První dřevěná družice na světě odstartovala do vesmíru

Tučňák císařský, který se objevil na pláži Ocean Beach v západní Austrálii, překvapil místní obyvatele – tento druh se totiž běžně vyskytuje pouze v Antarktidě. Pták uplaval více než 3 500 kilometrů a v současnosti je kvůli podvýživě v péči místních záchranářů. Odborníci odhadují, že ho k pobřeží Austrálie odnesly mořské proudy.

Výzkumnice Belinda Cannell ze Západoaustralské univerzity uvedla, že se jedná o první zaznamenaný případ, kdy se tučňák císařský dostal tak daleko na sever. „Tučňáci často sledují mořské proudy bohaté na potravu, tento proud ale pravděpodobně směřoval více k Austrálii než obvykle,“ vysvětlila Cannellová.

Místní surfař Aaron Fowler popsal, jak tučňák vystoupil z vody. „Šel přímo k nám a vůbec se nebál. Zkusil se sklouznout po břiše, asi myslel, že je na sněhu, a místo toho se zabořil do písku.“

Tučňáci císařští, největší a nejtěžší ze všech 18 druhů tučňáků, váží až 40 kilogramů a měří kolem 110 cm. Kvůli hnízdění a ochraně před predátory jsou závislí na mořském ledu. Jeho tání způsobené globálním oteplováním je ale stále více ohrožuje. Nedávná studie odhalila, že v roce 2022 v oblasti Bellingshausenova moře v Antarktidě nepřežilo kvůli masívnímu úbytku ledu ani jedno mládě z hnízdících kolonií. Odborníci varují, že do roku 2100 bude kvůli změnám klimatu více než 90 % kolonií tučňáků císařských na pokraji vyhynutí.

Režim čtyřdenního pracovního týdne nabízí zaměstnancům den volna navíc bez snížení mzdy. Do programu organizovaného neziskovou kampaní 4 Day Week Campaign se od pondělí zapojilo kolem tisíce pracovníků z různých odvětví.

Jedněmi z prvních zapojených podniků je třeba Britská společnost pro imunologii nebo pivovar Crate Brewery ve východním Londýně. Celkem 17 firem testuje buď plnohodnotný čtyřdenní pracovní týden, nebo model devítidenního pracovního týdne, kdy zaměstnanci získají den volna navíc každé dva týdny. Informuje o tom server The Guardian.

Dle údajů 4 Day Week Campaign už čtyřdenní pracovní týden v minulosti nastálo zavedlo téměř 200 soukromých britských společností. V případě státních podniků je ale prosazení inovace složitější. Přestože někteří vysoce postavení členové vládnoucí Labouristické strany myšlenku zkráceného pracovního týdne podporují, strana se po převzetí moci k podpoře této změny oficiálně nepřihlásila. Podle některých názorů může jít o obavu z poskytnutí politické výhody konzervativní opozici. Když více než 500 státních zaměstnanců ministerstva pro bydlení a místní správu nedávno podepsalo petici za čtyřdenní pracovní týden, ministerstvo uvedlo, že o takové změně prozatím neuvažuje.

Podle Georgie Pearsonové, vedoucí personálního oddělení pivovaru Crate Brewery, je myšlenka čtyřdenního pracovního týdne pro pohostinství průlomová. V oboru, kde jsou často nízké marže a mzdy blízké minimální sazbě, Crate Brewery doufá, že přiláká nové pracovníky právě výhodnější pracovní dobou.

Houstonská policie začala Juniper Bryson vyšetřovat 23. září, když obdržela oznámení, že se na Facebooku snaží prodat své dítě. Žena údajně dva dny předtím oslovila rodinnou přítelkyni s dotazem, zda nezná rodinu, která by chtěla adoptovat dítě. Podle soudních záznamů Bryson v rozhovoru naznačila, že dítě bude pozitivní na drogy, napsal server abc7.

Těhotná žena pak napsala do skupiny na Facebooku, kde se rodičky spojují s potenciálními adoptivními rodiči. Tam zveřejnila své bydliště a dodala, že je ochotná za adoptivními rodiči cestovat, pokud se jí podaří s nimi domluvit. Rodinnému příslušníkovi ovšem prozradila, že chce za dítě zaplatit. Policie tvrdí, že rodička během pobytu v nemocnici čekala na „zájemce s nejvyšší nabídkou“, aby mohla dokončit dohodu o adopci.

