Rouška plná česnekové majonézy. Nejprotivnější hitparáda Startér je zpátky!

Emma Smetana, Dominik Zezula (Post-hudba, Děti mezi reprákama), Aneta Martínková (Margo), Kuba Kaifosz (Lazer Viking) a Jonáš Zbořil (nic) – porota Startéru je zpátky a spolu s ní i první várka nových tracků. Třeba se mezi nimi už teď nachází vítěz nového ročníku hitparády pro nové, neokoukané nebo prostě dosud neobjevené interprety na české scéně, kteří si po velkém finále 26. dubna natočí svůj singl a videoklip snů, tak jako to právě udělala dosavadní vítězka Terra. 

Vezmeme to popořadě. Jako první jsme si pustili Death by Ren, novou pražskou kapelu v čele se zpěvačkou Lucií Hamzovou. „Představ si tu soubojovou scénu z Kill Billa – O-Ren Ishii proti bandě Crazy 88 – ve slow motionu! Něžnej masakr. Ren je japonsky láska nebo leknín. Zabít tě může oboje!“ píšou o sobě Death by Ren. Naši porotu song Hopeless zatím uvedl spíš do stavu lehkého bdění. Nejspíš hlavně proto, že osmdesátková estetika, na kterou kapela sází, podle poroty není dost dotažená. Zbytečně mnoho se mluvilo o podladěném virblu. Jonášovi se to ale líbilo. Refrén funguje. A návaznost na M83 je vždycky v pořádku!

Pak přišla zlínská kapela Září, která na sebe přiznala, že má ráda Tata Bojs. Přiznala to v průvodním e-mailu (přesně tam nám mimochodem můžete posílat vlastní song: starter@rozhlas.cz) a pak i v písni Strange Love. Nikomu z nás to nakonec nevadilo. A Jonášovi se to líbilo! O originalitu možná na začátku zas tolik nejde, důležitá je odvaha – a tu jsme v textu našli. Navíc Strange Love je prostě hit! Tak snad na slyšenou příští týden.

Třetí novinku nám poslala pražská kapela Fields of Grain. Jejich Sand Castles jsme ale rozkopali jak spratci na pískovišti. Pomalá skladba s nádechem folku z amerického středozápadu, ze které jak med odkapávají vokální harmonie à la Bon Iver, nás bůhvíproč rozčílila svými propracovanými aranžemi. Někdo z nás vznesl podezření, že bez toho trendy zvuku by písničku odvál vánek zapomnění. Ale Jonášovi se to líbilo!

O největší bizár se postaral Kudrnáč se svou podzimní vzpomínkou na letní hitovky. Akustická kytara, rozlámané synťáky a hlavně lepivý autotunový vokál, který se nebojí absolutních rýmů. „Začaly reklamy na teplejší bundy / a lidstvo místo hledání nakupovalo ty bundy.“ Wow. Jonáš nadšen.

The Coffees se před pár lety potkali na náměstí ve Velehradu, kde dodnes skládají v pokojíku songy jako V hlubinách, což je melancholická, minimalistická balada, hořká jako turek bez cukru a mlíka. Možná je v téhle skladbě na náš vkus trochu moc patosu, na druhou stranu minimalistické aranže tomu sedí – a ten zpěv, to je dost paráda!

A nakonec tu máme Tehu a Méta Monde, dvě největší popiny v seznamu novinek! Teha jako varianta na Terru, tedy Zemi, se rozhodně při zemi nedrží. Masivní produkce a epický zpěv, jenom protivná porota zase tvrdí, že se zapomnělo na refrén.

Co říkal Jonáš, to už si nepamatujeme, každopádně pochválil Méta Monde, vršovickou dvojku kluků, kteří milují osmdesátky. To už tu dlouho nebylo, že? Zatímco Teha zpívala o naději, Méta Monde poslali track s názvem Dying. A proč ne. Jestli máte auťák a potřebujete soundtrack k projížďce nočním městem, přehrajte si Méta Monde na kazetu a šoupněte to do autorádia!