Provázanost firmy Baťa se zlínskými pokusnými školami? Enormní. Kvalita výuky ale byla výjimečná, říkají autoři knihy „Nová škola“ v meziválečném Československu ve Zlíně

5. srpen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Tomáš a Dana Kasperovi

Zlínské „pokusné školy“ se ve 30. letech 20. století staly centrem československé reformy školství, která byla výjimečná i v celosvětovém měřítku. Téměř sto let starý pedagogický model vyznívá moderně i v současnosti. „Rozdíl mezi Zlínem a dalšími pokusnými školami, včetně pražských, byl obrovský. Ekonomická podpora firmou Baťa byla enormní a odrážela se i v provázanosti se zlínskými školami,“ říkají pedagogové Dana a Tomáš Kasperovi z Technické univerzity v Liberci.

Tomáš Baťa mimo jiné prostřednictvím finančních bonusů učitele ve zlínských pokusných školách velmi štědře ohodnocoval a ti tak byli nejlépe placenými v celé republice. Zároveň ale také naopak nepodporoval všeobecné vzdělání ve školách humanitního typu nebo na gymnáziích.

Obálka knihy Dany a Tomáše Kasperových „Nová škola“ v meziválečném Československu ve Zlíně   .jpeg

Dbal totiž na to, aby mu ředitelé zlínských pokusných škol posílali pravidelné hlášení o výsledcích studia žáků, načež si ty nejlepší následně vybíral a připravoval jim perspektivní kariéru ve své firmě. „Odejít jinam bylo kontroverzní, ze Zlína se moc neodcházelo mimo jiné i proto, že šlo o jedno z nejvíce prosperujících českých měst té doby a byly tam nejvyšší výdělky,“ doplňuje Dana Kasperová a dodává, že firma Baťa zasahovala i do kontroly rodinného života.

I proto se na celostátní úrovni ozývala proti oné provázanosti kritika především z levicového a odborářského tisku. „Zlín byl považovaný v podstatě jako takový stát ve státě či sociální laboratoř,“ upřesňuje Tomáš Kasper, podle kterého se ale přese všechnu zmíněnou provázanost s firmou Baťa učitelstvu dařilo ve zlínských pokusných školách udržet dva základní principy reformovaného meziválečného školství – individualizaci a společenskost. „Dětem se na míru připravoval vzdělávací program, aby jim vyhovoval, a zároveň existovaly školní parlamenty, noviny nebo práce ve skupinách.“

Co bylo pro učitelské spolky a organizace posledním impulzem pro školskou reformu „zespoda“, jejímž výsledkem byl vznik pokusných měšťanských škol? Jak a kde všude se projevovala provázanost firmy Baťa se zlínskými pokusnými školami? Proč znamenala druhá světová válka a období po ní konec tohoto pokusného školství? Poslechněte si celý rozhovor s badateli a pedagogy Danou a Tomášem Kasperovými.

Spustit audio