„Potřebuje někoho, kdo bude u porodu a odveze chlapečka domů. Nechce, aby šel do pěstounské péče,“ stojí v obžalobě. Vyšetřovatelé zjistili, že Bryson v následujících dnech hovořila o adopci svého dítěte nejméně se sedmi různými lidmi. Nakonec porodila syna 24. září po boku ženy, která měla o dítě zájem, informoval web The Mirror.

Wendy Williams byla s Bryson osm hodin během porodu a v nemocnici zůstala celkem tři dny. Ještě v nemocnici Bryson napsala na Facebook, že pro dítě našla domov, a označila právě Williams. „Spousta lidí začala komentovat opravdu ošklivé věci,“ vzpomínala Williams. „Jak se opovažuješ to dítě prodat?“ citovala pobouřené uživatele. O platbě ale podle ní nepadla zmínka.

Po konfrontaci Bryson byla Williams z jejího nemocničního pokoje vykázana. Obrátila se proto na sociální pracovníky, kteří do případu zapojili policii. Několik dní po porodu byla Bryson vyvedena z nemocnice v poutech. V současnosti je Juniper Bryson propuštěna na kauci 710 tisíc korun.

71letý Američan William Hoesch měl zaplatit v přepočtu 44 tisíc korun za jízdu sanitkou Columbia River Fire & Rescue poté, co do něj auto najelo, když jel na kole. Cyklista utrpěl zlomeninu nosu a povrchová zranění na těle. Za škodu i následný přístup se rozhodl podat žalobu na poskytovatele sanitky ve výši téměř 24 milionů korun. V žalobě se uvádí, že Hoesch dosud vynaložil přibližně přes 1 112 000 korun na léčebné výlohy a další téměř 1 184 000 korun na léčebné výlohy očekává v budoucnu, píše server Oregonian.

Při incidentu, ke kterému došlo v říjnu 2022, projížděl Hoesch městem Rainier v okrese Columbia County ve stejném směru jako sanitka. Vozidlo pak do Hoesche narazilo, když se snažilo odbočit doprava do jiné ulice. Jeho kolo bylo rozdrceno pod koly sanitky, shrnul počátek sporu web The Latin Times.

Podle policejní zprávy řidič, který Hoesche srazil, a spolujezdec v sanitce odhadli, že auto jelo rychlostí 3 až 16 km/h, když uslyšeli ránu, zastavili a uviděli zraněného Hoesche. Muž pro policii odhadl, že jel rychlostí 8 až 16 km/h. Dále uvedl, že odbočení sanitky neočekával. Podle žaloby senior čelí následkům snížení rozsahu pohybu nebo snížení síly úchopu.

Co se nahoty na veřejnosti týče, Německo je jednou z nejliberálnějších zemí na světě. Nahota na soukromých pozemcích je považována za legální, i když je viditelná z okolního světa. V parcích a na plážích jsou často vyhrazena místa pro naturisty, ale panuje zde i vysoká tolerance ke společnému střetu oblečených a neoblečených lidí, všímá si britský The Guardian. 

Tuto bezstarostnost lze přičíst jednomu z ikonických hnutí v zemi – Freikörperkultur (FKK) neboli kultuře svobodného těla.

Nudistické aktivity zahrnují plavání i opalování nebo týmové sporty. V Německu jsou ale také vyznačené turistické stezky pro nahé, které umožňují nudistům být v úzkém kontaktu s přírodou. Kromě lepší cirkulace vzduchu a optimálního vstřebávání vitaminu D zastánci FKK tvrdí, že tento životní styl podporuje lidi v tom, aby si vážili svého těla takového, jaké je.

Zájem o naturismus ale klesá. Podle Alfreda Siglocha, prezidenta DFK, s poklesem zájmu souvisí třeba mezigenerační konflikty nebo neochota mladších nudistů v jednotlivých klubech dodržovat pevná pravidla starších členů, jako je například stanovený odpolední spánek nebo klid.

Platformy jako Instagram a TikTok pak sice oslavují lidské tělo, jeho reálnou podobu však uživatelé často kamuflují pomocí úprav a filtrů, upozorňuje server Deutsche Welle. Paradoxně tak právě i kvůli tomuto trendu klesá počet členů FKK.

„Vzestup kultu dokonalého těla na TikToku nebo Instagramu zvyšuje tlak na to, abychom se nechtěli svlékat,“ řekl v červnu novinářům Sigloch. Zároveň dodal, že počet členů DFK se propadl z 65 000 osob před 25 lety na méně než 34 000 v současnosti.

