Případ zmizelého palce. Policie vyšetřuje krádež prstu servírovaného v drinku

„Istanbulské kočky nejsou domácí mazlíčci ani toulaví mazlíčci, ale spíše něco mezi tím,“ vysvětluje fotograf Marcel Heijnen, autor knihy Městské kočky Istanbulu. „Nejsou vlastnictvím konkrétních lidí – stará se o ně komunita v jednotlivých čtvrtích.“

Tento vztah má hluboké kořeny již v Osmanské říši, kde existovalo dokonce povolání zvané mancacı – „hlídač koček“. Jeho úkolem bylo dohlížet na to, aby městské kočky byly nakrmené, a zároveň umožnit obyvatelům kupovat si od mancacıů jídlo a krmit koťata sami. Péče o kočky byla tehdy běžnou a uznávanou součástí každodenního života.

Dnes lidé v Istanbulu stále radostně sdílejí své domovy i ulice s kočičími obyvateli – a to natolik, že město získalo přezdívku „Catstanbul“, kterou používají chovatelé koček po celém světě. Pro mnoho turistů je setkání s kočkami dokonce jedním z důvodů, proč Istanbul navštívit.

Kočky jsou přítomné všude: v obchodech, které si je často hýčkají jako lákadlo pro zákazníky, i v podnicích, které před vchodem nechávají misky s vodou a jídlem pro toulavé jedince. Mnozí majitelé tvrdí, že je to nejen gesto laskavosti, ale také tradice – už v osmanských dobách kočky chránily zásoby potravin před škůdci a byly díky tomu nepostradatelné.

Dnes mají kočky jinou roli. Jsou neoficiálními turistickými vyslanci města, kteří zjemňují atmosféru rušných ulic a dodávají Istanbulu jedinečný, přátelský charakter. V očích místních jsou symbolem pohostinnosti, historie i každodenního soužití lidí a zvířat.

Majitel baru Carls Peters tvrdí, že jde o opatření z důvodu bezpečnosti. Na sociálních sítích vysvětlil, že člověk, který vstoupí do baru sám, je okamžitě ve zranitelné situaci. Podle něj je pro personál noční můrou, pokud se někomu v rušném prostředí, kde se konzumuje alkohol, něco stane a nikdo nemůže poskytnout základní informace. Uvádí příklady, kdy host upadne, udeří se hlavou nebo se zamkne na toaletě – a v těchto situacích může skupina přátel sdělit, co pil a s kým přišel. Pokud je host sám, tyto informace chybí.

Helen Coffeyová z deníku Independent však upozorňuje, že i když je tato argumentace pochopitelná, zároveň se nabízí otázka, zda podobná pravidla neomezují tradiční britský noční život. Návštěvnost klubů a barů už nyní dlouhodobě klesá, mladí lidé dávají přednost sociálním sítím a donášce jídla domů před večerní výpravou ven, jak potvrdil i šéf jednoho z největších britských řetězců barů a hospod.

Současně se mladá generace potýká s tím, co Světová zdravotnická organizace označuje jako „epidemii osamělosti“. Podle průzkumu Centra pro sociální spravedlnost z roku 2024 se třetina mladých lidí ve věku 18 až 24 let cítí často nebo většinu času osamělá a mnozí přiznávají, že tráví většinu volného času sami. Coffeyová upozorňuje, že opatření, která mladým lidem naznačují, že chodit ven bez přátel je nežádoucí nebo problematické, mohou tento trend ještě prohloubit. Pokud se někdo vydá ven sám v naději, že pozná nové lidi, a podnik ho odmítne, je to podle ní přesně opačný signál, než jaký by měl moderní veřejný prostor vysílat.

Omezení přeprodeje vstupenek je jedním z předvolebních slibů labouristické vlády. Rozhodnutí přichází týden poté, co desítky umělců včetně Sama Fendera, Dua Lipy a Coldplay vyzvaly premiéra Keira Starmera, aby ochránil fanoušky před zneužíváním.

Nová pravidla mají omezit poplatky a servisní příplatky používané sekundárními prodejci vstupenek a zabránit obcházení cenových limitů. Toto odvětví totiž často zažívá velké objemy nákupů vstupenek pomocí automatizovaných botů, kteří vstupenky skoupí a následně je nabízejí za enormně nadsazené ceny.

Úřad pro hospodářskou soutěž a trhy bude mít možnost platformám ukládat pokuty až do výše 10 % jejich ročního příjmu. Pokud firmy nebudou pravidla dodržovat, může to znamenat pokuty v řádech milionů liber. Uvedla to ministryně kultury Lisa Nandy. Aby zákon vstoupil v platnost, musí ho ještě schválit legislativa.

