Pouť do Mekky pro mě byla spirituální i cestovatelský zážitek, říká český muslim Richard Ott
Český architekt Richard Ott se vloni vydal na pouť hadždž do Mekky, nejsvětějšího místa islámu. Jak celou událost vnímal jako věřící i jako cestovatel?
Islám Richard Ott přijal před čtyřmi lety během svého studia v Istanbulu. „Šlo tehdy o unikátní setkání, ale spirituální tendence jsem měl vždy. Díky bohu, že jsem byl tehdy v tom Istanbulu,“ říká sám Richard Ott v cestovatelské Casablance. V roce 2018 se mu díky nadačnímu programu saúdskoarabského krále naskytla možnost vyrazit do Mekky, kam se každoročně vypraví více než 2 miliony muslimů.
Dva týdny ve stopách prorokových plné symboliky a pravidel
Hadždž je jeden z pěti tzv. pilířů islámu. Mekka a tamní svatyně Ka'ba jako její centrum patří k nejposvátnějším islámským místům a není přístupná jinověrcům. Celá pouť, která od příletu do saúdskoarabské Džiddy až do odletu zabrala Richardu Ottovi téměř dva týdny, má přesná pravidla, zakořeněná v historii a islámu. (A také pravidla daná Saúdskou Arábií jako správcovskou zemí.) Ve vyprávění o hadždž přibližujeme alespoň některá z nich. Poutníci například celou několikadenní událost absolvují celí v nešitém oděvu ze dvou prostěradel, který symbolicky smazává stavovské rozdíly. Na závěr pouti si pak oholí hlavu. Po pouti v (mysticky laděné) Mekce následuje pro poutníky ve stopách proroka Mohameda návštěva Mediny, ve které následně – zjednodušeně řečeno – vznikl islám jako náboženství. O celé pouti mluví Richard Ott jako o obřím, léčivém duchovním zážitku, který se sice odehrává v masovém, nesmírně organizovaném meřítku, který ale podle něj má díky silné společné náladě poutníků mimořádnou sílu.
Andělé, architektura a klimatizace
Kromě rituálů samotných, od obcházení Ka'by a návštěvy hory Arafat po symbolické kamenování satana, si Ott všímal také architektury. S rozpaky Richard Ott přijímá masivní nárůst hotelové a jiné infrastruktury, která je ovšem potřebná pro masový rozměr pouti. A také bojoval s intenzivní klimatizací v mnoha prostorech, která i výrazně utváří zvuk celé pouti. V cestovatelské Casablance komentuje i další zajímavosti, od specifického příletu do Saúdské Arábie po tamní kávu odlišnou od evropské.
Další hadždž se koná v první polovině srpna 2019. I Richard Ott by se do Mekky jednou rád vrátil. Chtěl by tam totiž jet za pár let na kole.
Poslechněte si celé unikátní vyprávění o průběhu pouti do Mekky v záznamu pořadu Casablanca!
Související
-
Kempování v arabské poušti je životní zážitek. Lukáš Synek o životě v Saúdské Arábii
Lukáš Synek a jeho rodina žili tři a půl roku v Džiddě, saúdskoarabském městě kousek od Mekky.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
