Seattleští Mt. St. Helens Vietnam Band debutují
Factory Radia Wave vypouští do éteru pravidelnou dávku hudebních novinek. Jednou z nich je i skladba Cheer For Fate kapely s trochu záhadným názvem Mt. St. Helens Vietnam Band. Jejich debut právě vydal label Daed Oceans. O tom, jak na našeho recenzenta jejich indie šmrnc zapůsobil,se dozvíte níže.
Od své kostkovaně flanelové puberty mám trochu slabost pro seattleské kapely. Právě z washingtonského města spleenu a deště pocházejí i pětičlenní Mt. St. Helens Vietnam Band. U Dead Oceans, tedy v dobré společnosti jmen jako Bishop Allen, These Are Powers nebo White Hinterland, 10. března vyšel eponymní debut téhle mezigeneračně rozkročené party
NECHCETE ČÍST? POSLECHNĚTE SI CELOU RECENZI!
Kapela, která se sice může chlubit tím, že ji server Stereogum po loňském EP Weepy ocejchoval jako Band to Watch, to ovšem od bloggerů na druhé straně dost schytávala za to, že jejich myspacový profil byl spuštěn nějaké dva roky před tím, než vůbec poprvé skutečně vylezli na pódium. Alternativní pisálci jsou pochopitelně poněkud citliví na marketingové čachry. Za tímhle případem ale vězí docela roztomilá rodinná historka. Lídr Mt. St. Helens Vietnam Band Benjamin Verdoes svému tehdy dvanáctiletému adoptivnímu bratru Marshallovi prostě slíbil, že až se naučí dobře bubnovat, založí spolu kapelu. Zároveň se právě rozpadal předchozí projekt In Praise of Folly, kterým prošla většina členů Mt. St. Helens. Takže když přišel čas, stanovili si deadline a s nadsázkou začali anoncovat svou "světovou premiéru". Jak vidno - je otázka, zda jim tento přístup neprokázal spíš medvědí službu, ale nešť. Marshallovi je teď čtrnáct, do sestavy přibyla i Benjaminova manželka Traci - a Mt. St. Helens Vietnam Band je konečně opravdu na světě.
Ale k hudbě. Debut Mt. St. Helens Vietnam Band nahrával Scott Colburn, který pracoval třeba s Animal Collective nebo Arcade Fire, a žánrově spadá do bezedné indierockové škatule. Aby si to recenzenti zúžili, v devíti případech z deseti si na pomoc přivolávají berličky s názvy Wolf Parade, Modest Mouse, Pavement a jim podobné. S tím se dá v zásadě souhlasit, stejně jako se jménem Thin Lizzy, které samo vyplouvá na jazyk při šťavnatých i štiplavých šlehancích obou kytar. Přidejte zajímavé hořkosladké harmonie, které se vám pořádně rozleží v uších až při opakovaných posleších, svižné změny tempa a rytmů, energicky pumpující basu a další příjemnosti, které by se ovšem daly vyškrábnout u spousty indie partiček. Ano, mířím tím k bodu, kde se láme chleba, a tím je v době zahlcené hudebními produkty víc než kdy dřív originalita, výjimečnost a nezaměnitelnost.
Mt. St. Helens Vietnam Band v žádném případě není špatný debut, ale seattleští nás jím trochu nechali v očekávání něčeho o moc výraznějšího, co je v budoucnu odliší od záplavy dalších ne-špatných debutů. Na druhou stranu bude čekání při poslechu jejich našlápnutého elpíčka docela dobře utíkat.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