Ministryně uvedla, že začátkem týdne navštívila se svými kolegy několik prodejních míst a zjistila, že vstupenky na kapelu Radiohead se prodávají až za jedenáctinásobek původní ceny a vstupenky na mistrovství světa v šipkách až za patnáctinásobek. „Když to všechno sečteme, odhadujeme, že tato opatření ušetří fanouškům přibližně 115 milionů liber (tedy více než 3 miliardy českých korun) ročně,“ dodala.

Kontrarozvědka upozorňuje, že čínské ministerstvo státní bezpečnosti skrze náboráře útočí na členy britského parlamentu. Údajně se snaží od poslanců získat citlivé informace a zároveň ovlivnit jejich rozhodování.

Podle CNN se tím zabývá i ministr bezpečnosti Dan Jarvis, který na plénu řekl, že „tato aktivita zahrnuje skrytý a promyšlený pokus cizí mocnosti vměšovat se do našich suverénních záležitostí ve prospěch vlastních zájmů a tato vláda to nebude tolerovat.“

Server BBC zveřejnil i konkrétní pokusy o kontakt. Ženy s anglicko-čínskými jmény Amanda Qiu a Shirly Shen v něm poslancům píšou, že jsou výbornými kandidáty na pracovní pozici, kterou jejich firma právě otevírá. Pak se snaží navázat intenzivnější spojení. Podezřelá je lámaná angličtina. Ta se ale dá rychle vypilovat. Jazyková úroveň se stále zlepšuje i u podvodů v češtině. Čínská strana se obviněním ze špionáže brání a označila je za fabulaci a zinscenovanou šarádu.

Postavička v obličeji vypadá jako venezuelský diktátor Nicolas Maduro. Superknír je ale na rozdíl od něj svalnatý a jeho kostým se nápadně podobá obleku amerického Supermana. Jak píše americká CNN, skeče s ním se vysílají ve venezuelské státní televizi od roku 2021. Tento týden ale poprvé převlékl svůj charakteristický úbor a divákům se představil ve vojenském, s mečem v ruce.

Podle CNN se teď v jihoamerické zemi propaganda rozchází v tom, jaký zaujímá postoj. Maduro prostřednictvím svého seriálu tvrdí, že se nic neděje. Zároveň ale lidem radí, aby byli na případný úder Trumpovy armády připravení. V minulosti se taky v ulicích objevovalo větší množství plakátů a maleb, které podporovaly válečný postoj venezuelského režimu.

Maduro brzdí útočnou rétoriku poté, co Trump kromě námořních útoků nevyloučil ani ty pozemní. Diktátor častěji vychází přímo mezi lidi, kde spolu s dalšími funkcionáři svého totalitního režimu mluví o míru, zazpíval i píseň Imagine od Johna Lennona. Vystoupení mělo vyzvat právě Trumpa k tomu, aby s Madurem usedl k jednacímu stolu. Podle BBC americká administrativa vůdce považuje za hlavu drogového kartelu. Spojené státy organizaci Cartel de los Soles příští týden prohlásí za teroristickou. Podle Trumpa je přímo napojená na venezuelskou vládu.

O studii vědců z Oxfordské univerzity a Floridského technologického institutu píše server Newsweek. Vůbec poprvé fenomén polibků studovali z širšího evolučního hlediska. Sledovali sexuální chování různých primátů. „Neagresivní kontakt z úst do úst, který nezahrnuje přenos potravy“ výzkumníci zmapovali až do doby před 21,5 miliony let. V průběhu času se zachoval u většin velkých opic, včetně lidí.

Tým se zaměřil na primáty, kteří pocházejí z Afriky, Evropy a Asie. Patří mezi ně i šimpanzi nebo orangutani. K zjištění jejich milostného chování použili i počítačové modely, díky čemuž dokázali zkoumat i vymřelé druhy.

Podle serveru The Independent se pravděpodobně líbali i naši historičtí příbuzní neandrtálci. Ti vyhynuli asi před 40 000 lety. Příjemné chvilky navíc trávili i s naším druhem, tedy homo sapiens sapiens. V ústech lidí i neandrtálců se totiž našly stejné mikroby.

Podle webu University of Virginia trpí poporodní depresí 10–15 % matek. Obvykle se objevuje v prvních týdnech po porodu, kdy dochází k náhlému poklesu reprodukčních hormonů – estrogenu a progesteronu. To vedlo reprodukční psychiatričku Virginii Payne k zásadní otázce: „Proč náhlý pokles hormonů po porodu výrazně ovlivňuje některé ženy, ale jiné ne?”

