady a zámky získaly stovky „swipů“. Uživatelé si s nimi mohou na Tinderu dokonce psát.

    „Každý z nich je jedinečnou součástí historie Evropy i Ukrajiny (nejstarší pochází z 11. století). Žili zde králové a hrabata, rozhodovalo se zde o osudu států a nacházely se tu i cenné knihovny a umělecké sbírky. Teď jsou ale všechna tato místa opuštěná. Pokud s tím něco neuděláme, podlehnou podle předběžných odhadů odborníků zkáze zhruba do šedesáti let,“ píší o vybraných hradech a zámcích autoři projektu. Na jejich stránkách se uvádí, že na Ukrajině najdeme kolem 5 000 podobných historických staveb. Projekt Dvanadcjať vartovych sbírá příspěvky na rekonstrukci památek, prodává upomínkové předměty a podporuje „sociální turistiku“, spočívající v dobrovolnické pomoci ohroženým objektům. Zároveň ale také hledá cesty, jak pro hrady a zámky najít uplatnění v moderní společnosti.

    Jednou z možnosti je i spolupráce s komerčním sektorem – k největším dosavadním úspěchům aktivistů patří probíhající rekonstrukce zámku Šarivka v Charkovské oblasti, na niž od loňského roku přispívá německá firma BASF.

  • Může MDMA kromě posttraumatické poruchy pomoci i alkoholikům? Odpověď hledají britští výzkumníci

    20. srpen 2019
    Alkohol - party - mileniál - klub - club

    „I s využitím poznatků současné vědy se stále 80 % bývalých alkoholiků do třech let k pití vrátí,“ tvrdí Ben Sessa, psychiatr se zaměřením na závislosti působící na londýnské Imperial College. Sessa v současné době vede výzkumný tým, který se snaží zjistit, zda by se tento podíl nedal snížit s využitím MDMA – drogy známější pod názvem extáze.

    Podle předběžných výsledků se mu to docela daří – droga je při využití v kontrolovaném prostředí a v kombinaci s psychoterapií bezpečná a předběžné výsledky napovídají, že by se měla efektivita MDMA pro tento účel přinejmenším hlouběji prozkoumat. „Z jedenácti osob, které se výzkumu účastnily, se k pití devět měsíců po léčbě vrátila jedna, pět osob se pití nedotklo vůbec a čtyři nebo pět měly drink či dva, ale jinak abstinují,“ shrnuje Sessa dosavadní výsledky. Výzkum měl zatím zodpovědět především otázku, zda je užití látky bezpečné. Zaměřit se na její efektivitu v léčbě alkoholismu se chtějí výzkumníci v další fázi.

    Samotná léčba spočívá v osmitýdenní psychoterapii, během které pacienti ve třetím a šestém týdnu dostanou v přítomnosti psychiatra a psychologa MDMA. „Kupodivu u pacientů nezaznamenáváme žádný ‚dojezd‘, podle mě je to obvykle spíše důsledek celkové únavy z párty,“ popisuje výzkumník efekty drogy, která je často s užíváním v tanečních klubech spojována. MDMA už byla k podpoře efektů psychoterapie využívána mezi lety 1970 a 1985 v USA a do roku 1993 ve Švýcarsku. V posledních letech se diskutuje také její role v léčbě posttraumatické stresové poruchy. Výzkumníci pracující s touto látkou však naráží na problémy. „Je velmi náročné dosáhnout na financování z vládních fondů, protože pracujeme s návykovou látkou. Naštěstí se nám ale daří získávat peníze od soukromých přispěvatelů,“ popisuje jeden z nich – David Nutt, také z londýnské Imperial College. Zkoumat efekty této drogy na území Velké Británie zákon umožňuje, proces je ale podle výzkumníků náročný a zdlouhavý.

  • Brazilský prezident Bolsonaro kritizuje Norsko za lov velryb, popsal ale záběry z Dánska

    20. srpen 2019
    lov velryb (ilustrační foto)

    Brazilský prezident Jair Bolsonaro se na sociální síti Twitter pustil do boje s Norskem. „Podívejte se, jak vypadá zabíjení velryb sponzorované Norskem,“ uvedl svůj příspěvek, který doplnil záběry lovu z Faerských ostrovů, autonomní součásti Dánska. Správně trefit zvíře se mu podařilo, zemi ale ne.

    Norsko sice komerční lov velryb povoluje, ten ale probíhá zcela jinak, než jak naznačuje příspěvek brazilského prezidenta. Bolsonaro tím reagoval na rozhodnutí Norska pozastavit přísun financí do Amazonského fondu, určeného na ochranu pralesů. Norsko během 11 let od jeho založení přispělo 830 miliony eur, což je téměř 95 % všech prostředků. Většina ze zbylých 5 % pochází z Německa, které se pro pozastavení přísunu financí rozhodlo ještě dříve. Obě země totiž Bolsonara podezírají, že se Brazílie pod jeho vedením o zastavení odlesňování a obnovu pralesů příliš nesnaží. Právě to přimělo prezidenta k provokativnímu prohlášení. „Norsko… není to ta země nahoře na severním pólu, která zabíjí velryby a těží ropu?“ vyjádřil se poučeně Bolsonaro. „Tuto zemi nepovažujeme za vzor, ať si nechá své peníze a pomůže Angele Merkelové zalesnit Německo,“ poradil brazilský prezident. S Bolsonarem však nesouhlasí guvernéři brazilských federálních států, na jejichž území se pralesy nachází. „Mrzí nás kroky brazilské vlády, které vedly k pozastavení financování fondu,“ vyjádřili se guvernéři ve společném prohlášení. „Neschvalujeme jakékoliv ilegální ekonomické aktivity v regionu,“ dodali. V plánu prý mají navázat přímý kontakt se zeměmi, které se na financování fondu podílely. Nově by peníze Amazonského fondu mohla raději spravovat regionální Amazonská banka (Bank of Amazonia) místo na stát napojené Brazilské rozvojové banky.

    Podívejte se taky na „Nedivil bych se, kdyby japonské velrybářství úplně zmizelo,“ komentuje komerční lov japanolog.