Samičky vážky předstírají smrt, aby unikly páření

Paměti RAM byly dlouhá léta jednou z nejlevnějších součástek počítačů. To se ale nyní rychle mění. Explozivní růst datových center poháněných umělou inteligencí výrazně zvýšil poptávku po paměťových čipech, což vedlo k nerovnováze mezi nabídkou a poptávkou. Výsledkem jsou prudce rostoucí ceny, které výrobci už jen obtížně dokážou absorbovat, jak píše web Intuition Labs.

„Jsme konfrontováni s cenami až o 500 % vyššími než před několika měsíci,” uvedl Steve Mason, generální manažer společnosti CyberPowerPC, která staví počítače na zakázku. Podle něj přijde chvíle, kdy výrobci nebudou mít jinou možnost než promítnout vyšší náklady do koncových cen. „Pokud zařízení používá paměť nebo úložiště, existuje vysoký potenciál pro zdražení,” dodal.

„Ceny, které nám jsou nabízeny, jsou o 500 % vyšší než před pouhými několika měsíci,” řekl Steve Mason, generální ředitel společnosti CyberPowerPC, která vyrábí počítače.

Paměť RAM (zk. Random Access Memory) je klíčovou součástí téměř každého výpočetního zařízení – ukládá data a kód, se kterým zařízení právě pracuje. Právě její všudypřítomnost způsobuje, že zdražení dopadne na velmi široké spektrum produktů.

Danny Williams ze společnosti PCSpecialist očekává, že zvýšené ceny pamětí budou přetrvávat „hluboko do roku 2026". Podle něj se dopad liší podle jednotlivých výrobců. ti s většími zásobami zdražují mírněji, zhruba 1,5–2násobně, zatímco jiní, kteří zásoby nemají, zvýšili ceny až pětinásobně.

Podle BBC lze očekávat, že vyšší náklady se v průběhu letošního roku promítnou přímo do koncových cen. Typický notebook s 16 GB RAM by mohl v roce 2026 zdražit na výrobních nákladech o 40–50 dolarů (cca 850 - 1 050 Kč). U chytrých telefonů se hovoří o navýšení nákladů zhruba o 30 dolarů (619 Kč) na kus.

Situaci dále komplikuje i rozhodnutí společnosti Micron, jednoho z největších výrobců pamětí, ukončit v prosinci prodej své spotřebitelské značky Crucial a zaměřit se výhradně na AI segment. To podle BBC znamená menší výběr pro spotřebitele, i když část kapacity by se mohla uvolnit pro ostatní výrobce.

Výsledkem bude podle odborníků nutnost volby. Spotřebitelé buď zaplatí více za požadovaný výkon, nebo sáhnou po slabších konfiguracích. Existuje však i třetí možnost, jak říká Danny Williams: „Používat starší techniku o něco déle”.

Podle petice podané poslankyněmi 12. prosince slouží v tokijské Sněmovně reprezentantů, kde převládají muži, pouze dvě toalety pro 73 poslankyň.

První žena v čele vlády Sanae Takaiči, zvolená loni, je jednou z 58 poslankyň a poslanců, kteří tuto žádost podpořili. Podle opoziční Ústavní demokratické strany získala žádost podporu členů sedmi stran a nezávislých skupin.

„Před hlavním zasedáním sněmovny se před ženskými toaletami tvoří opravdu dlouhé fronty,” uvedla Jasuko Komijama, členka CDP.

Japonsko je kulturně konzervativní zemí, kde v politice i pracovním prostředí dlouhodobě dominují starší muži, píše CNN. V nejnovějším žebříčku Global Gender Gap Index Světového ekonomického fóra se z 148 zemí umístilo na 118. místě.

V loňském roce došlo ke zvolení premiérky Takaiči a nárůstu počtu poslankyň na 73. Podle IPU Parline ženy momentálně zaujímají necelých 16 procent křesel v Poslanecké sněmovně, dolní komoře Národního shromáždění.

Nedostatek toalet je „kritickým problémem, který by mohl mít potenciální dopad na průběh jednání a výkon povinností“, uvádí se v petici napříč politickými stranami. Komijama v příspěvku na Facebooku uvedla, že tento problém se týká nejen žen-poslankyň, ale také žen-zaměstnankyň a rostoucího počtu žen-novinářek.

Poslankyně opozice Tomoe Išii v příspěvku na Instagramu dodala, že nedostatek toalet je „dlouhodobým problémem”. „Ve společnosti převládá neochota řešit otázku přidání dalších toalet pro ženy na pracovištích a ve školách,” dodala.

