Sběr EP: Samphův punc skvělé nedokonalosti

EPčko Dual, kterým teď Sampha konečně vstupuje do popového světa jen sám za sebe, potvrzuje jeho výsostný pěvecký talent, ale zároveň prozrazuje, proč se svým debutem tak dlouho otálel. Najít k jeho výraznému hlasu odpovídající instrumentální podklady je totiž zatraceně těžká práce.

SBTRKT měl v tomhle jasný recept – vzal post-dubstepové, glitchové beaty a nechal vokalistu rozehrát jeho vibrato do syntetických wobblů a dunících beatů. Na Dual jde Sampha trochu jinou cestou a volí instrumentální minimalismus, který dává větší prostor melancholii v jeho hlase. Ve Without ho ještě občas přehluší garážový beat, další dvě skladby Beneath The Tree a Indecision si vystačí s klavírem a efekty a v Can't Get Close místo nástrojů jen vrší hlasy, jejichž chorál ho vyprovází na další cestu, na jejímž konci bude, doufejme, regulérní dlouhohrající album.

Skladby z Dual mají záměrně punc jisté nedokončenosti, ostatně kromě čtyřech delších skladeb jsou na EPčku i dva krátké fragmenty. V tom minialbum připomíná třeba Franka Oceana, u jehož Channel Orange jste také měli občas pocit, že dává přednost autenticitě výpovědi tady a teď před okázalými studiovými produkcemi. A k soulovému žánru, kam Ocean i Sampha patří, se tahle nedokonalost hodí opravdu skvěle.

Sampha – Dual (Young Turks, 2013)