Přivést tele na svět může mít terapeutické účinky. Sociální zemědělství je formou péče
Produkty chráněných dílen často kupujeme, abychom si pročistili karmu. Status sociálního podniku se dá zneužít, ba dokonce popřít jeho smysl neadekvátní pracovní náplní nebo špatnou péčí. Když se ale správně nastaví podmínky, můžou vznikat úspěšné projekty s radostnou náplní. Skvělou kombinaci terapeutického pobytu v přírodě se specifickou pracovní nabídkou představuje sociální zemědělství. Jak se tenhle segment v Česku rozvíjí?
„Na první pohled to bude vypadat jako klasická farma. Že je sociální, poznáš, až když jdeš víc do hloubky,“ popisuje zkušenosti z návštěv sociálních farem spoluzakladatelka organizace SoFarm Denisa Hladovcová. Druhá strana mince je o tom, že poznat to není ani na produktu. „Produkty ze sociálních farem jsou kvalitní a mají svoji hodnotu. Všichni potřebujeme jíst. Když ti nabídnu sýr nebo marmeládu ze sociální farmy, tak to nepoznáš. Nakonec se třeba ukáže, že sýrařka je hendikepovaná,“ říká Denisa.
Sociální zemědělství v sobě snoubí několik vrstev péče. Často jde o zemědělské projekty, v jejichž čele stojí silní lidé s těžkou životní zkušeností. Dávat prostor lidem se znevýhodněním jim připadá přirozené. S prohloubenou empatií se pak pojí i péče o krajinu. Většina sociálních zemědělců hospodaří v souladu s pravidly ekologického zemědělství.
Z terapeutického hlediska je pro lidi v těžkých životních situacích nebo s hendikepem práce s živými organismy v přirozeném rytmu vegetačních cyklů ozdravná. Že se musí na jaře zasít, tomu se nedá vyhnout. Na druhou stranu je ale sociálnímu zemědělství třeba rozumět jako službě státu nebo obci a je třeba nastavit pro tento typ služeb správně formy podpory. Zatím to tak v Česku není, ačkoli zrovna vzniká zákon o sociálním podnikání, kde bude zanesena i definice sociální farmy.
„Věznice v Německu mají ve svém okolí často malou zemědělskou plochu. Snaží se je všechny převést do ekologického režimu. Lidé s násilnou minulostí silně proměňuje například možnost vidět rodit krávu,“ vypráví Denisa Hladovcová o spektru klientů/pracovníků, kterým farmaření pomáhá. „Když lidé jen berou, tak je to ve skutečnosti oslabuje. V síle se nacházíme, když můžeme dávat. Všichni lidé mají potřebu dávat. Lidé se znevýhodněním jsou často příjemci péče. Práce na farmě je možností, kdy mohou péči vracet,“ uzavírá Denisa ze SoFarm.
Jak vypadá podpora sociálního zemědělství v Česku? Jaké typy sociálních farem existují a jakým skupinám se věnují? V čem se podobá tradiční selský dvůr se sociální farmou? Poslechněte si celé Podhoubí.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
