Proč hoří půl Ameriky? Bez podpory bílé společnosti není šance na změnu, říkají odborníci

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Afroameričan George Floyd byl zabit policistou minulý týden. V reakci na to začali protestovat nejen lidé v Minneapolis, ale po celých Spojených státech

Afroameričan George Floyd byl zabit policistou minulý týden. V reakci na to začali protestovat nejen lidé v Minneapolis, ale po celých USA. Jaké hlubší problémy za protesty stojí, jak násilí zpětně ovlivňuje komunity a existuje šance na změnu? „Není tady politická síla, která by problém mohla ztělesnit,“ říká Petr Boháček z Asociace pro mezinárodní otázky. Podle novináře Matěje Schneidera násilné protesty komunity poškozují, ty nenásilné ale zůstávají často bez odezvy.

„I když žijeme 200 let po ukončení otroctví a 50 let od skončení formální segregace, tak ta nerovnost přetrvává.“ Podle Petra Boháčka, analytika z Asociace pro mezinárodní otázky, se to týká například zdravotnictví – což se projevilo i během pandemie koronaviru, školství, ale i například vězeňství. Za protesty se skrývá celá řada dlouhodobých problémů. Podle Matěje Schneidera, externího spolupracovníka Radia Wave a redaktora webu A2larm, kde připravuje podcast o americké politice Redneck, ale není náhoda, že protesty po celých Spojených státech spustilo právě policejní násilí.

Matěj Schneider a Petr Boháček

Minulý rok policisté při zásazích zabili 1099 lidí. Přestože Afroameričané tvoří 13 % americké populace, mezi zabitými jich je 24 %. Podle Schneidera policie v USA obecně zabije enormní množství lidí. Jednou z příčin je tzv. overpolicing, tedy že její vliv sahá do mnoha sfér života. „Když se podíváme na rozpočet města Minneapolis, tak přibližně jeho třetina jde na místní policejní sbor. Za posledních 40–50 let jsou seškrtávány služby státu nebo místní samosprávy. Všechno pak jde na policii, která řeší problémy, které řešit nemá.“ Policisté se pak stávají i jakýmisi sociálními pracovníky, což je ale v rozporu s tím, jak probíhá jejich výcvik, a s celkovým trendem militarizace této bezpečnostní složky, dodává Schneider.

Vysoká čísla se týkají nejen počtu zabitých ze strany policie, ale i počtu vězňů a bujení vězeňského systému. Z 300 000 uvězněných v 70. letech se počet zvýšil na 2 miliony v současnosti. I zde převažují disproporčně Afroameričané. Podle Boháčka je mezi afroamerickou komunitou větší míra kriminality, ta ale zdaleka tuto nerovnost nevysvětlí.

Afroameričan George Floyd byl zabit policistou. V reakci na to začali protestovat nejen lidé v Minneapolis, ale po celých Spojených státech

Afroameričané jsou podle odborníků častěji zastavováni policií, je větší pravděpodobnost, že budou za nějaký přečin obviněni nebo dostanou vyšší trest. „Např. množství uživatelů drog v bílé populaci není dramaticky rozdílné od té afroamerické, ale počet lidí, kteří za to sedí, je mezi Afroameričany mnohem větší,“ vysvětluje Boháček. „Pak se celkem pochopitelně v těch komunitách daleko častěji stává, že se člověk od systému odpojí. Proč by měl dodržovat pravidla systému, který mu na každém kroku dává najevo, že je něco horšího,“ říká Schneider.

„Násilí a donucování je nejhorší způsob, jak si zajistit, že společnost dodržuje nějaká pravidla. Nejefektivnější je získat si určitou úroveň legitimity, která může mít dva zdroje: buď svým občanům dává to, co oni chtějí, a řeší jejich problémy, anebo jim dává možnost se projevit. Ani v jedné z těchto oblastí nelze z pohledu Afroameričana systém považovat za legitimní,“ doplňuje Boháček. Proto podle něj není s podivem, že dochází k rebelii, kterou prostřednictvím médií můžeme v USA sledovat.

Afroameričan George Floyd byl zabit policistou. V reakci na to začali protestovat nejen lidé v Minneapolis, ale po celých Spojených státech

Matěj Schneider ale poukazuje na fakt, že násilné protesty mohou komunity a místa, kde probíhají, dlouhodobě poškodit. „Zásluhy za důležité změny, které proběhly v 60. letech, jsou právem přiřknuty nenásilným protestům. Je ale otázka, jak velkou pozornost by si získaly nenásilné protesty, kdyby vedle nich nebyly ty násilné.“

Možnosti, že se téma nerovnosti Afroameričanů stane politickým tématem, jsou podle Petra Boháčka mizivé. „Není tady politická síla, která by to mohla ztělesnit.“ A bez podpory většinové bílé společnosti podle něj není šance na změnu. Oba odborníci proto v dohledné době nevidí hlubší řešení krize. „Přijde mi to docela pesimistické, bavíme se o tom v momentě, kdy hoří půlka Ameriky,“ dodává Matěj Schneider.

Proč se nemohou podle Boháčka otázky nerovnosti Afroameričanů stát tématem nadcházejících prezidentských voleb? A co nám ukazuje příběh hráče amerického fotbalu Colina Kaepernicka? Poslechněte si celý rozhovor!