Praha Noir. Procházka po městě plná vražd

25. říjen 2016
Liberatura

Na Matějské pouti se vyšetřuje vražda dívky nabodnuté na páku výhybky strašidelného hradu. Na stavbě na Malostranském náměstí, v místě opředeném tajemnou historií, leží dělník rozdrcený bouracím kladivem. Na římse vyšehradské hradby postávají ve večerním dešti dva muži v baloňácích, jdou si vyříkat hříchy z minulosti. Praha Noir je antologie detektivky z hlavního města. Sestavil ji Pavel Mandys a do studia Radia Wave se přišel podívat i s jednou z autorek knihy, Michaelou Klevisovou.

„Noir je kriminální příběh, který nemá nijak zvlášť pevná pravidla, ale vymyká se z toho tradičního detektivního schématu,“ vysvětluje na začátek našeho rozhovoru Pavel Mandys. Noir se nedrží struktury vražda–vyšetřování–odhalení. „Noir tohle schéma relativizuje. Hlavní postavy často nejsou detektivové, ale i svědkové, oběti nebo třeba pachatelé vražd.“ V Praze Noir vás příběhy provázejí cyničtí, vysloužilí poldové, jako v příběhu Mrtvá holka z čerťáku Jiřího W. Procházky, ale i oběti, jako v povídce Petry Soukupové. Vypravěčkou jejího textu je nešťastná manželka, které se z večerního běhu nevrátí domů manžel. Další nejhorší den nejspíš není nejčistší reprezentace noirového žánru, ale rozhodně jde o skvělou povídku, myslí si to i náš další host, Michaela Klevisová: „Povídka mě musí vtáhnout atmosférou a Petra tohle strašně umí.“

Většinu povídek v Praze Noir vystihuje právě hutná atmosféra, mezi ty nejzajímavější texty ale možná patří ty, které napsali žánroví autoři. Jak je na tom vlastně česká detektivka? „Rozhodně lépe než před deseti lety. Tím, že sem přišla skandinávská vlna, se proměnilo publikum detektivky. V devadesátých letech to ještě byli starší lidé, a najednou s tou módou začali detektivky číst i čtenáři mladší. Díky tomu se mohla proměnit i detektivka česká. Autoři – Míša Klevisová i další – se více inspirují jak Skandinávií, tak dalšími trendy, které ji přibližují realitě. Ubývá psychopatů a nadpřirozených bytostí, které dokážou přelstít celé policejní týmy. Ubývá komplikovaných, rafinovaně vymyšlených vražd a přibývá obyčejnějších, ale o nic méně napínavých, strašlivých a promyšlených zločinů. Sami to vidíme, noviny jsou toho plné. Politika je propojená se zločinem, justice, nacházíme kolem sebe spoustu námětů, které vyvazují detektivku z toho schématu o detektivovi, který přijde a všechno vyřeší,“ vysvětluje Mandys a vzápětí jmenuje nadějné autory: Michaelu Klevisovou nebo Štěpána Kopřivu.

03731097.jpeg

Poslechněte si poslední Liberaturu, projděte se po temné Praze a získejte tipy na nejzajímavější české detektivky včetně ochutnávky z textu talentované Michaely Klevisové.

autoři: Karolína Demelová , Jonáš Zbořil
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.