Rómsko-slovenský frazeologický slovník obsahuje přes 5000 hesel

Rómsko-slovenský frazeologický slovník obsahuje více než 5000 hesel, které Martina Horňáková sesbírala následovně.

„Vycházela jsem hlavně z povídek romských autorů, které byly vydané v Česku a na Slovensku. Většinou to jsou povídkové sbírky, které byly vydány dvojjazyčně v romštině a češtině nebo v romštině a slovenštině. Také jsem navázala na bohaté materiály docentky Mileny Hübschmannové a jejích spolupracovníků, což byl velmi dobrý zdroj. A rovněž jsem vycházela z vlastního výzkumu, který jsem dělala převážně na východním Slovensku.“

Součástí jazykového dědictví přenášeného z generace na generaci jsou romská přísloví a přirovnání.

„Velmi častá byla přísloví týkající se rodiny a rodinného života. Hodně lidí mi potvrdilo, že se u nich říká Nane čhave, nane bacht – Nejsou děti, není štěstí. V oblasti, která popisuje vztah Romů a ne-Romů, se velmi často opakoval Rom Romeha, gadžo gadžeha – Rom s Romem a ne-Rom s ne-Romem, někdy se tam přidávalo ještě beng bengeha – čert s čertem, což potvrzuje vnímání toho, jak jsou ty světy oddělené. Například z přirovnání bylo časté O jakha sar puruma – Oči jako cibule, když má někdo velké oči, tak se to zveličí. A když je člověk překvapený, tak je tam bohatá frazeologická slovní zásoba, například Ačhiľas sar bar – Zůstal jako kámen, zkameněl překvapením. Anebo Ačhiľas sar kašt – Zůstal jako dřevo, zdřevěněl, nebo Ačhiľas sar stlpos – Zůstal jako sloup, to se poví i ve slovenštině. Takových výrazů je tam poměrně dost.“

Pozoruhodná je i oblast popisující hněv a emoce.

Rómsko-slovenský frazeologický slovník|foto:Šimon Horňák

„Hněvat se se v romštině řekne Chal choľi, což doslova znamená Jíst žluč nebo hněv, to slovíčko choľi znamená jedno i druhé. Říká se například, že štěstí se bojí zamračené tváře. A že Romaňi choľi ča duj minuti – Romský hněv trvá jen dvě minuty. A potom se mi ještě o štěstí líbilo takové poetické vyjádření Bacht the balvaj hin pheňa – Štěstí a vítr jsou sestry, anebo můžeme přeložit i že jsou bratři; vyjadřuje to, že štěstí může rychle pominout.“

Slovník pamatuje i na neposedné děti.

„To vyplynulo z takového pozorování, kdy jsem někde byla na výzkumu a byla jsem pozvaná na návštěvu. Pobíhalo tam dítě, bylo nezbedné, tak jsem se ptala, co se v takové situaci řekne romsky. Mohlo by se říct Hin tut eľektrika andre bul – Máš elektriku v zadku, nebo slovensky se řekne Máš vrtuľku v zadku, čo robíš, nevystrájaj! Často se říká Čhavoro sar beng – Dítě je jako čert, když neposlouchá.“

Rómsko-slovenský frazeologický slovník vydala Nadace Dobrá rómska víla Kesaj.