„Ve všech těchto případech bylo oteplení Středozemního moře dynamitem,“ řekl francouzskému deníku Le Monde Antonio Aretxabala z univerzity ve španělské Zaragoze.

„Častost a intenzita těchto extrémních projevů počasí bude zesilovat,“ dodal Aretxabala.

Nejteplejší bylo Středozemní moře v okolí Španělska v polovině srpna, kdy teploty dosáhly 28,47 °C. Podle odborníků je přitom riziková teplota moře už nad dvacet stupňů.

Sociální sítě zaplavily snímky z povodněmi sužovaného Španělska. Nejhorší situace je na východu země, kde při bleskových záplavách zemřelo nejméně 218 lidí. Španělská vláda kvůli povodním čelí kritice obyvatel. Ti ji podle španělského deníku El País podezřívají, že je včas nevarovala.

Podle Mezinárodní statistiky Světové meteorologické organizace při přírodních katastrofách hraje důležitou roli právě systém varování. Jejich zlepšení v různých zemích vedlo v letech 2011 až 2020 k poklesu počtu obětí.

Z videa je zřejmé, že zachránci psa museli do kanálu sestoupat po žebříku a pomoct si vidlemi, aby na košík dosáhli.

Milovníci zvířat z Arizona Humane Society starší fenku vyšetřili a zjistili, že je dehydrovaná, hladová a pokrytá klíšťaty, jak upozornil server Good News Network. Podle serveru není jasné, jak dlouho zubožené štěně na košíku přežívalo ani jak se tam dostalo.

Podle Arizona Humane Society ale nebyl pes vážněji zraněný a potřeboval pouze péči psího zubaře. Za odměnu fenka strávila den v psím wellness, kde se jí ujal psí lazebník.

Křížence čivavy se ujala rodina v Youngtownu v Arizoně, kde teď fenka Dorothea podle neziskové organizace žije svůj nejlepší život.

Lídr povstalců Maung byl někdejší bojovník za lidská práva. Založil organizaci na ochranu svobody slova v mladé demokracii a před vojenským převratem se plánoval přestěhovat do Berlína. Po tom, co vojáci převzali moc, se aktivista na jaře 2021 spolu se 17 přáteli a kolegy nechal vycvičit jako voják opoziční armády na hranicích s Thajskem. Teď se stal vůdcem povstalců.

Barmská lidová osvobozenecká armáda, jejímž je bývalý aktivista členem, má stále méně zbraní, než by si přála, ale skupinu tvoří více než tisíc vojáků, mužů i žen. Myanmarská stálá armáda po převratu věří, že se jí nakonec podaří přimět obyvatelstvo k poslušnosti.

Její dosavadní výsledky jsou ale smíšené. Zatímco v největším městě země Rangúnu se nyní konají spíše jen menší násilnosti, povstalci z různých frakcí si nárokují kontrolu nad více než polovinou země.

Saungkha věří, že až se jeho poslání konečně naplní, vrátí se do Rangúnu, kde si chce otevřít bar s názvem „Veterán“. Celý jeho příběh si můžete přešít na stránkách německého týdeníku Der Spiegel.

Video kolující na sociální síti X natočili jiní studenti univerzity v učebně s výhledem na kampus teheránské Islámské azadské univerzity. Zatím ale není známá identita ženy ani to, kde se teď nachází.

Dívka se dostala do konfliktu s členy milice Basídž. Ti jí údajně roztrhali šátek a oblečení na kampusu prestižní teheránské univerzity Ázád. Jeden z členů milice ji údajně obtěžoval kvůli tomu, že na hlavě neměla šátek, a při zatýkání byla zbita.

Ředitel univerzity pro styk s veřejností Sajid Amír Mahžub uvedl, že ochranka studentku předala policii, a popřel, že by došlo k fyzickému střetu. Dodal, že z počátečního vyšetřování vyplývá, že žena trpí psychickou poruchou a byla v silném stresu.

Mai Sato, zvláštní zpravodajka OSN pro Íránskou islámskou republiku, na X uvedla, že incident bude důkladně sledovat, včetně reakce úřadů.

Nošení hidžábu na veřejnosti je pro ženy v Íránu povinné podle přísného výkladu íránského islámského práva, který prosazuje tzv. mravnostní policie země. Íránské ženy mohou být tvrdě potrestány i za drobné přestupky.

Stanice CNN připomíná, že incident se stal dva roky potom, co Íránem otřásly protesty vyvolané smrtí 22leté íránské Kurdky Mahsy Amíníové po zatčení íránskou mravnostní policií za údajně nesprávné nošení šátku.