Budova Národního parlamentu v Tokiu byla postavena ještě před zavedením volebního práva pro ženy v zemi. Byla dokončena v roce 1936 a stála téměř deset let, než ženy v roce 1945 získaly volební právo. O rok později byla zvolena první poslankyně.

Vzhledem ke stárnoucí populaci a stagnující ekonomice se Peking snaží povzbudit více mladých Číňanů ke sňatku a páry pak k tomu, aby měly děti.

Oficiální údaje ukazují, že čínská populace klesá již třetí rok po sobě, přičemž v roce 2024 se narodilo pouze 9,54 milionu dětí. To je přibližně polovina počtu narozených dětí zaznamenaného před deseti lety, kdy Čína začala uvolňovat pravidla týkající se počtu dětí, které mohou lidé mít.

Reforma daňového systému oznámená na konci loňského roku ruší mnoho výjimek, které platily od roku 1994, kdy Čína ještě uplatňovala po desetiletí trvající pravidlo jednoho dítěte.

Přesto daň z antikoncepčních prostředků, včetně kondomů, antikoncepčních pilulek a pomůcek, vyvolala obavy z nechtěných těhotenství a nárůstu počtu případů HIV, ale také posměch. Někteří lidé poukazují na to, že k tomu, aby se rozhodli mít děti, by bylo potřeba mnohem víc než drahé kondomy.

Když jeden prodejce vyzval zákazníky, aby si před zvýšením cen nakoupili zásoby, jeden uživatel sociálních médií vtipkoval: „Koupím si kondomy na celý život.” Lidé dokážou rozeznat rozdíl mezi cenou kondomu a cenou výchovy dítěte, napsal jiný.

Čína je z hlediska vychovávání dětí jednou z nejdražších zemí, kde se dá vychovávat dítě, podle zprávy z roku 2024, kterou vydal YuWa Population Research Institute v Pekingu. Náklady zvyšují školné v vysoce konkurenčním akademickém prostředí a výzvy, kterým ženy čelí při skloubení práce a rodičovství, uvádí studie.

Názory místních akademiků na cíle nové daňové reformy se zdají být rozdělené. Myšlenka, že zvýšení daně u kondomů ovlivní porodnost, je „přehnaná“, říká demograf I Fu-sien z University of Wisconsin Madison. Domnívá se, že Peking se snaží vybírat daně „kde se dá“, protože bojuje s propadem na trhu s nemovitostmi a rostoucím státním dluhem.

V poslední době se v médiích objevily zprávy, že ženy v některých provinciích dostaly telefonáty od místních úředníků, kteří se jich ptali na jejich menstruační cyklus a plány na rození dětí. Místní zdravotní úřad v provincii Yunnan uvedl, že tyto údaje jsou potřebné k identifikaci těhotných žen.

Pozorovatelé i samotné ženy tvrdí, že mužské vedení země nechápe sociální změny, které jsou základem těchto širších posunů, které nejsou výsadou pouze Číny.

Obchod Lark Street Music oznámil na sociálních sítích, že dvě dříve ukradené mandolíny – strunné nástroje příbuzné kytaře a loutně – se nečekaně objevily zpět v prodejně. Spolu s nimi ležel i ručně psaný lístek, na kterém stálo: „Pardon, byl jsem opilý. Veselé Vánoce. Jste dobrý člověk.”

Majitel obchodu Buzzy Levine, který prodejnu vlastní od roku 1981, uvedl pro stanici ABC News, že návrat nástrojů ho zcela zaskočil. „Nemohl jsem tomu uvěřit. Říkal jsem si, že je to naprosto šílené. Jako nějaký podivný film se šťastným koncem,” popsal Levine.

Prodejna krátce po krádeži zveřejnila záběry z bezpečnostní kamery, na nichž je vidět, jak údajný pachatel schovává mandolíny pod bundu a odchází z obchodu. Zároveň požádala veřejnost o pomoc s jeho identifikací. V příspěvku byl zmíněn i konkrétní typ nástrojů a domnělý balkánský přízvuk podezřelého. Podle Levineho měly ukradené mandolíny hodnotu přibližně 3 500 a 4 250 dolarů.

Návrat proběhl nenápadně – muž podle něj otevřel dveře obchodu a položil nástroje v nákupních taškách dovnitř. „Chtěl jsem vidět, kdo to byl, tak jsem vyšel ven. Viděl jsem ho, jak kluše po ulici, a rozběhl jsem se za ním. Utíkal ale hodně rychle, pořád se ohlížel, a pak zahnul za roh. Tam jsem ho ztratil,” popsal majitel. Následně zavolal policii.

Nález podle britského webu Independent přináší nové poznatky o herních praktikách v Mayské říši a naznačuje, že hry měly v mayské společnosti významnější roli, než se dosud předpokládalo.

