Poznej souseda a zažij město jinak

12. září 2012

Pouliční sousedská slavnost Zažít město jinak je oslavou veřejného prostoru, který je určen ke společnému sdílení a poznávání. Ulice se otevřou lidem a vytvoří se místo, kde se lze bezpečně a pohodlně pohybovat pěšky a na kole, užít si hudbu, jídlo a zábavu s přáteli či sousedy. Slavnost zahájí 22. září tradiční Velká podzimní cyklojízda z Václavského náměstí.

„Festival začínal v roce 2006. V té době to mělo takovou podobu, že se uzavíralo Smetanovo nábřeží, byla to centrálně organizovaná akce v rámci Evropského týdne mobility a Dne bez aut,“ říká o minulosti festivalu Zažít město jinak jedna z jeho zakladatelek Tereza Vohryzková. „Tohle jedno korzo se na jeden dva dny proměnilo, byli tam umělci, hudba, kultura... Lidi se tam sjížděli z celé Prahy, aby si užili tohle místo.“

„Ten formát fungoval, měl velký úspěch a přerostl ve velkou událost, kterou navštěvovalo 8-10.000 lidí, ale pořád probíhala v jednom místě a docházelo k importu zábavy a aktivit na jedno místo,“ dodává hlavní producent festivalu Jakub Hradilek. Pořadatelé si postupně uvědomili, že se příliš dostávají do role organizátora celé akce. Tereza Vohryzková: „A uvědomili jsme si, že bychom měli co nejvíc podporovat právě místní spolky a organizace, aby se zapojovaly do festivalu a aby si opravdu své prostředí, ulice, čtvrti proměňovaly sami.“

02717656.jpeg

Loni se tedy Zažít město jinak proměnilo v seriál akcí po celé Praze. „Tím pádem i program začal vznikat lokálně na základě kreativity a nápadů místních obyvatel, kaváren, kulturních spolků. Celá akce se nám tak v dobrém smyslu slova vymkla z rukou. V současnosti máme podobně aktivních zón přes dvacet,“ říká Hradilek.

Postupně se měnil i přístup jednotlivých městských částí. Jakub Hradilek: „Pravidlo je takové, že když se ta akce někde koná poprvé, panuje nedůvěra ze strany úředníků odboru dopravy městské části. Ale jakmile se to podaří zrealizovat, zpětná vazba místních obyvatel a médií je tak pozitivní, že většinou dojde ke zlomu.“ Letos tak Zažít město jinak podporuje několik městských částí, ať už formou záštity, nebo dokonce finančním příspěvkem ze svého rozpočtu.

POSLECHNĚTE SI: Rozhovor o festivalu s Janem Krčmářem (Auto*Mat) a koordinátorkou velké podzimní cyklojízdy Ivou Pohankovou

Pouliční sousedské slavnosti tentokrát rozsvítí 23 čtvrtí v 11 městských částech. Podílejí se na nich desítky spolků, sdružení, sportovních klubů a umělců, lidé ze stejné ulice se budou mít šanci poznat jako skuteční sousedé.

Jedním z organizátorů festivalové zóny je například režisér a scenárista Jan Svěrák. „Já žiju v Braníku a někdy před rokem jsme zjistili, že nejen nám vadí, že Praha 4 povoluje řadu megalomanských developerských staveb v téhle staré, kdysi předměstské vilové čtvrti. Spojilo se několik občanských sdružení, my jsme si v naší ulici taky jedno založili, a začaly vydávat občasník, kterým informují 12.000 domácností v Braníku o tom, co se chystá a co se proti tomu snažíme dělat,“ vysvětluje Svěrák, proč se sám do akce zapojil. Posilování občanské společnosti je podle něj způsob, jak bojovat za svá práva. „Takováhle akce, sousedská slavnost jako Zažít město jinak je ideální způsob, jak sousedy pozvat do společného prostoru, jak v nich tenhle pocit posilovat. Už jen při přípravě té akce poznáte spoustu lidí, o kterých byste nevěděli. Najednou se vám přihlásí dobrovolníci z vedlejší ulice, nějaký pán umí uříznout prkno, má ho na zahradě a pomůže. Je to myslím pro komunitu hrozně zdravé.“

02717657.jpeg

Podrobný program pouličních slavností Zažít město jinak, který zahájí Velká podzimní cyklojízda, najdete na stránkách auto-mat.cz.

autor: Robert Candra
Spustit audio

Nejposlouchanější

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.