Rick Ross jako intelektuál na dietě? Radši ne
Další rok a s ním další nové album rappera Ricka Rosse. Zase „obvyklej byznys“ jako na jeho loňských, poměrně tuctových albech Mastermind a Hood Billionaire? Nuž, tentokrát je něco trochu jinak, nebo to tak alespoň na první pohled vypadá. Rick Ross drží hruškovou dietu (aspoň se to říká) a za poslední dva roky zhubl úctyhodných čtyřicet kilo. Transformace pokračuje a na novince Black Market se nám rozhodl ukázat svoji intelektuální tvář. Jen se podívejte na obal, na kterém vypadá jako zadumaný romantický básník v klobouku. Aspoň trochu. Takže místo informací o velikosti svého bankovního konta nám tentokrát servíruje meditace nad tím, jak komplikovaný je život celebrity a co všechno musel udělat pro svoji slávu.
„Tohle bude srdceryvná deska,“ řekl si Rick Ross a do prvních dvou tracků si pozval majitele nejdojemnějších hlasů na současné scéně urban music – Johna Legenda a CeeLo Greena. V prvním tracku do tklivého klavíru „Rozay“ vypráví o tom, že jeho hrdinou je André 3000, ve druhém slibuje mámě, že sekne s promethazinem. Teda možná. Naštěstí pak přijde v roli spasitele Nas, který rozsekne rozjímání na triumfální One of Us. Jenže pak se zase s následnou Silk Road propadneme do recitálu Ricka Rosse, který posluchače vyzývá: „Pojďme hlouběji do mý chladný duše.“
Rick Ross je na Black Market trochu jako speaker z motivačních kazet, ale puštěný na poloviční rychlost. Jeho náměsíčný rap se se svou zombie flow proplétá značně tuctovými beaty, které jste na jeho deskách a mixtapes slyšeli už stokrát. (Jedinou výjimkou je závěrečná D.O.P.E. s Futurem a atlantským neuro trapem.) Co je ale zcela nové, je bezprecedentní počet R&B vokálů – pokud přežijete první polovinu alba, hrozí, že se v nich v té druhé utopíte – Mariah Carey, Mary J. Blige a jako vrchol všeho Chris Brown, který měl na singlu Sorry jistit žebříčkový úspěch. Jenže track dvakrát nezabral, a Rick Ross tak vydává album bez hitového singlu. A nízkým prodejům desky se může vysmívat i jeho úhlavní nepřítel 50 Cent.
Když se Rick Ross před devíti lety vynořil z kohorty kolem legendy floridské scény Tricka Daddyho a zabodoval se svým prvním albem Port of Miami, nikdo nevěřil, že by rapper s takhle monotónní flow a průměrnými verši mohl vydat v následujících letech osm desek (a šest mixtapes k tomu) a pořád se držet na špici. Rick Ross to dokázal, ze svých nedostatků udělal osobitý styl a vaz mu nezlomilo ani prozrazení jeho minulosti bachaře. Naopak, Teflon Don z roku 2010 je jedna z nejzábavnějších hiphopových desek poslední dekády. Zdravotní problémy, střelba na koncertech, nic z toho ho nezastavilo, co by ale mohlo definitivně zabít jeho kariéru, je vydávání průměrných desek, jako je Black Market.
Stylizace do polepšeného hříšníka nefunguje, se svou chatrnou „výbavou“ Ross bohužel nemůže hrát nic jiného než sebe samého a ze stejného důvodu se patrně neodvažuje pustit ani do experimentů s nevyzkoušenými producenty. Na jeho osmé studiové desce přijdou zdaleka nejlepší kusy až ve chvíli, kdy začnou hrát bonusy – Foreclosures a Money Dance už znají fanoušci z mixtape Black Dollar, která vyšla v září. Ani to není žádný majstrštyk, ale je na ní alespoň cítit nějaký hlad. Jak se na někoho, kdo drží dietu, sluší a patří.
Hodnocení: 50 %
Rick Ross – Black Market (Def Jam, 2015)
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
