Pojem islámská architektura vznikl v Evropě, upozorňuje arabista Martin Rudiš
Do Hergot!u přijal pozvání arabista Martin Rudiš z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Nedávno vydal knihu o architektuře káhirských mešit. Mluvili jsme nejen o ní, ale také o mešitách a islámské architektuře obecně.
Islámská architektura je uměle vytvořená kategorie, kterou vynalezli Evropané v 19. století. V té době se podle Rudiše rozvíjelo studium architektury v zemích, kde převládal islám. Až zhruba do poloviny 20. století místní monumenty studovali výhradně lidé z Evropy. „Přestože to označení není ideální a má svá úskalí, je široce přijímané odbornou i laickou veřejností,“ vysvětluje arabista.
Rudiš sám pod označením „islámská architektura“ rozumí architekturu, která je vytvářena pro muslimy a nějakým způsobem odráží, že určité aspekty života uživatelů se řídí zásadami a principy islámského náboženství.
Typickou architektonickou manifestací islámu je mešita. „Pokud má být nějaká stavba součástí islámské architektury, musí to být mešita,“ potvrzuje odborník. Žádný jiný typ stavby není totiž s islámem tak pevně spojený. Jedná se o místo primárně určené pro kolektivní modlitbu, které by se ideálně měli účastnit všichni muslimové.
Co by měla stavba z architektonického hlediska splňovat, aby mohla být označena za mešitu? Liší se nějak vzhled těchto staveb v různých částech islámského světa? Jak dlouho Rudiš mešity zkoumal a jak často cestoval? A proč je v Egyptě problém vyfotit mešitu? Dozvíte se v novém Hergot!u.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
