Psychosomatika už není šarlatánství?

4. březen 2014

Ačkoliv se lékaři pomalu ale jistě šikují k protestům proti rozhodnutím a reformám ve zdravotnictví, za kterými stojí ministr Leoš Heger, přece se ve zdravotnictví dějí i věci, ze kterých je možné se s trochou snahy radovat. Jednou z nich je uznání celostní medicíny jako oficiálního lékařského oboru.

„Tento obor je v zahraničí pěstován a u nás ve spektru oborů chybí. V podstatě základy tohoto oboru, který opravdu prolíná celou řadou nemocí, je potřeba, aby lékaři dostali i v rámci svého běžného klinického vzdělání, ať už v pregraduálu nebo v postgraduálu. Je to snaha ten obor u nás trochu posílit a změnit, protože odborníky, kteří se tímto zabývají, lze spočítat na prstech jedné ruky,“ řekl v rozhovoru pro Českou televizi ministr zdravotnictví Leoš Heger.

Celostní medicína nebo také psychosomatika bývá někdy považována za šarlatánství a pro některé lékaře je nepřijatelné odhlédnout od biologické medicíny a zabývat se nejen nemocí, ale i tím, jak pacient vlastně žije. S tím se setkal ve své práci i Jan Hnízdil, lékař z Centra komplexní péče v Dobřichovicích.

„Přicházeli ke mně pacienti s typickými tělesnými problémy - bolesti hlavy, bolesti zad, bolesti kloubů, bušení srdce - a já, tak jak mě naučili na lékařské fakultě, jsem je rozesílal na různá vyšetření, ordinoval jim léky, ale postupem času jsem si všimnul, že ti lidé se mi velice často vracejí. Ovšem ne jen do mé ordinace, ale že titíž pacienti obcházejí ordinace internistů, ortopedů, neurologů… Oni se neustále léčili, ale jaksi se neuzdravovali,“ popisuje Jan Hnízdil situaci, ve které se rozhodl pod vedením doktora Jiřího Šavlíka pro celostní pohled na medicínu. „Zatímco v ostatních ordinacích kolegové léčí choroby, tak já radím lidem, co mají udělat proto, aby se uzdravili. Nemoc je vlastně informace. Je to informace o tom, že člověk dělá ve svém životě nějakou chybu. Abych to jeho stonání pochopil, musím poznat pacienta jako člověka, zjistit v jakých žije vztazích, jakým způsobem, jak se udržuje ve fyzické i psychické kondici a teprve, když se seznámím s jeho životním příběhem, mohu pochopit, proč právě on právě teď a tímto způsobem onemocněl.“

02750620.jpeg

Laicky řečeno je psychosomatika obor, který hledá souvislosti mezi tím, v jaké životní situaci se nacházíte a jak se to projevuje na vašem těle. „To platí o onemocnění, která jsou podmíněna psychickým stavem pacienta, ti pacienti mají neurčité problémy, např. zažívací potíže, bolesti hlavy a podobně, jsou často tzv. krmeni prášky a příliš jim to nepomáhá. A přitom někdy stačí psychologický rozbor v souvislosti s tím medicínským stavem a objeví se, že pacient potřebuje změnit životní styl a podobně. Odhaduje se, že takhle trpí 20–25% lidí v populaci, takže profesionalizace tohoto přístupu je namístě,“ komentuje situaci ministr zdravotnictví Leoš Heger.

Co bude dál? Ministerskou vyhlášku teď čeká zřejmě nekolikaměsíční legislativní proces. Kromě toho budou odborníci dávat dohromady požadavky na adekvátní vzdělání lékařů v oboru celostní medicíny. Zatím se hovoří o dvou až tříletém cyklu vzdělávání, kdy by celostní medicína byla nadstavbovým oborem např. pro praktické lékaře, psychiatry, gynekology, internisty či neurology.

01030393.jpeg

Pro nás pacienty by to mohlo do budoucna přinést to, že se nás lékaři budou ptát nejen na to, co nás bolí, ale také jak žijeme. A možná se i díky tomu začneme víc uzdravovat. Zároveň nám to ale přinese určitou zátěž – už nebude tak snadné přijít do ordinace s požadavkem „opravte mě“ – psychosomatika nám totiž připomíná podíl vlastní zodpovědnosti na našem zdravotním stavu. A ten máme, ať se nám to líbí nebo nelíbí.

Otázkou je, co to udělá s finanční situací českého zdravotnictví. „Doktor v současném systému není honorován za uzdravené pacienty, nýbrž za léčené pacienty. Takže v tomto současném obchodně-průmyslovém pojetí zdravotnictví se tímto způsobem pracovat nedá,“ dodal před časem poněkud skepticky Jan Hnízdil v Diagnóze F o psychosomatice. Snad to přece jen nějak půjde.

Spustit audio