Síla kafe

6. květen 2004

Hlavní devizou nového filmu Börkura Gunnarsona má být "svěžest". Mladí herci a štáb, mladá muzika, prostě neotřelost. Je to tak, ale...

Silný kafe vypráví o skupině mladých lidí a jejich problémech ve vztazích. Zčásti se odehrává na výletě na Českém Šternberku a zčásti v Praze.

00199973.jpeg

Film byl natočen na digitální video se značnou mírou improvizace, se scénářem, který předepisoval minimum konkrétních dialogů. Představitel klíčové role Davida Martin Hofmann popisuje svůj první natáčecí den: "Přijeli jsme k chatě a já jsem viděl poprvé dva herce, z nich jeden byl politý kafem, a já jsem pouze zhruba znal situaci. Kamery se zastavily až po čtvrthodině. Později jsem pochopil, že už to ani nemá cenu, pídit se po scénáři." Tento postup, stejně jako omezená míra stylizace a možná i nízký rozpočet způsobily, že do filmu pronikají "pravdivé momenty", tj. že (dosud neopotřebovaní) herci, vesměs nedávní absolventi pražské DAMU, vkládají do filmu svoje zkušenosti. Čím dál je Silný kafe od cool formy některých jiných komedií o mladé generaci, které také sázejí na množství mladých postav a muziku, tím líp. Míra autenticity je pro Silný kafe pravděpodobně rozhodující, a hlavním oceňujícím argumentem bude to, že některé scény jsou "jako vystřižené ze života".

Silný kafe nefunguje úplně bezchybně, a to ani když rezignujeme na vyšší možnosti obrazu i přesahu a nahlédneme ho jako pobavení se světem něčeho možného, resp. velmi pravděpodobného. Vztahy mezi postavami jsou ve filmu to nejdůležitější, ukážu to tedy na nich, ačkoli přitom nerad prozradím fakta ze závěru filmu. Proč je z celé skupiny (která se ještě navíc sejde na závěr v hospodě) vyloučen zrovna David? Je sebestředný, ale jeho partnerka Renata je zase afektovaná a Tomislav je hospodská "nula". Tomislavovy partnerské problémy s Mayou se ale samy od sebe zklidní a on sám "ex machina" dostane práci. David ze všech nejčastěji zakládá komiku tím, že je vtipný spíš než směšný. Závěrečnou zprávu na záznamníku mu s ironickým nadhledem sdělí producent Honza, dobrák, který je ale výrazně jednodušší. Označuje-li David jeho výstupy za trapné, má často pravdu, nejedná se o Davidovu nepříjemnou nespolečenskost. Davidovo "Celý je to tady trapný!" je sloganem celého filmu. Je tedy zvláštní, že skupina právě na základě takových výroků označí Davida za největšího sobce a vyloučí ho. Obecně se jedná především o nedostatek motivací u postav, tedy scenáristickou svévoli, vyskytující se ještě častěji.

00199974.jpeg

Film trpí občasnou nekonzistentností. Vše záleží na tom, kolik kdo dostane prostoru a jak brzy je ustřižen. Například postavy Honzových rodičů úplně zanikají, jsou skoro zbytečné. Máme-li po ruce informaci, že se natáčelo na tři kamery a ve střižně se vybíralo z velkého množství materiálu, je na vině přílišná lehkost, s jakou režisér natáčel na video, kde materiálem netřeba šetřit. Snímek se pohybuje na okraji atraktivního prostředí filmové produkce, ze kterého čerpá několik vtipných situací, a také v kosmopolitní komunitě. Odehrává se zčásti v hospodě a zčásti na výletě. Režisér rezignuje na hlubší vztah postavy a jejího životního prostoru.

00199976.jpeg

Islanďan, bývalý student FAMU Börkur Gunnarson do příběhu vnáší některé prvky, které můžeme považovat za příznaky severského humoru. Situace s islandskými obyvateli vybydlené školy, kteří vymění svoje bydlení za auto a odjíždějí neznámo kam, je toho dokladem. A reflexe českého prostředí bez zábavných servítků, která by pro nás mohla být přínosem, se přece alespoň jednou objeví. Jde o scénu s "místní paní" na nádraží ve Šternberku. Paní bez milosti vysvětlí Tomislavovi, politému kafem, že na nádraží přece nesmí čekat, když nemá na vlak. Neherečka údajně roli přijala s tím, že "to zvládnu, to už jsem dělala mockrát". Ano, toto vypovídá o kultuře našeho prostoru. Zde je film více než autentickým příběhem "tito chodili z oněmi a ten nakonec zůstal sám". Škoda, že toho není víc.

Silný kafe (ČR, 2004) Režie a scénář: Börkur Gunnarson; kamera: Tony Gřešek; hudba: Southpaw, Roe-deer, EOST, OTK a další. Hrají: Martin Hofmann, Markéta Coufalová, Kaisa Elramly, Žán Loose, Jiří Ployhar a další.
Premiéra: 29. dubna 2004

00199977.jpeg
autor: Pavel Sladký
Spustit audio

Nejposlouchanější

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.