Po šesti letech chystá Kopáček nové album Black Tar Jesus: Už jsem nechtěl vymýšlet další nové jméno

27. září 2019

Kytarista Tomáš Kopáček se po několika letech vrátil zpět s projektem Black Tar Jesus, aktuálně ve dvojici s bubeníkem Ondřejem Bláhou. Tři nové písně, které v proskleném studiu Radia Wave odehráli, jsou základem pro budoucí desku, kterou by Tomáš rád stihnul vydat ještě letos. „Už jsem nechtěl vymýšlet další nové jméno,“ odpovídá se smíchem na otázku, proč se rozhodnul vzkřísit projekt, pod kterým vydal desku naposledy v roce 2013.

Jak se stalo, že s Tomášem bubnuje právě Ondřej Bláha? „Ondra mi jednou řekl, že hraje strašně dlouho na bicí a nemá žádnou kapelu. A protože hraje skvěle, domluvili jsme se, že budeme hrát spolu. Nakonec to trvalo skoro rok, než k tomu došlo, teď ale deska vzniká ve dvou, a až bude hotová, chtěli bychom hrát i ve více lidech.“ Přestože má rád zefektovaný zvuk, efekty ke kytaře prý postupem času spíš ubírá.

Kdo sleduje hudební počínání Tomáše Kopáčka delší dobu, není pro něj žádným tajemstvím, že pardubický lo-fi improvizátor rád zametá stopy po svých hudebních projektech. I jemu ale někdy udělá radost, když najde svou starší tvorbu v hlubinách internetu. „Teď jsem nedávno na Bandcampu objevil kytarové improvizace, které jsem dělal několik let zpátky pod aliasem Peter Vitin, a jsem rád, že jsem je tam tenkrát dal, protože jinak bych je dneska už neměl.“

Jaký žánr Tomáš Kopáček poslouchá, když si chce odpočinout po práci? A na které sociální síti je možné sledovat jeho počínání coby Black Tar Jesus, i když, jak sám říká, není zrovna sebepropagační tip? Poslechněte si celý rozhovor i tři písně, které společně s bubeníkem Ondřejem Bláhou zahrál v našem studiu!

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.