Pro koho jsou kvóty? Ve Finsku pro muže, u nás pro ženy. Zelení vsadili na dvoupředsednictví
Strana zelených si na svém nedávném sjezdu v Ústí nad Labem zvolila do čela dvojici předsedkyně a předsedy. Pro zavedení systému dvoupředsednictví se na stejném místě Zelení rozhodli přesně před rokem. Stranu tak teď v zájmu genderové rovnosti budou reprezentovat starostka Mníšku pod Brdy Magdalena Davis spolu se zastupitelem Vsetína Michalem Bergem. Jaký smysl má dvoupředsednictví? Jak si hodlají rozdělit role? A kde už takový model ve světě funguje?
„Základní výhoda vychází z obyčejné lidské potřeby, že na důležité věci by neměl být člověk v životě sám,“ vysvětluje mi Michal Berg, profesí podnikatel v IT. Jeho funkce ve straně není placená, dva předsedové si mohou práci efektivně rozdělit a zbyde jim víc času na jiné aktivity a obživu. Spolupředsednictví není v evropských zelených stranách žádná novinka. „V Německu to funguje už dlouho, ale nejen tam. Například Nizozemí, Belgie, Norsko, Švédsko, dokonce Itálie, to jsou všechno země, kde mají zavedené spolupředsednictví, a tam, kde bylo jednou zavedeno, už zůstává,“ popisuje mi poměrně rozšířený fenomén Magdalena Davis. Podobnou praxi ale zavedla také německá sociální demokracie nebo strana Die Linke. Strana zelených při sestavování kandidátek používá jako jediná na české politické scéně genderové kvóty. Ve všech patrech politiky, od komunální až po parlament, je v Česku přitom jen něco přes 20 % žen, což je nelichotivý poměr, který nás řadí na chvost Evropy.
„Kvóty jsou opatření, které ošetřuje minimální podíl každého pohlaví na kandidátní listině, mnohdy také s určením pořadí. Třeba kvóta ve Straně zelených ošetřuje to, aby na těch prvních dvou místech byl muž a žena a pak v každé následující trojici aspoň jedna osoba opačného pohlaví,“ vysvětluje Veronika Šprincová, ředitelka neziskové organizace Fórum 50 %, která se zaměřuje na vyvážené zastoupení žen a mužů v politice. Genderové kvóty jsou zatíženy, stejně jako samotné téma genderu, předsudky a stereotypy. Jedním z nich je, že kvóty zaplňují vedoucí pozice nezávisle na kompetencích kandidátů. „Ženy tvoří polovinu populace a zároveň tvoří zhruba polovinu té vysokoškolsky vzdělané populace, takže v České republice v současné době není jediný důvod, proč by ženy měly být nějak znevýhodněné,“ říká Šprincová.
Další představou bývá, že jsou ženy skrze kvóty uměle zvýhodňovány, aby nakonec vytlačily všechny muže z vůdčích pozic. „Genderová rovnost nemusí nutně znamenat ženy v politice. Třeba dnes ve Finsku je situace taková, že tam nemají kvóty, ale žen je tam poměrově zastoupeno mnohem víc, a tam by se například těm mužům už kvóty hodily,“ poznamenává Magdalena Davis.
A jak bude fungovat dvoupředsednictví v praxi? „Do jisté míry to vyplývá z našeho nastavení. Magdalena se bude věnovat odbornějším věcem, protože má akademický background, já zase mám zkušenosti jak z podnikání, tak z aktivismu, takže i to do jisté míry definuje naše role,“ shrnuje Michal Berg. Jak bude fungovat rozdělení předsednických rolí při tažení Zelených do Poslanecké sněmovny v roce 2021, ukáže čas. V tuhle chvíli mají každopádně zelení pohlídanou genderovou spravedlnost i na nejvyšších pozicích ve straně. V sedmičlenném předsednictvu, které je výkonným orgánem Zelených, jsou zastoupeni čtyři muži a tři ženy.
V debatě s novou zelenou předsednickou dvojicí jsme řešili i to, jestli se dá rozpoznat něco jako „ženský přístup“ v politice, k čemu slouží genderové kvóty při sestavování kandidátních listin nebo kde v Evropě funguje spolupředsednictví. Poslechněte si celou reportáž.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
