POSTudiu: Drží se ekonomové svého kopyta?
Jedním z nejpopulárnějších vysokoškolských studijních oborů u nás je ekonomie. V dalším pokračování cyklu POSTudiu se podíváme, jak se daří právě absolventům ekonomicky zaměřených univerzit na pracovním trhu.
Každý rok se na bakalářské studium na šesti fakultách VŠE v Praze, tedy nejstarší ekonomické vysoké škole u nás, hlásí přes 16.000 uchazečů. V posledních letech univerzita každoročně přijme zhruba 5.000 až 7.000 zájemců, o něco méně se jich reálně zapíše ke studiu. V minulém akademickém roce to byly čtyři a půl tisíce lidí. Jak se daří poměrně velkému počtu absolventů, kteří školu průběžně opouštějí, na trhu práce? Zůstávají v oboru, který vystudovali? To (mimo jiné) eviduje Rozvojové a poradenské centrum.
„V pravidelných cyklech dochází k výzkumům mezi absolventy, za účelem zjistit jejich chování na trhu práce a to, jaké situace řeší v nejbližších letech po absolvování svého oboru,“ říká Lucie Böhmová, která má na VŠE na starosti právě kontakty s absolventy. „Z výzkumu vyplývá, že 45 % studentů zůstává ve svém oboru. Kdybych měla být konkrétní, nejvíce ve svém oboru zůstávají absolventi Fakulty informatiky a statistiky. Důvodem můžou být právě specifika skloubení ekonomie a informatiky, což je v současnosti na trhu velmi žádané.“
Oněch 45 % je relativně nízké číslo. Mezi jednotlivými fakultami VŠE jsou ale značné rozdíly: „Nejvíce absolventů přechází do jiného oboru z Fakulty národohospodářské.“ Její absolventi nejčastěji odcházejí na pozice jako asistent auditora nebo risk manager.
Podle aktuálních výzkumů mezi absolventy sbírá 70% většina studentů první pracovní zkušenosti ve svém oboru už při studiu (s výjimkou zmíněné Národohospodářské fakulty, jejíž studenti pracují spíš mimo svůj obor). Téměř polovina absolventů VŠE najde své první zaměstnání přes inzerát, další kontaktují zaměstnavatele přímo, využijí osobní doporučení nebo zkušenosti z praxe při studiu, případně jim pomůžou akce, které pořádá škola.
„Snažíme se na tom zapracovat tak, že máme dvakrát do roka veletrh pracovních příležitostí pro studenty, kde jsou přímo firmy, které mají zájem o naše absolventy. Jsou tematicky zaměřeny na naše obory a je tam možnost rovnou navázat pracovní kontakt,“ uzavírá Lucie Böhmová.
Třetina absolventů VŠE spadá v prvním zaměstnání po škole do příjmové skupiny 24-30.000 Kč měsíčně, čtvrtina do skupiny 30-40.000. Skoro pětina absolventů vydělává méně než 20.000, na druhou stranu každý stý absolvent má hrubý měsíční příjem přes 100.000 korun. Skoro pětina pak hned v prvním zaměstnání řídí nějakou organizační jednotku. Opět hodně v závislosti na dané fakultě.
Podobná situace je i u absolventů jiných ekonomicky zaměřených vysokých škol. Veronika Chmelíková absolvovala v roce 2008 obor finance a finanční služby na Vysoké škole finanční a správní: „Pracovala jsem ve stavební spořitelně, pak jsem šla studovat, protože jsem viděla, že ta škola je nutnost. S velkým očekáváním jsem obor ukončila a zůstala ještě chviličku v práci, kterou jsem měla při studiu, a pak jsem si šla hledat zaměstnání v oboru. A narazila jsem. V podstatě jsem získala pozici podobnou té, kterou jsem měla před absolvováním vysoké školy.“
Tři čtvrtě roku po absolvování se tedy Veronika rozhodla skutečně si najít práci, pro kterou se připravovala. Následovalo několik měsíců odpovídání na inzeráty a rozesílání životopisů: „Držela jsem se vystudovaného oboru, komerčního bankovnictví, to ano, ale ta pozice byla hodně jinde, než jsem si představovala. Ale práci jsem vzala, protože jsem ji potřebovala.“
Další pracovní kariéru Veronice – jako mnoha dalším matkám – zkomplikovala mateřská dovolená. Čeští zaměstnavatelé jsou vyhlášení svou nepružností ohledně částečných úvazků pro rodiče. „Ty možnosti jsou o hodně horší. Práci jsem nakonec získala díky kontaktům na spolužáky, kteří pracují v různých bankách, tedy přes výběrové řízení, ale na doporučení kamarádky, abych se hlásila na konkrétní pozici, že tam mám určitou šanci.“
Veroničin příběh má ale zatím přece jen šťastný konec: „V současné chvíli jsem na mateřské dovolené, mám práci na poloviční úvazek a místo, které už mi vyhovuje. Jsem tam velice spokojená a ráda bych se téhle práce držela i po skončení rodičovské dovolené.“
POSLECHNĚTE SI: Rozhovor s Lubošem Markem, děkanem Fakulty informatiky a statistiky VŠE
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
