Podaří se zastavit globální oteplování? Paříž se chystá na summit, který rozhodne o změně klimatu

Kouřící továrna - z nečištění - globální oteplování
Kouřící továrna - z nečištění - globální oteplování

Posledních pár let se hledá nástupce Kjótského protokolu, který by směřoval mezinárodní úsilí omezit emise skleníkových plynů a zabránit tak nejhorší změně klimatu. Letošní summit by měl být vyvrcholením těchto snah a dokázat vyjednat, co se nepodařilo doposud za dvacet let.

Poslední velký summit ke klimatu se odehrál v roce 2009 v Kodani. Už tehdy se očekával nástupce Kjóta, setkání přitáhlo světovou pozornost a také přes sto tisíc demonstrujících, ale jednání nedosáhla valného výsledku. Následující každoroční setkání se konala v duchu zklamání z Kodaně a upření sil k Paříži 2015. V Kodani tehdy mimochodem policie ve snaze zajistit pořádek agresivně zasahovala proti davům aktivistů a vsázela je do klecí. Dánská policie po soudním sporu následně vyplatila několik tisíc eur nezákonně zadrženým. Velké demonstrace a pochody za klima se plánují také pro Paříž. Kvůli nedávným teroristickým útokům v tomto městě však panuje přísnější bezpečnostní režim a policie velký pochod zrušila. Jestli se v Paříži bude demonstrovat, ukážou až dny konference. Jistě ale budou probíhat paralelní demonstrace v jiných evropských a světových městech.

Francie se snaží o úspěch summitu. Docílit silné dohody o ochraně klimatu právě v Paříži je očividně prioritou francouzské diplomacie posledního roku. Zorganizovali semináře o změně klimatu a nutnosti skleníkové plyny omezit, mimo jiné v českém parlamentu či během zářijového valného shromáždění OSN.

Letos se přitom již nějakých milníků dosáhlo. Letní konference v Addis Abebě o financování rozvojové pomoci skončila částečným úspěchem a v září se v OSN přijaly překvapivě hladce vyjednané Cíle udržitelného rozvoje. Ty ukládají jak průmyslovému, tak většinovému světu 17 cílů zohledňujících sociální, ekologický a ekonomický rozměr rozvoje. Jedním z domácích úkolů pro vyspělé státy bude například přejít na bezemisní energetiku. Tyto cíle nejsou sice právně závazné, ale nasměrují mezinárodní veřejné peníze v řádech bilionů eur na příštích patnáct let. Dojednaná a ambiciózní dohoda o klimatu by zapadla do této nové mezinárodní agendy.

03519745.jpeg

Summit začne na konci listopadu a bude to jedno z největších mezinárodních setkání v dějinách. Mezi 30. listopadem a 11. prosincem se očekává 45 tisíc účastníků, z toho asi deset tisíc státních delegátů a dále pozorovatelé, zástupci nevládních organizací a novináři. Celý summit se bude odehrávat mimo centrum města, na výstavišti v prostorách letiště Le Bourget.

Česká republika se chystá novou dohodu a nové emisní cíle podpořit. Minulé sledované období do roku 2012 vytyčené v Kjótském protokolu ČR splnila s velkou rezervou. Spíše to ale bylo dáno srovnáním s rokem 1990 a nízkými ambicemi. V předlistopadové éře se u nás spalovalo uhlí bez filtrů či dalších technologií, které by emise umenšovaly. Instalace nových technologií v 90. letech situaci hodně zlepšila, a tak jsme místo vytyčených 8 % ve výsledku snížili rovnou o 31 % (každá země si cíl pro Kjótský protokol vytyčila sama). Do budoucna už pro další snížení bude nutné udělat obtížnější, strukturálnější změny než jen přidat koncový filtr. Těžký průmysl v České republice je jednak páteří naší ekonomiky, jednak z nás dělá jedny z největších znečišťovatelů na osobu ve světě.

Evropská unie se však na světových emisích podílí jen devíti procenty. Největší znečišťovatelé jsou USA a Čína, každý přes 20 % globálních lidských emisí. Přimět právě tyto státy k právně závazné dohodě je klíčovou výzvou pro nadcházející jednání. Od loňského roku přichází jednotlivé státy s přísliby snížení svých emisí, aby podpořily jednání. Tyto dobrovolné cíle zaslalo 150 zemí reprezentujících dohromady 90 % lidských emisí. Plány však nejsou příliš ambiciózní, podle Financial Times by vedly k oteplení o 4 až 6 stupňů Celsia, podle OSN o 3 stupně.

03519744.jpeg

Financial Times na webu prezentují interaktivní výhledy emisí a oteplení do konce století. Chceme-li dovolit oteplení o nejvýše dva stupně Celsia – nejvyšší hranice mezinárodně odsouhlasená jako ještě zvládnutelná –, je nutné radikální snížení emisí od všech skupin států, tj. čtyř největších znečišťovatelů, top 10 i všech ostatních. V současnosti tedy žádná země nedělá dost a některé se snaží daleko méně, než jaké jsou jejich možnosti.

Nový protokol by podle představ Západu měl upustit od dělení na státy rozvinuté a rozvojové a dát všem státům závazek dle jejich emisí. To se však nelíbí rozvojovým státům s poukázáním na to, že emise rozvinutých států doteď globální oteplování způsobily, a tyto státy tak zároveň nyní disponují financemi i technologiemi k řešení problému. Dosáhnout kompromisu v této otázce bude nejtěžší. Nejvyspělejší státy proto letos v létě oznámily vytvoření zvláštního fondu na rozvojové projekty v oblasti ochrany klimatu, kterým má během let protéci 100 miliard dolarů. Kromě bohatých států do fondu přispějí i třeba Mongolsko a Peru. Česká vláda zatím rozhodla o poskytnutí 110 milionů korun ročně (méně než tisícina).

Z kontextu vědeckých poznatků a politického úsilí každopádně vyplývá, že chceme-li odvrátit hrozbu obtížně obyvatelného světa pro naše potomky, budeme muset výrazně proměnit organizaci ekonomiky i individuální životní styl směrem k nízkoemisnímu. Řada navrhovaných opatření přitom může být prospěšná pro kvalitu života i ekonomiku, i nebýt změny klimatu – energetická nezávislost, zachování pralesů, čistší vzduch a moře, moderní průmyslová odvětví, obyvatelnější a bezpečnější města.

Podle průzkumu veřejného mínění Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy je česká veřejnost opatřením na ochranu klimatu nakloněna. Z výzkumu vyplývá, že domácnosti u nás podporují striktní emisní cíle (snížení emisí o 80 % do roku 2050), i kdyby je to mělo stát 500 korun měsíčně navíc. Nejspíše by se rády vyhnuly negativním dopadům změny klimatu. Téměř 80 % lidí se domnívá, že je spíše pravděpodobné, že klimatické změny způsobí v ČR extrémní výkyvy počasí a více přírodních katastrof (např. záplavy či extrémní sucha), zatímco pouze 22 % považuje za spíše pravděpodobné, že se vytvoří nové příležitosti pro podnikání.

03510179.jpeg

Pozornost bude upřena k Paříži, naplnění jakékoliv dohody se nicméně neobejde bez vůle konzumentů, voličů, investorů a vedení podniků.