Příběhy ze života mladých hereček v Kompotu: Klasická činohra is not your friend, piš si vlastní texty
Blížící se čtvrtstoletí filmové ceny Český lev plní média články o oceňovaných bardech české kinematografie. Jak se ale pracuje těm, které na svoje nominace ještě čekají? V pořadu Kompot Radia Wave se sešly mladé herečky Elizaveta Maximová, Tereza Nádvorníková a Nataša Mikulová. Hry na tělo si píšou samy, protože klasická činohra dobrým ženským rolím příliš nepřeje a talentované režiséry a režisérky sledují po studentských festivalech. Štěstí prostě přeje připraveným.
V sobotu 10. března oslaví Český lev 25. narozeniny. Stejně stará je i Elizaveta Maximová, známá například z minisérie České televize Spravedlnost či televizních seriálů Polda, Dáma a král nebo Trpaslík. Výrazným setkáním s českou kinematografií pro ni jako dítě byl oscarový snímek Jana Svěráka Kolja. „Kolju jsem poprvé viděla v roce 1999, kdy jsme sem přijeli z Ruska a teprve jsem se učila česky. Vnímala jsem ten film skrz příběh toho chlapce, protože jsem taky byla cizinec, který neumí jazyk,“ vypráví Elizaveta. Teď ji zajímá hlavně nová vlna českých režisérů a režisérek, s nimiž by ráda spolupracovala. „Už asi tři roky chodím na FAMUFESTy a těším se, až ti studenti vyjdou ven.“ Mluví z vlastní zkušenosti. Absolventský film Michala Blaška Atlantida, 2003, ve kterém hrála, se promítal na festivalu v Cannes.
Letošním nominacím Českého lva dominují snímky Bába z ledu, Po strništi bos, Milada, Křižáček, Kvarteto a Špína. „Viděla jsem Kvarteto a to se mi líbilo moc. O Špíně Terezy Nvotové jsem hodně slyšela, ale bojím se, že propadnu depresi, když se na film podívám,“ říká Tereza Nádvorníková, známá například z debutu Tomáše Pavlíčka Parádně pokecal nebo z krátkometrážního filmu Vica Martina Blaubera. Slovence Nataše Mikulové se velmi líbil další film Nvotové – rovněž nominovaný –, dokument Mečiar. „V důsledku událostí posledních dní (zastřelení investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – pozn. redakce) je téma ještě aktuálnější. Nevím, jestli můžu spoilovat, ale na konci snímku je vidět, že zvolení Fica je paralelou ke zvolení Mečiara. Ten film je velmi odvážný,“ říká Nataša, která nyní v divadle Venuše na Švehlovce uvádí svou absolventskou inscenaci, monodrama Zrození Venuše, které napsala, režírovala a hraje v ní hlavní roli. „Téma je každodennost tloušťky,“ dodává.
Tereza Nvotová je jedinou režisérkou, jejíž film získal více než jednu nominaci. Otevřelo se tak i v poslední době hojně debatované téma zastoupení žen ve filmovém průmyslu. Jsou v Česku příležitosti pro herečky a herce v divadle rovnější? „Vůbec ne,“ říká s úsměvem Elizaveta. „Už jenom na přijímačkách na DAMU berou vždy víc kluků než holek, protože ve všech klasických textech je víc mužských postav.“ Elizaveta prožila studium na klasičtější Katedře činoherního divadla, Nataša s Terezou studují herectví na Katedře alternativního a loutkového divadla na DAMU, kde genderové rozdělení velkou roli nehraje. „Dělají se tam autorské věci, které se píšou ročníku na míru. Je tedy už pak jedno, jestli tam jsou dva kluci a osm holek. Prostě se to pro ně napíše. Je to tedy u nás jiné, ale není to vina kateder, ale těch činoherních her.“
Proč by všechny chtěly spolupracovat s Jiřím Havelkou? Pomáhá mít u českých divadelních a filmových ocenění známosti? Nejen to zjistíte během poslechu celého dílu pořadu Kompot.
Všechny díly pořadu Kompot můžete poslouchat i jako podcast. Více na wave.cz/podcasty.