Hra se nazývá Patolli, což je mayské slovo pro fazoli. Jde o jednu z nejstarších strategických deskových her na americkém kontinentu, kterou hráli Aztékové i starší mezoamerické kultury. Patolli lze připodobnit k dnešnímu „člověče, nezlob se”, ovšem s výrazným prvkem hazardu. Tradičně se hrála na ploše o 52 polích, nakreslené na látce nebo přímo na zemi. Místo kostek se používaly právě fazole, označené tečkou na jedné straně.

Zatímco u Aztéků je způsob hraní Patolli poměrně dobře zdokumentován, u Mayů zůstával dlouho nejasný. Právě nový objev v Naachtunu, někdejším regionálním centru mayské říše, nabízí důležité vodítko. Archeologové zde odkryli herní desku vytesanou přímo do podlahy a vytvořenou z drobných červených mozaikových dlaždic. Ty byly pravděpodobně vyrobeny z úlomků rozbitých keramických nádob.

Části desky se podařilo datovat do 4. století našeho letopočtu. Ačkoliv některé části desky byly v průběhu času zničeny, vědcům se podařilo odhadnout její původní rozměry – přibližně 78 centimetrů na šířku a 110 centimetrů na délku. Deska měla zhruba 45 polí a byla složena z celkem 478 fragmentů keramických dlaždic.

Podle odborníků jde o zcela unikátní příklad herní desky v celém starověkém světě. Podle badatelů použití mozaiky rovněž naznačuje, že hra měla delší „životnost” než jednoduché ryté či malované desky. To podporuje domněnku, že Patolli nebyla jen příležitostnou zábavou, ale mohla mít v mayské společnosti pevné místo, možná i rituální či společenský význam.

Souhrn nejzajímavějších novinek přináší server Euronews. Jednou z nich je i přímý vlak mezi Prahou, německým Berlínem a dánskou Kodaní. České dráhy na ni nasadí svoje nejnovější vozy ComfortJet. Pozorovatele zaujalo dětské kino, které je na našich kolejích běžné, v cizině ale cestující překvapí. Soupravy poprvé vyjedou 1. května. Jízda mezi českou a dánskou metropolí zabere jedenáct hodin.

Noční vlak švýcarských drah spojí Basilej s dánskou Kodaní a švédským Malmö, cestou zdolá na 1400 kilometrů, bude jezdit třikrát týdně v obou směrech a začít by měl od poloviny dubna. Francouzská metropole Paříž získá lepší přímé spojení s bavorským Mnichovem. Teď mezi nimi jezdí jen jeden rychlovlak TGV denně.

Trh rychlovlaků, kterému v Německu dominují spoje ICE Německých spolkových drah, by mohl rozčísnout italský státní dopravce Trenitalia. Ten chce do Německa a Rakouska zavést své ikonické rychlovlaky Frecciarossa (červený šíp).

Na možnou revoluci na německých kolejích upozorňuje server CNN. Tamní dopravce DB totiž na řadě tras nemá konkurenci, což se odráží na nižší kvalitě služeb. CNN ale upozorňuje, že ani příchod nového hráče nemusí znamenat pozitivní změnu. Na řadě míst u našich západních sousedů totiž pokulhává i stav kolejí a další infrastruktury.

Z Londýna se cestovatelé už brzy svezou do nenápadného města Stirling, které leží asi hodinu severně od skotského Edinburghu. Stirling je známý svým středověkým hradem na sopečném výběžku.

O dávném průzkumu píše server CNN. Připomíná, že v době dotazování čelil americký prezident Bill Clinton impeachmentu a film Titanic zářil na Oscarech. Archivy agentury Roper Center odhalují třeba to, že Američani předpověděli světovou pandemii, kterou jsme pak prožili s onemocněním covid-19. Výskyt nového smrtelného onemocnění tipovalo 75 procent respondentů.

Tři čtvrtiny věřily tomu, že manželství mezi dvěma ženami či muži bude v roce 2025 běžnou věcí. Zhruba 69 procent lidí čekalo, že USA bude mít prezidenta tmavé pleti, což se splnilo v roce 2008 zvolením Baracka Obamy. Že by se žena stala prezidentkou tipovalo 66 procent z respondentů, zatím se ale kandidátky probojovaly do finále jen dvakrát, v roce 2016 Hillary Clinton a loni Kamala Harris. Kolem 60 procent odpovídajících si myslelo, že se podaří vyléčit rakovinu nebo AIDS, jak se píše ve výsledcích průzkumu. 

