Pomlázka: Hody hody bez pohody, zato s traumatem

15. duben 2022

Vyšlehání pomlázkou má podle tradice přinést zdraví. Že vás ale namol opilí spolužáci seřežou pomlázkou tak, že máte modřiny, zdraví dozajista nezajistí. Více si poslechněte v komentáři Johany Nejedlové.

Moje matka rozhodně není feministka. Pomlázku ale doma nepovolovala a povedlo se jí mne od ní zcela uchránit. Až do mých deseti let. To jsme se s kamarádkou rozhodly si pomlázku uplést  a vydat se na vsi u babičky na koledu.

Bylo to velké zklamání. Krom toho, že nás od každých druhých dveří vyhnali, protože jsme holky, a ty přece nekoledují, což bylo ponižující, nedávala smysl ani říkanka Hody hody doprovody. Co je to ty doprovody? Žádná zábava nebylo ani samotné šupání. Ať už na nás vystrkovaly zadek holčičky, dospělé ženy nebo babičky, cítily jsme se u té celé procedury vlastně trapně. 

O historii pomlázky se toho ví velmi málo. Samotné slovo může pocházet od omlazení, ale podle etymologů je také možné, že jde spíš o mlází tedy houštinu mladých výhonků rostlin. Říká se, že nějaká forma pomlázky byla součástí pohanských tradic spojených s oslavou jarní rovnodennosti, reálné historické záznamy ale chybí. Existuje jedna zmínka ze 14. století o tom, že se dívky a chlapci šlehali mladým proutkem. Další záznamy jsou až z 20. století.

Naši předci nejspíš vůbec neběhali s pomlázkami po vesnici a nikoho dnešním bezduchým způsobem nemlátili. Podle etnologa Petra Janečka by celý zvyk pravděpodobně úplně zanikl, kdyby u nás od konce 40. let minulého století nepanovala snaha vymýtit křesťanské tradice. Propaganda vyzdvihla pomlázku a kraslice, aby upozadila ukřižování Ježíše a zmrtvýchvstání.

Johanna Nejedlová Konsent

Naopak o novodobých zkušenostech s pomlázkou se toho dnes už ví poměrně dost. Podle průzkumu Behavia z roku 2019 téměř 2/5 žen zažily někdy při velikonočním šlehání bolest, třetině zůstaly modřiny, víc než destina žen se cítila při šlehání poníženě a měla strach a každou desátou dohnala daná situace k slzám.

Oproti tomu větší část mužů šlehání pomlázkou baví. Že je to „fajn tradice", míní 57 % z nich. Když jsme v loňském roce na Velikonoce v organizaci Konsent téma pomlázky otevírali, sešlo se nám za jediný den asi tisícovka zkušeností. Byly mezi nimi samozřejmě i zkušenosti pozitivní a zprávy od žen i mužů, kteří na pomlázku nedají dopustit a těší je. Drtivá většina zpráv ale byla spíš k pláči.

Ženy popisovaly, jak jim přišlo nefér, že chlapci dostali za koledu peníze a dobroty a dívky nic. Mluvily o stavech ponížení a trapnosti, když měly ve 14 letech nastavit zadek spolužákům nebo kamarádům otce. Popisovaly oplzlé kecy ožralých strejců. Některé zažily během pomlázky osahávání.

Objevovaly se i velmi drastické zážitky – třískání pomlázkou takovým způsobem, že jim zůstaly velké podlitiny, bití do krve. Mlácení jalovcem namočeným do soli, což způsobovalo zanícené rány. Některé se hned ráno snažily schovat, další měly už tři dny předem hrůzu, co je zase čeká. Kdybychom takhle agresivní chování pozorovali jakýkoliv jiný den v roce, nejspíš bychom na útočníka zavolali policii. Ozvali se nám také chlapci a muži, kterým koledování bylo vyloženě proti srsti, ale byli nuceni okolím se tradice účastnit.

Komentáře v rubrice Prolomit vlny vyjadřují názory autora/autorky.

Je mezi námi určitě spousta koledníků, kteří se během koledování chovají slušně a s respektem. I jim by ale měl mít člověk právo říct ne. Koleda musí být dobrovolná a šlehání pomlázkou by se měl účastnit jen ten, koho to baví a těší. Pokud však ani dnes není žádnou výjimkou, že na dívky naběhne parta strýců, kteří jsou namaděru, seřeže je hlava nehlava, přitom si ještě sáhnou na prsa a dívky jim za to, že si odnesou trauma, mají dát vajíčko a panáka, je čas se bavit o tom, že máme s oslavou Velikonoc zásadní problém.

Více o tom, jak je šlehání pomlázkou staré, kolik žen a mužů ho považuje za fajn tradici“ a jestli s ním máme mít problém, si poslechněte v komentáři Johany Nejedlové.

autor: Johanna Nejedlová
Spustit audio