Prolomit vlny: „No signal“ v režii řecké vlády

13. červen 2013

Řecká vláda sáhla v noci na středu k bezprecedentnímu opatření. Údajně aby vyšla vstříc požadavkům EU na škrty v rozpočtu, vypnula vysílání veřejnoprávních televizních a rozhlasových stanic. Glosa Radia Wave tentokrát patří drakonickému a v důsledcích nebezpečnému kroku.

Když na přelomu let 2000 a 2001 propukla takzvaná televizní krize ve veřejnoprávní České televizi, když se její zaměstnanci zabarikádovali na zpravodajském velíně na protest proti politickým tlakům tehdejší ODS na její vedení, když spolu z různých vysílačů soupeřilo vysílání původní redakce a amatérského, nově dosazeného týmu a když se dokonce poprvé v historii na obrazovce na čas objevila „černá“, prožíval to skoro každý občan. Tisíce lidí se sešly na Kavčích Horách i jinde, aby vyjádřily svůj nesouhlas s takovýmito drastickými praktikami.

Řecká vláda sáhla po ještě flagrantnějším zásahu do fungování tamních veřejnoprávních médií. Bez předchozího ohlášení zrušila vysílání tří celostátních a jednoho satelitního televizního kanálu a sedmi celostátních a devatenácti regionálních rozhlasových stanic společnosti ERT. Přestože některé stanice na krátkých vlnách a přes internet dál vysílají, Řekové jsou v drtivé většině odkázaní pouze na soukromé vysílatele. V některých oblastech na východě státu, kam nesahají jejich signály, dokonce pouze na tureckou televizi. Bez práce se rázem ocitlo 2700 zaměstnanců, v ulicích protestují tisíce dalších, odbory a opozice mluví o puči, média (zprava i zleva) o útoku na demokracii. Od radikálního opatření se distancuje i Evropská unie, která jinak po Řecku úspory v rozpočtu a propouštění ve státním sektoru požaduje výměnou za finanční injekce, jež mají zemi zachránit od krachu.

ERT, která má tradici od třicátých let, je podobně jako většina evropských veřejnoprávních vysílatelů financována z 80 % koncesionářskými poplatky (v Řecku jsou součástí účtů za elektřinu) a zčásti výnosy z reklamy. Fungování společnosti má své nepopiratelné mouchy. Dlouhodobě čelí kritice za nehospodárný provoz, korupci a nevyvážené (provládní) vysílání zejména od vypuknutí finanční krize. Její podíl na trhu byl letos pod 20 %. Přesto se bezprecedentní krok vlády setkal s prudce nesouhlasnou reakcí veřejnosti. Řekové přiznávají nutnost restrukturalizace a úspor v provozu ERT, ale odmítají si svou veřejnoprávní službu nechat ze dne na den vzít. Teprve nejbližší budoucnost ukáže, jak vláda na protesty z domova i ze zahraničí zareaguje.

02908046.jpeg

Neodpustím si poznámku k některým tuzemským diskutérům, kteří pod články o dění kolem ERT v českých internetových médiích najednou halasně volají po tom, aby i u nás byly „státní“ televize a rozhlas zrušeny. Za prvé: ČT, ČRo (a pro úplnost ČTK) nejsou státní. Dohledejte si prosím patřičné informace o jejich právním postavení, o pravidlech a kodexech, kterými se řídí, o zvláštních povinnostech a službách, které na rozdíl od komerčních médií musejí plnit.

Tyto sdělovací prostředky jsou podle zákona z roku 1992 financovány z veřejných peněz (vybraných od koncesionářů, nikoli ze státního rozpočtu, tj. z daní) právě proto, aby se zabránilo jejich zneužití politickými stranami, tedy i těmi vládními. Jejich zaměstnanci nejsou zaměstnanci státu, ale mediální instituce. Netvrdím, že je to systém ideální, ale jde o principiálně velmi důležitou součást demokratického zřízení.

02908045.jpeg

A za druhé: přestože i u nás je samozřejmě možné mít celou řadu výhrad k fungování veřejnoprávních médií a jejich dozorčích orgánů, k jejich zpravodajské či jiné produkci, nejsou důvodem k jejich zrušení, ale naopak k tomu, aby se soustavně pracovalo na zlepšení. V tom bychom se od Řecka sjednoceného protesty měli poučit.

autor: Robert Candra
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.