Příroda může do terapie přinést témata přesahu, smysluplnosti i konečnosti, říká psycholog a autor knihy Terapie mezi stromy
Když Sigmund Freud začínal s psychoanalýzou, měla podobu dvanácti procházek ulicemi Vídně. Časem se terapeuti zavřeli se svými klienty, křesílky a pohovkami mezi čtyři zdi. V posledních letech opět objevují, co může do terapie přinést otevřené prostranství a příroda.
To, že by bylo možné využít přírodní prostředí v terapii, si psycholog Adam Táborský a autor knihy Terapie mezi stromy více uvědomil v době, kdy pracoval v Psychiatrické nemocnici v Bohnicích, která je umístěna v rozlehlém parku. Terapie v přírodě není v zásadě ničím novým a její popularizaci nepochybně nahrály i covidové časy, během kterých se řada psychoterapeutů se svými klienty setkávala při venkovních procházkách.
Příroda ale nemusí být zdaleka jen kulisou pro terapeutické setkání. „Může se stát důležitým činitelem v terapii, třeba ve chvíli, kdy se snažíme dostat k nějakému přesahu či smysluplnosti,“ popisuje Táborský a vzpomíná na jednu z cest, během které nedaleko něj a jeho klienta spadl strom. „V tu chvíli jsme se raději vzdálili, ale zároveň to přineslo existenciální témata o bytí ve světě, jestli skutečně chci žít právě takhle, když jsou blízko situace, které ukazují na možnou konečnost.“
Jak dlouhá může být terapeutická cesta? Kdo určuje, kam se půjde? A jaký vliv má terapie v přírodě na terapeutický vztah? Poslechněte si rozhovor s psychologem Adamem Táborským, příznačně natočený jednoho časného rána v Kunratickém lese.
Související
-
Terapie v lese. Příroda nabízí jinou kulisu pro hledání odpovědí, říká terapeut
Na několikahodinovou terapeutickou cestu do lesa se paradoxně častěji vydávají lidé, kteří mají málo času, nebo ti, kteří mají zábrany pro vstup do klasické terapie.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.