Petr Kukal: Pří tweetování za Ministerstvo kultury je pro mě nejpodstatnější zkušenost básníka

21. listopad 2016

„Nechci podceňovat studium marketingu a PR, chápu důležitost takových věcí, absolvoval jsem i časově náročné kurzy tohoto typu s certifikací. Nemyslím si ale, že by mi tahle znalost významně pomáhala právě při tweetování. Když píšu poezii, tak píšu krátké formáty. Mým erbovním formátem je čtyřverší a to se zhruba vejde do 140 znaků,“ popisuje svou práci správce twitterového účtu Ministerstva kultury České republiky Petr Kukal.

Básník, spisovatel a publicista, který se nebojí prezentovat jako autor tweetů, rozšiřuje řady followerů nezvyklým literárním přístupem. „Hra se slovy, ať už je metonymií, metaforou, ať už je to jakýkoli kalambúr, to je to, co používám nejčastěji. Velmi často používám aluzi, odkazuji k nějaké společenské realitě, ale ta jazyková hra je nejvděčnější,“ přibližuje Petr Kukal.

Ministerstvo kultury používá i jiné sociální sítě jako Facebook nebo nově i Instagram, ale pro autora postů jako například „V téhle zemi už jsme viděli vařit téměř každého, Komanče ale ještě ne. Přijďte 23. 11. na křest Indiánské kuchařky!“ je Twitter ideální platformou. Navíc mu vzhledem k jeho vlastní volné tvorbě vyhovuje i povolený rozsah jednotlivých textů. „Omezení 140 znaky na Twitteru se mi líbí, naopak mě mrzelo, když Twitter přestal ubírat znaky za vložené obrázky. Je to výzva, je velmi zajímavé dostat maximum sdělení na minimum plochy, takže mě to neomezuje. A rozhodně bych nechtěl, aby bylo přidáno víc znaků,“ vysvětluje Petr Kukal. Podle jeho slov čte poezii v České republice asi 200 lidí, ale jeho tweety sleduje skoro 10 000. Svoji práci, která je aktuálně v mediálním prostoru vidět, tak používá i k rozšíření povědomí o své tvorbě. V příštím roce se budeme moci setkat s novou básnickou sbírkou (označovanou zatím pracovním názvem Rouhání), na které teď aktuálně Petr Kukal pracuje.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.