Quest: Putujeme nekonečným světem No Man’s Sky

5. leden 2017

Jenom málo her dokáže mezi hráči vyvolat tak vášnivou diskuzi jako No Man’s Sky. Kontroverzní simulátor putování vesmírem se snaží být netradiční hrou, ale právě v základních herních prvcích jsou jeho největší slabiny.

Každý, kdo vidí No Man’s Sky poprvé, se ptá, co v té hře vlastně může dělat. Bohužel toho není mnoho. Drtivou většinu času stráveného ve vesmíru totiž tvoří přelety z místa na místo, z planety na planetu a těžba různých chemických prvků. Všechny úkony jsou navíc tak zjednodušené, jak to jen jde. Za podobně chabou náplň bychom se nebáli kteroukoliv jinou hru řádně zlynčovat, jenže v No Man’s Sky jde o něco úplně jiného než o hraní, jak si ho běžně představujeme.

To nejlepší, co může novinka od Hello Games nabídnout, je neuvěřitelně uspokojivý pocit z objevování, podpořený fantastickým soundtrackem a pestrobarevnou grafikou. Zdejší procedurálně generovaný vesmír k tomu výrazně přispívá – možná nejsou jednotlivé planety tak detailní, jak by to zvládla velká studia, a někteří zástupci fauny a flóry vám vůbec nemusí dávat smysl, ale jak jinak vytvořit tak silný dojem naprosto cizího prostředí, kterého se člověk (zatím) ani nedotkl? Strnulost světa se hře ale nedá odepřít. Inteligentní obyvatelé planet jsou totiž pouze statické postavy, s nimiž se dá interagovat jen velmi omezeně.

Ve skutečnosti teď ani nevíme, co všechno se v No Man’s Sky dá najít. Nemálo hráčů už se sice dobralo konce, tedy středu galaxie, ale v tomhle případě bezesporu platí, že cesta je cíl. Podobně se musí uvažovat i o zdejším příběhu. Neměli byste čekat na postupně vygradované finále, je lepší si po menších doušcích vychutnávat střípky mytologie, která se pod nebývale tlustým obalem ukrývá. To, co nám vadilo na Destiny, tedy až příliš limitované vyprávění, je tady vyhnáno do extrému.

No Man’s Sky reálně hrozí, že během 10 až 20 hodin upadne do nesnesitelného stereotypu a už si hráče nedokáže získat zpátky. Pokud jste hráči tradičního střihu, tedy vás ze všeho nejvíc zajímá postup vpřed, časté vylepšování schopností a cíl celého dobrodružství, pak vás tenhle kousek nemůže zabavit. Při hraní se dá těžko ubránit dojmu, že v No Man’s Sky něco chybí, a pod slovem „něco“ se toho schovává až moc. Tvorba vlastní základny? Výroba vlastního vesmírného plavidla? Lepší letecké souboje? Plnohodnotný multiplayer? Toho všeho se třeba někdy dočkáme díky bezplatným aktualizacím nebo zpoplatněným DLC. Jen aby „někdy“ nebylo příliš pozdě.

No Man’s Sky dost možná prošvihlo skvělou příležitost zarýt se pod kůži milionům hráčů. Předcházela mu obrovská marketingová kampaň a tvůrci si sami na sebe upletli bič v podobě přestřelených očekávání. Ta se nenaplnila ani z poloviny. Reputaci hry nepomáhají ani neurčitá a zamlžená vyjádření autorů o její budoucnosti. Přesto bychom neměli přehlížet, že No Man’s Sky je především umělecké dílo, malý technický zázrak a studnice zážitků, které vám žádná jiná hra nenabídne. Zatím je to na 5 bodů ze 7.

03689009_2.jpeg
autoři: Jaromír Möwald , Lukáš Kunce
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka