Rebel, disident a emigrant: architekt Martin Roubík
Rebel. Politický disident. Emigrant. Oslovení, která sice naznačují nepříjemnosti a celoživotní boj, ale tím spíš jejich nositeli často slibují úspěch a něco zvláštního navrch. Architekta Martina Roubíka tak nazývali celý život. A oprávněně. Životní cesty, jeho práci, projekty norského studia Snohetta, které Roubík spoluzakládal, představuje nová výstava v Galerii Jaroslava Fragnera.
"Přiblížit postavu architekta Martina Roubíka je v tuto chvíli, když už je rok po smrti, dosti komplikované. Je to výstava česko-norská, protože Martin Roubík emigroval za mlada do Norska, tam studoval a tam byl jedním ze zakladatelů dnes světově proslulého architektonického studia Snohetta. Po revoluci se vrátil do České republiky. Zde působil jako architekt a také především jako pedagog," říká k výstavě a k osobě Martina Roubíka ředitel Galerie Jaroslava Fragnera, Dan Merta.
Ale na srozuměnou - zmíněné studio Snohetta, mimochodem pojmenované po jedné z nejvyšších norských hor, patří mezi světovou špičku. Může za to jednak slavná Alexandrijská knihovna, ale také letošní ocenění Mies Van Der Rohe, tedy takový architektonický Oskar, kterého studio získalo za budovu Operního domu v Oslu. Sám Martin Roubík se do paměti českého publika mohl vrýt třeba rekonstrukcí Fíkovny v Královské zahradě Pražského hradu nebo projektem Velkého egyptského muzea, které si do svých stálých sbírek moderní architektury zařadila Národní galerie.
Pražská retrospektiva Martina Roubíka se z větší části zaměřuje na jeho osobitý přístup k životu, což dokazují dva spíše atmosferické, než o nějakých faktech vypovídající dokumenty promítané na stěnách galerie. Prostor ale dostává i další Roubíkova činnost - založení galerie Rom a nakladatelství Arfo.
"Obě dvě tyto společnosti se vlastně týkaly samozřejmě architektury, což bylo to pole působnosti Martina Roubíka. Nakladatelství Arfo vlastně vydávalo publikace týkající se architektury především norské, ale samozřejmě i světové. A Galerie Rom, ta představuje zajímavé experimenty na poli současné architektury. A to nejenom norské, ale celosvětově zaměřené. Je to vlastně takový prostor pro architekturu, dá se říct, konceptuálně zaměřenou."
Takových prostorů je u nás bohužel dost po skrovnu. Galerie architektury jsou v Česku všehovšudy dvě. Jedna v Praze a druhá v Brně. Po shlédnutí výstavy Martina Roubíka tak sice máte příjemný pocit z dobrého kulturního zážitku, ten je ale doprovázen nahořklou chutí někde vzadu na patře - že se jako publikum u nás o architekturu vlastně ani nezajímáme. A že čeští architekti musejí emigrovat do zahraničí, abychom jejich práci docenili.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
