„Přestala nás bavit úroveň debat na internetu.“ V Česku vznikla nová platforma #Jsmetu

Jakub Dostál
Jakub Dostál

„Přestala nás bavit úroveň debat v online prostoru. Chceme dát v diskuzi prostor i lidem, kteří by se do ní jinak báli zapojit. Když tam člověk strčí nohu, tak je zavalen nenávistí,“ zdůvodňuje vznik iniciativy #Jsmetu její mluvčí Jakub Dostál. Skupina se bude snažit v komentářích na sociálních sítích vyvracet dezinformace, přinášet fakta a usměrnit debatu.

Platforma se sdružuje na Facebooku, kde její členové poukazují na debaty, v nichž je potřeba zasáhnout. V posledních dnech se tak stalo například v diskuzi u článku o migrantech, které odmítla přijmout italská vláda, nebo u rozhovoru s dobrovolníkem v Jihoafrické republice, který se snaží za pomoci digitálních technologií šířit zdravotní osvětu a přimět lidi s HIV, aby podstoupili léčbu. Členové iniciativy v komentářích usilují o slušné vystupování, a proto také své příspěvky označují hashtagem #Jsmetu.

Podobné platformy už fungují například v některých středoevropských a severoevropských zemích. Kde jste se nechali inspirovat vy?

Iniciativa vznikla původně ve Švédsku. Její zakladatelkou je Mina Dennert, která byla tenkrát podrobena mnoha útokům v online světě i v reálném životě. Ale podařilo se jí okolo sebe sdružit asi 75 tisíc lidí, kteří proti dezinformacím a lžím na internetu každý den aktivně bojují. A to se snažíme také.

Fake news tu byly vždycky. Teď je živí zhroucení tradičních médií

Fake news

Od loňského vítězství kampaně za brexit a úspěchu Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách kraluje dnešní veřejné debatě téma fake news. Za nečekané výsledky v obou případech nesly prý účelově falešné zprávy šířící se po sociálních sítích nemalou vinu. Fake news prý najednou ve veřejném dění hrají hlavní roli, novináři podléhají mentalitě „svatých bojovníků“ a podle některých komentátorů přebírá Západ ruský model uvažování. Jsou ale falešné zprávy skutečně tak velkým problémem, jak by se podle všeobecné hysterie mohlo zdát?

Zmiňujete Švédsko. Podobné platformy se rozšířily i v Německu a na Slovensku. V těchto zemích je ale jiná občanská společnost než u nás. Proč by tato aktivita měla fungovat i v českém prostředí?

Nás je zatím 400, takže teprve uvidíme, jak budeme růst. Občanská společnost je u nás určitě jiná než například ve Švédsku. Ale myslím si, že od druhého kola české prezidentské volby se i naše občanská společnost dost proměnila a vzrostla její síla. Je to vidět na spoustě iniciativ, které vznikají a sdružují se po celé zemi.

Ve stanovách tvrdíte, že jste skupina podobně smýšlejících lidí, že vycházíte ze společných hodnot. Co je to za hodnoty?

My věříme, že diskuze ve veřejném prostoru by měla být věcná, slušná a na bázi fakt a pravdy. Je důležité, aby měl každý hlas možnost se vyjádřit a nemusel se stydět za to, v co věří.

Každý hlas?

Ano, každý hlas.

I ten, který podle vás nemluví pravdu?

Tak proti těmto hlasům se snažíme bojovat. Z našich hodnot ale vyplývá, že když někdo nemluví pravdu, tak na něj automaticky neútočíme. Zeptáme se například, odkud tyto informace má. Zkoušíme argumentovat. Lidé jsou většinou zatvrzelí, ale snažíme se alespoň pro tu třetí stranu vytvořit diskuzi, kde zazní i věcné informace řečené slušně.

Práce na počítači

Na základě čeho do debat vstupujete? Jaká témata jsou pro vás důležitá?

Ta témata jsou podobná napříč celou Evropou. Hodně se probírá například migrační krize. Tam je nejvíc předsudků a dezinformací. Celá iniciativa je založená na tom, že se vzájemně potřebujeme podpořit. Vybereme si nějakou diskuzi, vyhlásíme ji na naší soukromé stránce, a kdo má čas, ten se zapojí. Napíšeme tam svůj argument a ostatní tento komentář lajkují. Díky facebookovému algoritmu se pak tento argument objeví mezi prvními nahoře. Když si pak třetí strana rozklikne komentáře, uvidí mezi prvními i náš příspěvek.

Vy tvrdíte, že jste apolitičtí. Přijmete do své skupiny i člověka, který je třeba ostře konzervativní a bude se chtít věnovat svým tématům?

Nám nejde o subjektivní názory. My do těch komentářů nechceme protlačit nějaké správné názory. Snažím se jen být objektivní a reagovat na fakta.

Já tomu rozumím. Ale když se člověk podívá do vaší skupiny, zjistí, že se u vás sdružují většinou lidé s liberálním hodnotovým žebříčkem. Proto se ptám, jestli to nakonec nebude liberální aktivita proti konzervativním tématům.

I Nejlepší kniha o fake news má své vady, ale díky bohu za ni

Přebal knihy Nejlepší kniha o fake news dezinformacích a manipulacích!!!

Pod hlavičkou projektu pojmenovaného Zvol si info objíždí hrstka studentů Masarykovy univerzity české střední školy. Jejich cílem je pomáhat se zanedbanou mediální výchovou českých středoškoláků v době přesycené fake news. Jako další dílek do edukační skládanky vydali začátkem roku Nejlepší knihu o fake news, dezinformacích a manipulacích!!! Jak kvalitní je ale jejich návod na to, jak se vyhnout dezinformacím?

My jsme skupina podobně smýšlejících lidí, to vůbec nezakrýváme. Je pravda, že se snažíme ctít demokratické a liberální hodnoty. Na nich je ostatně založena naše republika. Vycházíme z Ústavy, ctíme tyto hodnoty a nestydíme se za to.

Může vůbec parta dobrovolníků vyhrát nad algoritmy sociálních sítí?

O tom jsem nikdy nepřemýšlel. Je to ale něco, čemu věříme. Ne v každé diskuzi nás může zastupovat například nějaký počítač nebo botnet. Snažíme se to dělat srdcem. A hlavně, hashtagy může někdo zneužívat. Stává se to například v Německu. Někdo tak může napsat něco ironického, připíše k tomu náš hashtag a dá se to snadno zneužít. Proto všechno kontrolujeme.

Jaké jsou úspěchy zahraničních iniciativ, které vyvrací dezinformace v online prostoru? Kdo všechno se může zapojit do české platformy #Jsemtu? A jak úspěšná může být taková iniciativa v době, kdy se negativní zprávy šíří rychleji než pozitivní? Poslechněte si celý rozhovor s mluvčím platformy Jakubem Dostálem.