Pražské galerie okupují Rafani. S prostorem výstavy pracují jako se sochou anebo z něj udělali byt

Z výstavy Rafani Art Apartment in the Heart of the City
Z výstavy Rafani Art Apartment in the Heart of the City

Rafani s kurátorem Pavlem Kubesou měsíc pronajímali Galerii NoD na stránkách největšího poskytovatele ubytování Airbnb, který nevlastní jediný hotel. Zkoumali možnosti dialogu umění a digitálních platforem a poukazovali na vysidlování lokálních obyvatel z center turisticky atraktivních měst. Rafani byli svědomitými ubytovateli s celkovým ratingem spokojenosti hostů 4,9 hvězdičky a ziskem 27 tisíc korun, které pokryly náklady na výstavu.

„Když jste chtěl vidět tuhle výstavu, musel jste si to koupit. Tak jsme si to koupili. Oni říkali, že je to výstava, která bude mít nejdražší vstupné a nejmenší počet návštěvníků, a to souhlasí,“ říká Jana, která jako jedna z mála navštívila výstavu kvůli umění, a ne kvůli potřebě se ubytovat. „Byla to výstava v režimu bytu. Přenesení kritického nebo teoretického diskurzu se odehrávalo všude kolem. Ta výstava se přelila v něco, co bychom mohli nazvat sociální plastikou,“ vysvětluje kurátor Pavel Kubesa, který pomáhal Rafanům rozdmýchávat kolem projektu veřejnou debatu, jejímž vyvrcholením byla panelová diskuze na téma digitálních platforem. „Je to nějaká platforma, je to kapitalismus, který je zcela virtuální, to znamená neviditelný. Ale za tím jsou fyzičtí lidé, kteří na tom strašným způsobem vydělávají peníze. A musí to těm městům nějakým způsobem vracet,“ vykládá Rafan David Kořínek své postřehy získané během projektu, kdy se z umělců staly hospodyně uklízející byt po hostech.

Rafani jsou od jejich založení v roce 2000 pro jejich razantní formy vyjadřování ke společenským událostem většinou chápaní jako angažovaní umělci. Jak ale vnímají sami sebe? „Jsem ostražitý vůči angažovanosti umění. Kdybychom se považovali za angažované umělce, tak bychom pracovali úplně jinou metodou a asi bychom museli polevit z estetické funkce,“ upřesňuje Kořínek.

Méně angažovaná část umění Rafanů se s větším návštěvnickým potenciálem projevuje na druhé výstavě v Muzeu Kampa. „Nejednoznačnost uměleckých děl je vlastně skvělá. Jestli něco současnost postrádá, tak je to tajemství,“ upozorňuje Rafan Jiří Franta na marnost snažit se doslovně vykládat instalaci O nevyvratitelnosti. „Vnímáme galerii jako médium. Ten prostor si často sám řekne o nějaký druh manipulace s divákem. Ta bariéra na Kampě je nějakou metaforou prostoru na sociálních sítích,“ doplňuje další Rafan Luděk Rathouský a říká, že znesnadnění pohybu diváka po galerii nebo jeho vtažení do aktivního rozhodovacího procesu používá skupina jako metodu už dlouho. „My jsme vždycky pracovali komplexně s celou výstavou. Brali jsme to, jako bychom vytvářeli sochu, tak jsme pracovali s celým prostorem,“ shrnuje Franta. Šestnáct stolů osazených rafanskými artefakty v temné instalaci se zrcadly je v Muzeu Kampa vystavených do 9. června.

Považují se Rafani za angažované umělce? Jak hodnotí projekt vytvoření Airbnb bytu z Galerie NoD? A existuje na tomto světě něco nevyvratitelného? Pusťte si celou reportáž Ondřeje Šebestíka.