Spolu s epigenetikem Zacharym Kaminskym zjistili, že riziko souvisí s tím, jakým způsobem se estrogen váže na konkrétní geny v lidském těle. Změny v těchto genech jsou u žen patrné už během těhotenství. Riziko poporodní deprese je tedy možné předpovědět dlouho dopředu právě z krevního testu. Těhotné ženy, které se dozví, že jsou ohroženy, mohou podniknout preventivní kroky, například užívat antidepresiva po porodu nebo zajistit dodatečnou podporu.

Podle Payne by krevní test mohl snížit stigma, které mnoha ženám brání vyhledat pomoc. „Pokud máme k dispozici krevní test, snižuje to psychiatrii na úroveň biologie, což podle mě může i laik pochopit tak, že poporodní deprese je problém, který vyžaduje léčbu a není jen v hlavě,” řekla psychiatrička časopisu Smithsonian.

Časopis také cituje Lisette Lopez-Rose, která sama těžkou poporodní depresí prošla a nyní působí v organizaci Postpartum Support International, jež ženám s tímto problémem pomáhá. Podle ní by test mohl nastávajícím matkám pomoci lépe se připravit na možné komplikace.

V současnosti probíhá rozsáhlá klinická studie, nezbytná k tomu, aby test mohl být schválen úřady a uveden na trh. Jedná se o poslední fázi procesu, test tak nejspíš již brzy bude dostupný těhotným ženám.

Virální skladba „Walk My Walk“ od umělou inteligencí vytvořeného country zpěváka Breaking Rust, která ovládla americký žebříček Billboard – Country Digital Song Sales, má na Spotify přes 3,5 milionu přehrání. I přesto, že má na streamovací platformě status ověřeného umělce, není toho o něm známo mnoho. Na Instagramu, kde má téměř 43 000 sledujících, můžeme najít jen pár videí vytvořených rovněž umělou inteligencí, ve kterých se objevují zarostlí kovbojové.

Podle serveru Euronews však některým „zpěvákovým“ fanouškům nevadí, že je vytvořen umělou inteligencí. Jiní si pak zřejmě vůbec neuvědomují, že není skutečný a v komentářích ho žádají, aby vyrazil na turné.

Nedávno zveřejněný průzkum francouzské streamovací služby Deezer a společnosti Ipsos ukázal, že neschopnost rozpoznat, zda byla hudba vygenerovaná umělou inteligencí, není ničím výjimečným. Výzkumu se zúčastnilo 9 000 lidí a 97 % z nich nedokázalo určit, zda skladby, které poslouchají, vytvořil člověk nebo umělá inteligence. Více než polovina respondentů přiznala, že je to zneklidňuje, a 51 % vyjádřilo obavy, že používání AI povede k uniformnější a generičtější hudbě.

Server Newsweek cituje vedoucího hudební katedry z Ohio University Joshe Antonuccia, podle kterého se hudba přímo generovaná umělou inteligencí, nebo vytvořená s její pomocí, stává čím dál tím běžnější a svou cestu do hitparád si najde i v budoucnu. Dodává, že zásadní otázka je v tomto případě tato: „Bude fanouškům ještě záležet na tom, jak je hudba vytvořena?“

Podle serveru Vice je nový model Země tak přesný, že dokáže sledovat vznik bouřky nebo pohyb konkrétního mraku nad pohořím. Tradiční meteorologické modely mají rozlišení nanejvýš 40 kilometrů, což znamená, že nedokážou zachytit malé meteorologické jevy, které však mohou být lokálně velmi významné a mít velké dopady na lidské životy.

Projekt vedený výzkumníkem Danielem Klockem z německého Institutu Maxe Plancka zároveň nabízí to, co meteorologové dlouho označují za „svatý grál“ svého oboru – propojení předpovědí počasí s klimatickým modelováním. Model rozděluje planetu na 672 milionů jednotlivých buněk. Každá buňka pojímá část vzduchu, vody nebo země a model provádí výpočty teploty, větru a toku energie pro každou z nich.

Tým vědců provedl simulaci na dvou nejvýkonnějších superpočítačích v Evropě, JUPITER a Alps, které byly schopné předpovědět bouřky s přesností několika sekund nebo modelovat chemické procesy v oceánech na několik desetiletí dopředu. Za jediný den dokázaly simulovat 145 dní globálního počasí.

Takový výpočet samozřejmě není snadný a vyžaduje značné technologické kapacity. Ty podle webu Science Alert velké technologické společnosti nejspíš využijí k dalšímu rozvoji generativní umělé inteligence a jiných ekonomicky výhodnějších projektů. Na využití nového modelu Země v praxi si tedy budeme muset ještě počkat.

Tým kolem Daniela Klockeho svůj výzkum popisuje jako testovací běh pro kompletnější digitální model Země, který by teoreticky mohl předpovídat klimatickou budoucnost. Zda takovým předpovědím budou lidé naslouchat, je už podle vědců jiná otázka.