Plány na skončení nadvlády aut v roce 2015. Stále více měst se chce zbavit motorů na ulicích úplně
Na termín „kodanizace“ jsou v dánském hlavním městě podobně hrdí jako na nový plán vystavět městu dominantu v podobě visutého cyklistického mostu. Jak říká zdejší architekt Bo Christiansen, kodanizace znamená ochotu politiků nastolit konec nadvlády aut. Zdá se, že se dánský trend neomezí jen na tradiční cyklistická centra, eliminaci automobilové dopravy považují za jeden ze svých nejdůležitějších úkolů lídři mnoha evropských měst.
Začátkem loňského roku vzbudily zájem plány hamburské radnice – na vyhlášení zákazu vjezdu do města si dává dvacet roků. Do té doby mají všechny čtvrti a předměstí získat spojení s centrem v podobě systému parkových cest a cyklostezek. Cíl „Zelené sítě“ je jediný – přesvědčit obyvatele, že jezdit autem se nevyplatí. V Paříži, kde se během roku odehrálo několik experimentů s omezováním aut na silnicích, bude od roku 2020 platit zákaz vjezdu autům s dieselovým motorem, na většině tahů budou podle plánů starostky Hidalgo jezdit jen elektrická a hybridní vozidla. I madridská starostka Ann Botella bere omezování přístupu aut do města jako svůj úkol, do centra Madridu od ledna nevjedete bez zaplacení pokuty 90 eur, následující rok bude zákaz platit v celkem čtyřech centrálních městských obvodech, do kterých budou moct autem jen rezidenti, a postupně se má rozšiřovat dál.
Průkopnická Kodaň, jejíž vizí je stát se hlavním městem cyklistiky na světě, se chystá budovat metro. Kompletně nová čtvrť Nordhavnen získá až 7 stanic, a otestuje tak koncept pětiminutového města. „Představa je taková, že v téhle čtvrti bude možné se dostat na metro z každého bodu pěšky během pěti minut,“ říká Christiansen. Kodaň taky pro cyklisty plánuje stavbu superdálnice, která bude spojovat části města s centrem.
V Helsinkách věří, že prokázat zbytečnost aut se povede do deseti let, Finové chtějí plán uskutečnit pomocí digitálních technologií a superchytrého systému hromadné dopravy. Obyvatelé v budoucnosti zadají do telefonu údaje o tom, odkud a kam chtějí cestovat. Aplikace, která kombinuje plánovač cesty a platformu, přes niž se dá jednoduše zaplatit, nabídne všechny druhy dopravy – od samořídících aut přes městské autobusy po trajekty nebo carsharing. Skloubí tak dohromady princip podobný Uberu a cestovním rádcům a provozovat ji bude městský úřad. Helsinky otestují, zda takový systém může fungovat jen v zalidněných centrálních částech měst, nebo i v řídce osídlených čtvrtích na jejich okraji. Zákaz aut se tu nechystá, aplikace je ale výstupem politiky, která si dává za cíl radikální přehodnocení dosavadního dopravního systému.
I v Londýně, který je pro cyklisty extrémně komplikovaný a nebezpečný, začíná sice pomalu, ale jistě postupná „cyklorevoluce“, jak proces nazval místní konzervativní starosta Boris Johnson. „Nemyslím, že zrovna Londýn je nějakým vzorem pro své cyklostezky, je tam stále spousta nehod a problémů na denním pořádku. Paříž by byla lepším modelem, už před dlouhou dobou postavili do ulic stojany na kola,“ komentovala při své návštěvě Prahy londýnské hlavní město urbanistka a socioložka Lia Ghilardi, která ve městě působí. „Dnes je v zavádění cyklostezek dobrá už i spousta amerických měst, dokonce Detroit! Představte si to, město aut je teď město kol. Šli na to přes proměnu strategických plánů pod tlakem lidí, kteří se sem přistěhovali v poslední době. Nejsou napojení na starý průmysl a chtějí jiný životní styl.“
Praze auta stále dominují. „Mohl bych říct, že je to škoda, mohl bych i říct, že je to katastrofa,“ okomentoval svůj dojem z města zaplněného auty Christiansen. „Přemýšlel jsem nad tím, jestli je to volba obyvatel Prahy, spíš bych to zpochybnil. Doufám, že teď nastane období, kdy si obyvatelé začnou brát svoje město zpět. Nejenom ty malé UNESCO oblasti, které jsou chráněné, ale celé město. Je důležité, aby lidé v Praze začali být aktivní a ambiciózní a taky aby si zvolili politiky, kteří jim tuto vizi pomohou naplnit.“
Svoji Vizi pro mobilitu a veřejný prostor v Praze, která má sloužit jako inspirativní materiál pro pražskou radnici, představilo loni sdružení Auto*Mat. Jednou z jejích základních tezí je, že Praha může snížit podíl automobilové dopravy ze stávajících 33 % na 25 % za současného zvyšování kvality života. „Neztotožňuji se se vším, co tam je, ale jsem rád, že dialog běží na odborné bázi, je to dokument, o kterém se dá hovořit,“ říká náměstek pražské primátorky pro dopravu a evropské fondy Petr Dolinek, podle kterého se Praha chystá zlehka omezit automobilovou dopravu pomocí několika opatření.
„Na prvním místě je pro mě Pražan chodec. Jeden z kroků, kterým chceme snižovat individuální dopravu, je roční kupon na MHD – aby lidé přesedli z aut do metra a tramvají, zároveň by individuální doprava na některých místech měla být přímo omezena. Měli bychom vypracovat materiál, který bude říkat, jak nakládat s chodníky, chceme dát do města více cyklostojanů a navázat na loňskou studii proveditelnosti bikesharingu, zároveň nechceme potlačovat třeba skvělé věci, jako jsou Rekola, cyklistika do města patří.“ Bikesharing a nový systém parkovací zón by měl začít fungovat už letos, roční kupon na městskou dopravu má podle Dolinka zlevnit asi od poloviny roku.
Náměstek má za to, že by se autem mělo jezdit jen v nutných případech, doplňuje ale, že chce vést dialog s podnikateli a drobnými živnostníky, kteří omezování automobilové dopravy chápou jako ohrožení. „Samozřejmě jsou po Evropě i čtvrti úplně bez aut, kde musíte vůz nechat na okraji nebo tam nemůžete s autem bydlet, to je velmi vzdálená budoucnost pro Prahu. Nicméně ano, silně podporuji to, aby Praha byla pro pěší a pro cyklisty a neměli jsme auto jako hlavní přepravní prostředek.“ Dolinek dodává, že by městu prospělo, i pokud by cyklostezky protáhlo za své hranice a současně bylo schopné přesvědčit o výhodnosti ježdění vlakem a autobusy obyvatele středočeského kraje, kteří do města dojíždí. Pozvolnou reakci Prahy na cyklorevoluci v evropských městech tak bude možné sledovat a připomínkovat už tento rok.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka