Proluka jako veřejný prostor po vršovicku

4. únor 2013

V pátek odpoledne se prostranství na vršovické křižovatce ulic Krymská a Moskevská zaplnilo desítkami lidí Happening měl upozornit na výtky, které mají někteří místní vůči plánům zastupitelstva s tímto pozemkem.

Asi osmdesát lidí v pátek odpoledne v proluce mezi vršovickými ulicemi Moskevská a Krymská napnulo obří pruh gumy, kterým obkroužili zatím volný prostor přilehlý k parčíku. Happening, kterého se zúčastnily desítky studentů nedalekého ateliéru AVU, má ve vztahu k proluce jasnou symboliku – společný prostor, na jehož pružném tvaru se podílejí všichni zúčastnění.

„Proluka především slouží jako veřejný prostor. Sdružení START Vršovice tu už několik let pořádá různý sousedský akce ve spojení s Auto*Matem, funguje tady galerie Pod vršovickým nebem, o kterou se jako kurátor stará Krištof Kintera,“ vysvětluje význam parcely pro místní místopředsedkyně o. s. START Vršovice Kateřina McCreary. Proluka je přirozeným centrem, kde se lidé z okolí setkávají, pořádají se tu filmové projekce, táboráky, sousedské hostiny, fotbalová utkání nebo dětská odpoledne. Polovina pozemků proluky, která je součástí pražské památkové zóny, patří městu.

„Město se teď rozhodlo, že ty pozemky prodá. Jediný, co požaduje jako protihodnotu, je nejvyšší cena.“ V řízení zvítězila firma, která vlastní druhou půlku pozemků. Má v plánu v proluce postavit dva bytové domy. „A my jako občané teď chceme, aby někdo do té zástavby, která tu vznikne, zapracoval i zájmy lidí, který tu v sousedství žijou. Myslíme si, že veřejný prostor znamená hájení veřejného zájmu. Chceme město upozornit, že jsou tu sousedi, kteří by se k tomu určitě rádi vyjádřili.“

Kateřina McCreary připomíná, že v západních zemích je běžný tzv. princip participace. „Je to metodický proces, kterým se zjišťujou potřeby, požadavky a připomínky občanů, který se potom shrnou v regulačních podmínkách. Ty se pak dávají do kupních smluv.“
Aktivistům nevadí samotný fakt chystané zástavby, strach mají o to, jak může změnit okolí. „Je tu otázka objemu těch budov, architektonické kvality celkového zpracování i toho, jaký veřejný prostor tu potom zůstane. My tu aktivity chceme provozovat nadále, chceme, aby tu vzniklo jakýsi náměstí, centrum týhle čtvrti, protože to tak vlastně přirozeně je.“

02823286.jpeg

„Jde o to, aby tu byl zachován určitej genius loci, určitá ‚vršovickost‘, o který tady spousta sousedů mluví. Je to prostě autentická čtvrť, jiná než všechny ostatní, takže nám jde o zachování celkovýho rázu, který zase bude víc inspirovat občany, aby to místo víc využívali,“ uzavírá Kateřina McCreary.

odkazy:
www.startvrsovice.cz
http://www.facebook.com/jsmedruzina

autor: Robert Candra
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.