Radio Wave představí hranou minisérii Odcizení. Pojednává o riziku virtuálního světa

Vědecký tým z Japonska provedl první klinickou studii na lidech, která zkoumala bezpečnost rektální aplikace kyslíku. Dosavadní zjištění byla publikována v časopise Med. Odborníci zatím nezkoumali, jak efektivně metoda funguje. „Jedná se o první údaje získané na lidech a výsledky se omezují pouze na prokázání bezpečnosti postupu, nikoli jeho účinnosti,“ říká Takanori Takebe, biomedicínský vědec z Univerzity v Ósace.

Do studie bylo zařazeno 27 zdravých mužů, kteří byli požádáni, aby drželi v konečníku mezi 25 a 1 500 mililitry kapaliny obsahující perfluorodekalin po dobu 60 minut, popisuje server Science Alert. Perfluorodekalin je kapalina schopná rozpustit velké množství kyslíku a umožnit jeho přenos do krevního oběhu. Výsledky ukázaly, že metoda je bezpečná, i když u některých účastníků došlo k mírnému nadýmání nebo nepohodlí.

V rámci bezpečnostního testu perfluordekalin neobsahoval kyslík, upozorňuje web IFL Science. Další testy se uskuteční s kyslíkem obohacenou verzí této kapaliny, opět na zdravých dobrovolnících. Pokud bude výzkum opět úspěšný, tým jej rozšíří na pacienty s dýchacími potížemi. Jejich práce by v budoucnu mohla být zvláště přínosná pro novorozence, jejichž plíce nejsou po narození plně vyvinuté.

Tato metoda, známá jako enterální ventilace, byla inspirována schopností některých zvířat, jako jsou prasata, želvy nebo některé ryby, v případě potřeby vdechovat kyslík konečníkem či kloakou. Vědci doufají, že by mohla poskytnout alternativu k tradičnímu dýchání, zejména v situacích, kdy jsou dýchací cesty blokovány.

Instituce UCLA Center for Scholars & Storytellers zveřejnila svou výroční zprávu Teens & Screens s názvem „Buďte realističtí: Sounáležitost na vyžádání“. Pro tvůrce obsahu určeného současným mladým dospělým přinášejí tato data překvapivé poznatky o jejich vkusu a preferencích. Studie zkoumala mediální preference 1 500 amerických dospívajících a mladých dospělých ve věku 10 – 24 let. Sběr dat proběhl v srpnu 2025, uvádí server Variety.

Zhruba 59,7 % respondentů uvedlo, že by chtěli vidět více filmů a seriálů, kde jsou ústřední vztahy přátelství. 54,1 % preferují postavy, které v daném okamžiku nemají zájem o romantický vztah. 48,4 % mladých diváků si myslí, že v současných filmech a televizních pořadech je příliš sexu a sexuálního obsahu, shrnuje studii web Euronews. Generace Z také dává přednost animovaným filmům před hranými. Jejich podíl vzrostl ze 42 % v roce 2024 na 48,5 % v letošním roce.

Tato data naznačují posun v preferencích. Tvorba zaměřená na explicitní sexuální obsah či toxické romantické vzorce (např. milostné trojúhelníky) ztrácí u této generace na přitažlivosti. Studie dál vysvětluje, že Gen Z hledá rozmanitější typy vztahů a postav, které nejsou zaměřené jen romanticky – například přátelství, aromantické či asexuální postavy a realističtější reprezentaci, podotýká server WGLT s dodatkem, že výzkumný tým tento trend označuje jako „nomance“.

Ze studie vyplývá, že Generace Z nepřestala sledovat filmy a seriály, jen se mění, co v nich chce vidět – méně povrchního sexu, méně přehnané romantiky, více opravdových přátelství a vztahů, které odrážejí jejich vlastní životy. Po několik desetiletí se Hollywood snažil oslovit teenagery a mladé dospělé prostřednictvím filmů a pořadů plných sexu, skandálů a trendů, které údajně odrážely jejich životní styl a zájmy. Současná data ale ukazují, že pro mediální průmysl nastal čas na přehodnocení toho, co mladé zajímá.

