Alternativní spiritualita s komercializací nemá problém, říká religionistka Dyndová
Religionistka Helena Dyndová se dlouhodobě věnuje tématu alternativní spirituality. V novém díle pořadu Hergot! se zabývá vztahem mezi spiritualitou a komercí.
Vztah mezi komercí a alternativní spiritualitou má své historické souvislosti. Například v šedesátých letech alternativní duchovní hnutí odmítala konzumní způsob života a stavěla se kriticky vůči západnímu kapitalismu. V průběhu dalších desetiletí se však tento vztah výrazně změnil – dnes je často vnímán jako určitá forma osobního rozvoje či práce na sobě.
Co vedlo k této proměně? „To, proti čemu se hnutí v šedesátých letech vymezovala, byl určitý typ konzumu, takzvaný konzumerismus fordovského systému, kdy jedna velká továrna vyrábí standardizované zboží pro všechny,“ vysvětluje religionistka. Podle ní byl tento typ konzumu vnímán negativně, avšak postupem času se proměnil v dnešní individualizovaný konzum, kdy produkty odpovídají osobním preferencím zákazníků a odrážejí jejich životní styl.
Pro alternativní spiritualitu i celou společnost je podle Dyndové důležité, že se náboženství „lifestylizuje“. To znamená, že se stává viditelnou součástí každodenního života jednotlivce a jeho identity. „Týká se to módy, cestování, výchovy dětí i dalších aspektů života, a tento životní styl se realizuje právě skrze nákup specializovaných produktů,“ dodává Dyndová.
Jak ale lidé poznají, zda za duchovními sděleními stojí upřímný záměr, nebo jde jen o prázdnou marketingovou strategii? Co motivuje lidi k tomu, aby investovali vysoké částky do alternativně spirituálních či seberozvojových kurzů, i když jejich finanční situace není ideální? A proč jsou právě seberozvojové kurzy a alternativní spiritualita často atraktivnější pro ženy? Poslechněte si Hergot!
Související
-
Všechny díly Petra Štarková: Dej mi pokoj. Šest propletených lidských příběhů uzavřených do šesti různých pokojů
Táňa, Luis, Dušan, Josef, Marta a Adéla. Všichni už dospěli, ale nedokážou se z různých důvodů osamostatnit. Svůj život tráví zavření ve svých pokojích.
-
Když jsem přehlcená, bolí mě i dotek v MHD. Jak se lidem na spektru žije se smyslovou citlivostí?
Jaké to je žít ve světě, který je příliš hlučný, jasný nebo intenzivní? Atypické smyslové vnímání podle studií ovlivňuje až 90 % lidí na spektru.
-
Interrupce mimo zákon: Co přináší zákazy a omezování práv žen?
Co se děje, když jsou interrupce postavené mimo zákon? Jak omezování práva na umělé přerušení těhotenství dopadá na zdraví, společenské postavení a životy žen?
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