Co se týče setkání s mimozemšťany, Američané zůstávali nohama na zemi. Kontakt s mimozemskou civilizací čekala jen čtvrtina lidí. V průzkumu nevěřili ani v cestování vesmírem, klonování lidí nebo konec aut.

Hudební publicista Mark Savage, který píše pro britskou veřejnoprávní BBC, láká na nové album americké zpěvačky Beyoncé. Ta v roce 2022 avizovala hned trojici nových alb. Jako první vyšla Renaissance s prvky černošské taneční hudby, následovala ji country deska Cowboy Carter. Teď by podle fanoušků mohla přijít na řadu rock and rollová deska - odhadují to podle outfitů, které Beyoncé volí, i dekorací na jejím posledním turné.

Charli XCX v únoru vydá soundtrackovou desku Wuthering Heights k nové filmové adaptaci románu Na větrné hůrce. Zpěvačka řekla, že se můžeme těšit na „elegantní a brutální zvukovou paletu.“ Podle ní bude zásadně odlišná od jejího loňského alba Brat, jak píše irská veřejnoprávní RTÉ. Na nové hudbě má pracovat i Harry Styles, začátkem roku se očekává taky další album Lany Del Rey.

BTS zpátky na scéně

Jihokorejský boyband BTS po čtyřleté vynucené pauze znovu míří na pódia. Většina jeho členů musela projít povinným vojenským výcvikem. Podle Savageho se ale vracejí na úplně jiný trh. Mezitím se totiž fanouškovská základna stačila roztříštit k dalším novým kapelám a celý žánr je jinde, než kde ho BTS před lety opustilo.

Naopak skupina Oasis by si mohla dát příští rok přestávku. Po loňském velkolepém comebacku si dává „pauzu na zamyšlení.“

A co koncerty v Česku?

První světovou hvězdou v pražské O2 Areně bude na konci ledna anglická zpěvačka Raye. Na ni navážou Jason Derulo nebo Florence + The Machine, následují třeba Louis Tomlinson, Tame Impala, Conan Grey nebo Deep Purple. Na ostravských Colours vystoupí Lorde nebo Twenty One Pilots. Pražské letiště v Letňanech v červenci ovládne Pitbull.

V rozhovoru s novinářkou Cleo Abram Altman přiznal, že závidí dnešním mladým lidem: jejich budoucí práce bude podle něj fascinující, zatímco naše první zaměstnání dnes působí „naprosto nudně“.

Technologie, kterou nyní máme k dispozici, se podle něj vyrovná „týmu PhD odborníků, které máme v kapse od kalhot.“ Díky tomu bude podle něj snazší než kdy dřív, aby jeden jediný člověk vytvořil firmu, která dříve vyžadovala „stovky“ zaměstnanců.

„V roce 2035 by absolvent vysoké školy – pokud na vysokou školu vůbec ještě budou chodit – klidně mohl odletět na misi prozkoumávat sluneční soustavu na palubě vesmírné lodi v rámci nějaké úplně nové, vzrušující, skvěle placené a nesmírně zajímavé práce,“ cituje Altmana server Fortune.

Zářnou budoucnost s AI věští i spoluzakladatel Microsoftu Bill Gates. Podle něj by technologie mohla dramaticky zkrátit pracovní týden, protože lidé už „pro většinu věcí“ nebudou potřeba. Je podle něj možné, že lidé budou pracovat jen dva dny v týdnu, řekl v
pořadu The Tonight Show.

Odborníci ale varují, že vstupujeme do světa, kde malá menšina disponuje bezprecedentní finanční mocí, zatímco miliardy lidí nedosáhnou ani na základní ekonomickou stabilitu. Studie World Inequality Report 2026 založená na datech dvou stovek výzkumníků zjistila, že nejbohatších 10 % lidí vydělává víc než zbylých 90 % planety dohromady, informuje The Guardian.

K těmto sociálním problémům se přidávají environmentální rizika. Trénování AI modelů podle nové studie vyžaduje obrovské výpočetní zdroje – jejich spotřeba mezi lety 2018 a 2022 vzrostla desetkrát. A i tady se ukazuje nerovnost: nejchudší polovina
světové populace se podílí jen na 3 % emisí spojených s vlastnictvím soukromého kapitálu, zatímco nejbohatších deset procent lidí odpovídá za asi 77 % celosvětových emisí.

Zatímco technologičtí vizionáři slibují vesmírné kariéry a dvoudenní pracovní týdny, většina lidstva zůstává vystavena nejen ekonomické nejistotě, ale i environmentálním dopadům. Zářná budoucnost, kterou malují lídři ze Silicon Valley, tak bude pravděpodobně platit jen pro malou elitu.