Rytmusův Sídliskový sen ukazuje cestu ven ze společenského ghetta

Snímek natáčený osm let, chvílemi připomínající bulvární pořad nebo hollywoodský doják, pokládá ale především důležitou otázku – proč se stále setkáváme s rasistickými předsudky, zatímco jednou z nejsledovanějších česko-slovenských celebrit je poloviční Rom?

Skrze domácí videa pořízená během Štědrého dne nebo v hodinách tance ve stísněné tělocvičně vybavené dvěma žíněnkami, z rozhovorů s matkou nebo otčímem a ze záznamů ze zákulisí koncertů se dozvídáme o člověku neustále propíraném v bulváru, na kterého má každý názor. Nečekejte už ale nic jako videa, kde rapper jenom předvádí svůj botník. Mnohem víc se dozvídáme o vztahu s otčímem, na něhož se stále dívají sousedé skrze prsty, „protože vychovával cikána“. To společně s chudobou formovalo osobnost Rytmuse a pomáhalo mu to najít vlastní identitu, současně tak v dokumentu dostáváme odpověď na to, proč se posléze svým bohatstvím tak okázale chlubil. Kamera zachycuje i rappera pohodlně usazeného v pohovce, jak komentuje každou epizodu finálního sestřihu rozhovorů, které předtím neměl možnost vidět – třeba když matka popírá, že by někdy utíkal z domova.

To, že se patosu nevyhneme, naznačovala už slza stékající po Rytmusově tváři na plakátu k Sídliskovému snu. Ale právě prostřednictvím archivních záznamů z dětství a rozhovorů si možná uvědomíme, že mu je zkrátka patos, stejně jako kýč, vlastní, a nejde tak o nic neautentického. Vše se ovšem stupňuje, když se na jeho koncert v Přerově před čtyřmi lety přijde podívat jeho biologický otec, který se na konci snímku v emocionálním vzkazu snaží se synem usmířit. Happyendů je ale víc. „Som cigi, navždy spojený s nižší kastou,“ zazní už v úvodu snímku slova z jednoho staršího Rytmusova textu. Těsně poté, co se rapper na režisérův popud vydává na katedru modulární biologie, aby pátral po stopách svých předků na genetické mapě. „Nečekaně“ vedou do Indie ke kastě nedotknutelných, mezi nimiž Rytmus nakonec rituálně přijme svou romskou identitu. Celá vedlejší dějová linie výpravy do Indie působí ovšem dost nuceně a uměle – o to víc, když se dozvíme, že sám rapper byl do cesty od výzkumného ústavu až k indickým slumům donucený režisérem.

Čtěte také

Jeho „sídliskový sen“ není nepodobný těm, které snili afroameričtí rappeři. Milionář Rytmus ze sídliště v Piešťanech je jediný, kdo se v domácích podmínkách může pochlubit obdobou příběhu, jaký zažíval Nas nebo třeba Jay-Z – z ulice a undergroundových koncertů se přes překážky vyšplhali až na vrchol. V cestě jim taky stál diskriminační školský systém nebo rasistické prostředí, byť je jejich hudba jednou z největších popkulturních komodit. Rytmus, jehož rané nahrávky s Kontrafakt budou patřit ke klasice česko-slovenské hiphopové scény, si uvědomuje, že jeho příběh může pomoct toto změnit. Proti rasistickým narážkám, které kdysi taky slýchal, bojuje pro lidovou kulturu srozumitelnými zbraněmi – fotí se pro módní časopis v chudé romské osadě nebo o sobě hrdě mluví jako o cikánovi.

Plakát k dokumentu RYTMUS sídliskový sen|foto: Falcon

Dobře si uvědomuje sílu svého hlasu, na který média slyší, a chce, aby se už nikdo nemusel za svůj romský původ stydět. A když si ze snímku odmyslíme pasáže se současnou partnerkou Darou Rollins jako vystřižené z bulvárního pořadu a nebudeme si všímat zbytečných odboček nebo filmařských kiksů, přesně toto sdělení si po jeho zhlédnutí odneseme.