I z tohoto důvodu nebyla volba zpěváka úplně náhodná. „Zatímco vaše píseň Kashmir je právem oslavována jako mistrovské dílo, kašmír je jiná story. Pochází z citlivých koz, které křičí bolestí, když jim z těla trhají srst,“ napsala organizace PETA UK v dopise.

Podle PETA UK je výroba ovčí vlny spojena s vysokými emisemi metanu. Ovce jako přežvýkavci výrazně přispívají k uhlíkové stopě. V souvislosti s produkcí rovněž vyvstává řada etických otázek: PETA poukazuje na praktiky jako odstraňování ocásků či varlat u jehňat bez zajištění tlumení bolesti nebo šlechtění ovcí k nadprodukci vlny s následným fyzickým násilím při stříhání.

Naopak rostlinné vlny, vyrobené z materiálů jako konopí, lněné vlákno, bavlna, odpad z pomerančů, levandulové květy, sójové vlákno či kopřivy, jsou podle organizace ekologičtější a netrpí při nich zvířata. V dopise zaslaném Plantovi PETA uvedla, že krátkodobá změna jména by pomohla upozornit na působivou řadu udržitelných rostlinných vlněných materiálů a na inovativní designéry, kteří s nimi pracují, uvádí server Euronews.

Robert Plant, narozen v roce 1948, působil jako zpěvák a textař skupiny Led Zeppelin od založení v roce 1968 až po její rozpad v roce 1980. Jeho reakce na tuto výzvu zatím není známá. Akce PETA však zřetelně kombinuje prvky pop-kultury, kampaně udržitelnosti a téma animal-rights, čímž otevírá diskusi o tom, jak se módní a textilní průmysl proměňuje v reakci na etické i ekologické výzvy.

Podle vyšetřovatelů gang, který tvořilo šest mužů a jedna žena, vykradl 18 podniků v Madridu a v nedalekém městě Talavera de la Reina. Škodu zatím podle serveru AP News odhadli na 60 000 eur, tedy zhruba 1,5 milionu korun. Zloději ukradené židle dál přeprodávali, a to nejen ve Španělsku, ale i v Maroku a Rumunsku.

Všichni zadržení čelí obvinění z krádeže a účasti v organizované skupině. Policie podle webu El País uvedla, že případ ukazuje, jak snadno se dá zneužít skutečnost, že ve Španělsku je běžné nechávat vybavení zahrádek restaurací přes noc venku – židle a stoly bývají pouze naskládané na sebe a zajištěné jen symbolicky.

Jak policie s nadsázkou dodala, zloději tentokrát přišli „na to, jak někomu doslova sebrat místo u stolu“.

Jak uvádí server BBC, tým vědců analyzoval více než 150 studií zahrnujících přes 58 tisíc pacientů a sledoval účinky 30 nejběžněji používaných antidepresiv během prvních osmi týdnů léčby. Ukázalo se, že rozdíly mezi jednotlivými přípravky mohou být značné: zatímco lék agomelatin vedl k průměrnému úbytku 2,4 kilogramu, maprotilin způsobil naopak téměř dvoukilový přírůstek na váze. Rozdíl v tepové frekvenci po podání fluvoxaminu a nortriptylinu dosahoval až 21 úderů za minutu a v krevním tlaku se hodnoty lišily o 11 mmHg.

„Žádná dvě antidepresiva nejsou stejná,“ říká doktor Atheeshaan Arumuham z King’s College London. Podle něj mohou rozdíly ve fyzických účincích ovlivnit nejen celkové zdraví pacientů, ale i to, zda dokážou léčbu dlouhodobě snášet a léky nevysadí.

Vědci zdůrazňují, že výsledky srovnání nemají nikoho od užívání předepsaných léků odrazovat, ale spíš upozorňují na nutnost přesněji přizpůsobit výběr konkrétního přípravku každému pacientovi. Nejčastěji předepisovaná skupina léků, takzvané selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, podle studie obvykle na tělo působí mírněji než starší typy.

