Podivuhodný případ doktora Stephena Strange
Doctor Strange operuje na pomezí odpoutaného halucinogenního tripu a úzkých mantinelů světa Marvel.
Z konstatování, jak dobře promyšlené, spočtené a zrealizované je každé další větvení filmově-komiksového univerza Marvel, se už stává mantra. Ale v případě Doctora Strange nezbývá než ji oprášit a zopakovat. Adaptace předlohy Stana Lee a Stevea Ditka, která spadá do divokých a experimentátorských 60. let, totiž přináší na plátno vizuální energii a rafinovanost, která dosavadním marvelovkám chyběla. Režisér Scott Derrickson přichází s vizí, jejíž působivost přesahuje běžné superhrdinské schéma. Přesto se mu musí podřídit.
Doktor Stephen Strange je špičkový chirurg a vrcholový egoista posedlý mediální slávou, kterého ke dnu pošle autonehoda a těžké zranění obou rukou. Při hledání zázračné léčby narazí na tajemnou komunitu v Nepálu, která se navenek jeví jako newageová sekta, ale pod rouškou stánkové mystiky skrývá prastarou dovednost: dokáže procházet mezi různými vrstvami reality a nahlížet do sfér, které jsou běžnému vnímání zapovězené. Strange tak dostane do rukou mnohem větší dar než jen klíč k zahojení jizev a zlámaných kostí. A s každým darem přichází… ale to už přeci dobře znáte.
Na příběhu Doctora Strange není vůbec nic inovativního a komplikovaného, nic, co by narušovalo tradiční schéma o starověkém řádu, odpadlém mistrovi a vyvoleném učedníkovi, který se objeví v nejpotřebnější okamžik, ale musí zkrotit svoje živelné, sobecké já. V tomto ohledu se film potýká s prokletím marvelovského univerza, které dlouhodobě nedokáže produkovat opravdu propracované padouchy a zásadně narušit prostinké vypravěčské schéma.
Pokud se zaměříme jen na tyto stránky, nezbývá než konstatovat, že Strange má všechny symptomy marvelovské chudokrevnosti: záporáka, kterého drží pohromadě jen osvědčené charisma Madse Mikkelsena, chytlavé, ale nevyužité vedlejší postavy (Chiwetel Ejiofor, Rachel McAdams, Michael Stuhlbarg), průhlednou trajektorii děje, kterou navíc nesleduje nijak zvlášť obratně…
Strange world
Jenže Doctor Strange jako protiváhu nenabízí jen výtečnou ústřední postavu a profesionální provedení, což bývá v případě mnoha marvelovských filmů hlavní devíza. Benedict Cumberbatch podobnou roli potřeboval, protože v ní může zúročit svůj divadelní talent i zvláštní směsici arogantně nepřístupného zevnějšku a křehkého nitra. Stephen Strange mu padne jako dobře šitý oblek a podobně hladká souhra charismatického herce a postavy byla v tomhle vesmíru naposledy k vidění v prvním Iron Manovi.
Skutečnou duší filmu je jeho omamné výtvarné řešení, výbušné geometrické orgie a endoskopická operace časoprostoru, s níž nás Doctor Strange nechává zakusit realitu jako něco tekutého, vrstevnatého, spojitého, postrádajícího tradičně vnímané limity. Superhrdinský film jako vizuální origami, barevná mandala a zážitek na pomezí LSD tripu a dechberoucí technické brilance… Strange and beautiful.
Scott Derrickson navzdory měřítku efektů dokázal ohlídat komorní lidský rozměr, v jehož centru stojí tak esenciální téma, jakým je strach ze smrti a nezastupitelná role času v tom, jak vnímáme sebe samotné a svět kolem nás. Doctor Strange nepůsobí jakkoli sterilně a křečovitě, naopak jde o jeden z nejhravějších počinů mezi superhrdinskými filmy. Faktem zůstává, že ze všech marvelovských postav, které si musí ve jménu zachování koherence univerza nasazovat různé okovy, trpí Stephen Strange zdaleka nejvíc. Postava i její okolí totiž skrývají filozofickou i psychologickou dimenzi, do níž film s jasně danou příběhovou linií jen letmo, ale o to lákavěji nahlíží.
Brilance vize a její potenciál dalece přesahují úzké mantinely šablonovitého příběhu, který byl doktoru Strangeovi v pavučině superhrdinských osudů vymezen. To ale nic nemění na tom, že v předvídatelném a přesně nalinkovaném prostoru série se v nejlepších momentech pohybuje Stephen Strange jako psychotropní střela řízená nezkrotnou silou filmařské imaginace. Navíc kráčí ve šlépějích kolegy Johna Thackeryho z Knicku, když asistuje i při vlastní operaci.
Hodnocení: 80 %
Doctor Strange
Scott Derrickson, USA, 2016, 115 minut.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
