Příroda může do terapie přinést témata přesahu, smysluplnosti i konečnosti, říká psycholog a autor knihy Terapie mezi stromy

To, že by bylo možné využít přírodní prostředí v terapii, si psycholog Adam Táborský a autor knihy Terapie mezi stromy více uvědomil v době, kdy pracoval v Psychiatrické nemocnici v Bohnicích, která je umístěna v rozlehlém parku. Terapie v přírodě není v zásadě ničím novým a její popularizaci nepochybně nahrály i covidové časy, během kterých se řada psychoterapeutů se svými klienty setkávala při venkovních procházkách.

Příroda ale nemusí být zdaleka jen kulisou pro terapeutické setkání. „Může se stát důležitým činitelem v terapii, třeba ve chvíli, kdy se snažíme dostat k nějakému přesahu či smysluplnosti,“ popisuje Táborský a vzpomíná na jednu z cest, během které nedaleko něj a jeho klienta spadl strom. „V tu chvíli jsme se raději vzdálili, ale zároveň to přineslo existenciální témata o bytí ve světě, jestli skutečně chci žít právě takhle, když jsou blízko situace, které ukazují na možnou konečnost.“

Jak dlouhá může být terapeutická cesta? Kdo určuje, kam se půjde? A jaký vliv má terapie v přírodě na terapeutický vztah? Poslechněte si rozhovor s psychologem Adamem Táborským, příznačně natočený jednoho časného rána v Kunratickém lese.