Odborníci teď pracují na bezplatném online nástroji, který by měl lékařům a pacientům pomoci zvolit nejvhodnější léčbu. To by ale podle autorů vyžadovalo i změnu přístupu zdravotních systémů, které dnes často upřednostňují levnější, širokospektrální léky.

Výsledky srovnání vyšly v lékařském časopise The Lancet a podle některých odborníků by mohly zásadně změnit globální přístup k léčbě deprese.

Jak píše web Vice.com, analýza více než padesáti zkamenělých lidských zubů ukázala, že až 73 procent pravěkých lidí bylo působení olova vystaveno. Nešlo ovšem o důsledek průmyslu – naši předci se s ním setkávali už v době kamenné, když se olovo uvolňovalo z vulkánů, nebo třeba erodujících hornin.

Klíčem k tomu, proč Homo sapiens setkání s olovem snášeli lépe, může být gen NOVA1, který sice máme společný s neandrtálci, každý ale v trochu jiné podobě. Když vědci vystavili neandrtálskou verzi genu působení olova, narušil se gen FOXP2 – zodpovědný mimo jiné za schopnost řeči. Mozek našich předků ve „zkoušce olovem“ naopak obstál. Díky tomu si Homo sapiens mohl i v prostředí zasaženém působením olova zachovat komunikační a sociální dovednosti, které mu v evolučním závodě zajistily velký náskok.

Dnes to ovšem zní jako ironie: látka, která kdysi mohla lidstvu pomoci přežít, nás současně pomalu zabíjí. Dlouhodobé působení olova na lidské tělo vede ke kardiovaskulárním onemocněním, poškození mozku a způsobuje třeba poruchy učení. Některé studie olovo dokonce spojují se zvýšeným rizikem agresivity a sklonům k páchání trestných činů.

Mnoho mladých lidí zažilo na pracovišti mimořádné události, které jim způsobily stres a vyhoření, píše americká analytická a poradenská společnost Gallup. Někteří se tak rozhodují, že projekt, kvůli kterému mají panikařit na poslední chvíli, prostě není tak důležitý.

„V USA se velmi zdůrazňovalo, že abyste byli úspěšní, měli byste být ochotni i schopni posouvat své hranice a dovolovat práci zasahovat do jiných sfér vašeho života,“ vysvětluje Washington Post Katrina A. Burch, docentka psychologických věd na Western Kentucky University. Počátek roku 2020 podle ní ale znamenal kulturní posun: lidé už údajně nepovažují obrovské pracovní vytížení za čest.

Devětadvacetiletá Erica Marrisonová z New Yorku označila začátek pandemie za budíček. Když v roce 2020 ztratila blízkého člověka, vyvolalo to v ní – spolu s rozsáhlým a stále trvajícím smutkem z pandemie – pocit, že pokud jde o práci, nic není tak naléhavé, jak se kdysi zdálo.

Pro ty, kteří se chtějí zbavit falešného pocitu naléhavosti, je klíčové ujasnit si priority. Podle odborníků je důležité chápat, jak je definována naléhavost a jaká jsou očekávání. Je pak důležité se nadřízených zeptat: pokud v neděli pomůžete při řešení naléhavé krize, budete mít v pondělí náhradní volno? Podobné otázky jsou na místě i v případě, že se ocitnete ve víru falešné naléhavosti: „Je něco, co bychom mohli udělat jinak, abychom se do této mimořádné situace vůbec nedostali, nebo abychom ji aspoň zvládali lépe?“

Kromě toho, že si můžete najít důvěryhodného spolupracovníka, se kterým si promluvíte o tom, jak rozdělit priority, navrhuje psycholožka Burch, abyste se vrátili k popisu své práce. „Dostáváte pochvaly za výkon? Plníte své cíle? Děláte všechny věci, které jsou z hlediska vývoje vhodné pro vaši roli?“ Pokud jste tlačeni k tomu, abyste se věnovali práci nad rámec své přidělené pracovní doby nebo popisu práce, a přesto dostáváte dobrou zpětnou vazbu, navrhuje Burch setkání s nadřízeným, na kterém byste měli prodiskutovat vaši pracovní zátěž.

