Prolomit vlny: Jsou vozíčkáři na kolejích problém?

„My jsme se rozhodli, že už nebudeme akceptovat tak nehoráznou cenu a vezmeme situaci do vlastních rukou a budeme zvedat vozíčkáře sami, tak jak to činíme v autobusech,“ konstatuje rázně Radim Jančura. Jeho společnost RegioJet na trase Praha – Ostrava nedisponuje nízkopodlažními vlaky. Pro účely přepravy vozíčkářů proto po dva roky nakupuje službu vyzvednutí vozíčkáře od Českých drah. Jednorázový poplatek za využití zvedací plošiny se pohybuje od tří do sedmi tisíc korun a to je podle Radima Jančury moc. I proto od využívání služby od 1. listopadu RegioJet upustí a rovnou doporučil cestujícím konkurenční nízkopodlažní vlaky LEO Express. Dalším důvodem je i to, že vozy RegioJetu nenabízejí vozíčkářům plný komfort a problémem je i přístup na některá nástupiště.

A jak reagují na Jančurovy výtky o cenové nepřiměřenosti služby České dráhy? „Náklady, které platí RegioJet, platí i České dráhy. Je třeba si uvědomit, že plošina je zdvihací zařízení, které musí být pravidelně udržováno, musí procházet revizemi. Zařízení taky nemůže obsluhovat každý, ale musí to být speciálně proškolený pracovník. A je tam celá řada zákonných povinností, které České dráhy nemohou obcházet a skutečně takto vysoké náklady České dráhy mají.“ Vysvětluje cenu služby tiskový mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský. Ptala jsem se tedy Radima Jančury, jak by taková praxe měla fungovat a kolik by podle něj služba měla stát. „Za normálních okolností by tato služba neměla stát vůbec nic. Vycházíme z evropské legislativy, kde my jako dopravce platíme poplatek za dopravní cestu a dopravní cesta nejsou pouze koleje, ale jsou to i přístupové cesty ke kolejím, tedy pro pěší i pro vozíčkáře. Já chápu, že je tady renonce v tom, že nádraží vlastní České Dráhy a věřím, že brzy budou bezúplatně převedeny na stát a pak to bude odpovědnost státu. Takže chápu a jsem připraven platit nějakou seriózní částku, třeba 500 korun za tuto službu, nikoli až 7200,-.“

K tomu, že by částka za takovou službu měla být schována pod poplatky za využívání dopravních cest, České dráhy uvádějí: „To je spíš otázka na Ministerstvo dopravy, které reguluje situaci na železničním trhu. Nejedná se jen o použití plošin, ale třeba i použití výpravních budov, protože výpravní budovy stále patří Českých drahám a ty taky nesou veškeré náklady na topení, na svícení a úklid takových budov. Ale tyto budovy dnes využívají i cestující jiných dopravců, aniž by ti jakýmkoli způsobem přispívali na údržbu v těchto stanicích.“

Železniční společnost Regiojet dnes zahajuje pravidelný provoz svých vlaků|foto: Filip Jandourek

Podle Petra Šťáhlavského lze české poměry těžko srovnávat se zahraničím, kde existují soukromí dopravci zřídka a kde je provoz nádraží a infrastruktury většinou v kompetenci specializované společnosti, není tedy přímo v rukou dopravce.

S českými drahami může momentálně vozíčkář cestovat speciálně označenými spoji s objednací lhůtou využití služby zvedací plošiny 48 hodin před odjezdem vlaku, samozřejmě pokud není spoj nízkopodlažní, takové požadavky ale z většiny splňují jen regionální spoje. Nízkopodlažní nejsou ani vlaky RegioJetu na trase Praha – Ostrava původně rakouských drah, do nichž se od 1. listopadu vozíčkář dostane za pomoci osmičlenné posádky RegioJetu bez předchozího objednání.

Konkurenční boj Českých drah a RegioJetu nemá vítěze ani poraženého. Tím, kdo ale skutečně prohrává, jsou právě vozíčkáři.