Quest: Andromeda v podání Mass Effectu je obyčejnější než Mléčná dráha

1. duben 2017

Nezdá se to, ale kvalitních RPG z prostředí vesmíru je zoufale málo. Ještě před pár týdny by nikdo nemohl rozporovat, že celá série Mass Effect je dokonalým představitelem herní space opery, ale po výletu do Andromedy už to tak jednoznačné není.

Zatímco filmoví fanoušci mají Star Wars, ti herní mají Mass Effect. Jde o jeden z nejzajímavějších světů napříč celou herní scénou. Svého vrcholu série dosáhla s druhým dílem, ale vlastně celá původní trilogie se těší obrovské přízni fanoušků. Autoři si to o u nich trochu rozházeli s neuspokojivým koncem třetího dílu, ale na to už se snad zapomnělo.

Možná vůbec nejcennější vlastností Mass Effectu je důraz na vztahy. Ve hrách obvykle potkáváte svoje kumpány a desítky dalších postav, se kterými můžete mluvit, ale jen výjimečně si k nim vytvoříte vztah. Byť je hlavním cílem druhého dílu zastavit intergalaktickou hrozbu, ve skutečnosti šlo především o mezilidské vztahy mezi hrdinou Shepardem a jeho nejvěrnějšími parťáky. Mnoho her se to později snažilo napodobit, ale nikdo to neumí tak jako mistři ze studia Bioware. Jenže letos se zase potvrdilo otřepané „i mistr tesař se někdy utne“.

Nový Mass Effect s podtitulem Andromeda totiž trpí několika chybami, které bychom od tak zkušených a úspěšných tvůrců nečekali. A týkají se především příběhu a vyprávění. Zatímco velitel Shepard, hlavní hrdina původní trilogie, byla charismatická celebrita a absolutní borec, sourozenci Ryderovi v Andromedě působí jako tydýti, kterým osud spadl do klína a oni si s ním nevědí rady. Zdejší hrdina téměř žádný problém nedokáže vyřešit sám. Vždy to za něj udělá umělá inteligence nebo šikovnější kolegové.

Jestliže dění kolem her sledujete pravidelně, pak vám určitě neunikla aférka kolem nepodařených animací. Pohyby obličejů v Andromedě jsou objektivně špatné, dokonce mnohem horší než ve starších hrách. Prý kvůli tomu, že pouze ty nejdůležitější příběhové momenty mají ručně vyrobené animace a zbytek je generovaný algoritmem. V praxi ale veškerá mimika vypadá šeredně. A působí dost nepříjemně – vzniká tu efekt tzv. strašidelného údolí. Oči postav jsou mrtvé a jedinou pohyblivou částí obličeje bývají ústa. Jestli jsou postavy naštvané, smutné, nebo veselé, poznáte jedině podle hlasu. Zrovna u hry plné filmových scén je to problém.

Mass Effect: Andromeda je také velmi opatrná hra, která jako by se bála využít svůj potenciál. Pokud čekáte, že v nové galaxii najdete něco opravdu neviděného a šokujícího, budete zklamaní. Autoři mohli Andromedu využít všelijak – mohli si vymyslet obrácenou gravitaci nebo stvořit postavy, které komunikují úplně jiným způsobem než lidé. Ve skutečnosti jsou všechny nové rasy humanoidní, mluví anglicky a vypadají jako my v ošklivých ještěřích maskách. Nosí stejné brnění a používají stejné zbraně. Na originalitu a inovaci se tentokrát kašlalo.

ze hry Mass Effect: Andromeda

Na Andromedu se oprávněně snáší ohromné množství kritiky, ale bohužel v tom křiku zaniká, že je to pořád solidní hra. Hlavní dějová linka je přinejlepším průměrná, ale například soubojový systém Mass Effect nikdy neměl lepší. Spoustu zábavy si užijete ve vedlejších „loyalty missions“ a díky prvotřídnímu sci-fi designu zbroje a techniky se někdy opravdu budete cítit jako ve velkolepém vesmíru. Andromedě hraje do karet také fakt, že na trhu vlastně nemá přímou konkurenci, takže pokud máte chuť na moderní sci-fi RPG, není jiná možnost. Za nás je to na 5 bodů ze 7.

Celých 25 minut povídání o Mass Effectu s Milošem Bohoňkem si poslechněte v novém Questu. V závěru jsme ještě stihli zavzpomínat na ve střední Evropě velmi populární RPG jménem Gothic.

autoři: Jaromír Möwald , Lukáš Kunce
Spustit audio