Demonstranti nejspíš viděli záběry protestujících před zařízením Imigračního a celního úřadu (ICE) v Portlandu, kteří drželi nápisy „Frogs Together Strong“, což je narážka na hlášku z filmu Válka o planetu opic, a následovali jejich příkladu.

Kostýmů na protestech si všímá web Wired, podle kterého se od víkendu sociální sítě TikTok, Instagram a Bluesky plní obrázky a videi nafukovacích žab v ulicích. Význam převleků má několik vrstev.

Zaprvé je to otázka soukromí. Američané si stále více uvědomují, že když protestují, jsou sledováni úřady. Když se převléknete za žábu nebo jakéhokoli jiného tvora, identifikace je těžší. S přibývajícím počtem lidí, kteří si osvojují zelený kostým, se každý jeho nositel stává ještě anonymnějším.

Pak je tu faktor absurdity. Protestující chtějí vyvažovat image černě oděných demonstrantů, které Trump často démonizuje. Koncem září se americký prezident snažil nasadit v Portlandu jednotky Národní gardy v reakci na protesty namířené na imigrační úředníky. Tehdy Trump označil dění v zemi za anarchii. Kostýmy měly ukázat, že demonstranti nejsou násilní extremisté, řekl jeden z prvních žabáků Seth Todd deníku The New York Times.  

Je také méně pravděpodobné, že si někdo řekne „možná si to ta žába zasloužila“, když na sociálních sítích narazí na video, kde těžkooděnci na maskota útočí pepřovým sprejem, říká Brooks Brown, influencer a „spoluiniciátor“ operace Inflation, která rozdává demonstrantům ve městě nafukovací kostýmy zdarma. Brown už jich rozdal asi 300, z toho 200 na protestu „No Kings“ minulý víkend. Pro Browna je stále těžší kostýmy sehnat a jejich ceny rostou.

Odkud se ale žabí koncept vzal? Před téměř deseti lety znamenala zelená kreslená žába něco úplně jiného. Ještě v roce 2016 byl žabák Pepe považován za nenávistný symbol. Křiklavou zhuleneckou postavičku vytvořil nezávislý komiksový kreslíř Matt Furie, kterého překvapilo, že si ji kooptovala pravice. Na 4chanu se žabák stal běžným symbolem pravicových trollů.

V roce 2019 prodemokratičtí protestující v Hongkongu přijali žabáka Pepeho jako symbol hnutí proti autoritářské čínské vládě. Od té doby se ale Pepe z velké části vytratil z paměti, i když stále číhal na diskusních fórech. Když protesty v Portlandu dostaly žáby na titulní stránky novin, získali tito obojživelníci zcela nový význam.
 

Vědci podle listu The Guardian delší dobu předpokládali, že by se komáři mohli na Islandu usadit, protože je zde dostatek míst, kde se mohou rozmnožovat. Tedy bažiny a rybníky. Mnoho druhů ale ještě donedávna nebylo schopno přežít drsné islandské klima.

Island se ale podle World Weather Attribution otepluje, čtyřikrát rychleji než zbytek severní polokoule. Ledovce se hroutí a v místních vodách už se občas vyskytují ryby z teplejších jižních oblastí, například makrely.

„Tři exempláře komára culiseta annulata (komár kroužkovaný) jsme objevili v oblasti Kiðafell v Kjósu, asi 30 kilometrů severně od hlavního města Reykjavíku. Všichni byli odchyceni metodou původně určenou k lákání můr.“ říká Matthías Alfreðsson, entomolog z Islandského přírodovědeckého institutu, který nález komárů na Islandu potvrdil. Podle něj je komár kroužkový odolný vůči chladu a dokáže přežít islandské podmínky tím, že se přes zimu ukrývá ve sklepích a stodolách.

S oteplováním planety se po celém světě objevuje stále více druhů komárů. Ve Velké Británii byla letos nalezena vajíčka komára tropického a komára tygrovaného. V obou případech jde o invazivní druhy, které mohou šířit tropické nemoci, jako je horečka dengue, chikungunya a virus Zika. Výskyt komára tygrovaného pak vědci podle ČT24 zaznamenali i loni v Česku.