Skupina Pet Shop Boys vydává nové album a hodnotí změny na současné hudební scéně

Pet Shop Boys

Během toho, co tito velcí satirici popu odhalují na svém novém albu romantickou stránku, hovoří o utrpení moderní hudby a nevraživosti na rockové scéně.

Nové album Hotspot skupiny Pet Shop Boys, kterou tvoří Neil Francis Tennant a Christopher Sean Lowe, navazuje na album Electric z roku 2013 a Super z roku 2016. Na všech třech spolupracovalo duo s producentem Stuartem Pricem a v každém z nich se navrací k elektronickému purismu. „Tentokrát jsme se vydali do LA a vytvořili album o stáří. Byl to Chrisův nápad. Když to říkal naší manažerce, byla absolutně zděšená,“ popisuje Tennant.

V albu Hotspot je trochu méně satiry, ale prvek záhady a odstupu u Pet Shop Boys zůstává i nadále. Například soukromý život dua je po celou dobu jejich kariéry tajemstvím. Nemají sociální sítě, nebo přesněji řečeno, měli je, ale pak zjistili, že tam jde o sociální interakci, tak je zrušili.

V současném popovém klimatu posedlém autenticitou a obyčejností se cítí trochu mimo. „V hudbě neustále hledáme euforii a vzrušení, ten pocit, který jsme měli, když jsme poprvé slyšeli třeba nahrávky Bobbyho O. U dnešního popu už tu euforičnost nevidíme. Kontextem jsou teď sociální média, tvoří a definují formu populární hudby. Pop se vydává cestou utrpení. Vše se edituje na délku 10 vteřin. Neumím si představit, že by v současné době někdo vydal singl s délkou Bohemian Rhapsody,“ myslí si Tennant.

„My jsme prostě nikdy nezapadali. Když jsme s někým spolupracovali, pečlivě jsme si ho vybírali. Taky nám vždycky přišlo vtipné, jak se britské hudební hvězdy navzájem nenáviděly. Nám to bylo jedno, říká Tennant. „Myslím, že teď už tohle kapely nedělají. Když jsme byli na tour, předskokany nám dělala kapela mladých hudebníků a byli milí. V současnosti funguje hudební komunita, kde se všichni znají, spolupracují na albech, jsou propojení. Takhle to dřív nebylo,“ dodává Lowe.

„Tvoření hudby má své kouzlo, jít do studia, cítit vzrušení ze vzniku něčeho nového. Příjemná, uspokojující práce, nejde s tím jen tak přestat. Skončíš, až když už nemáš nápady,“ zakončuje Tennant.

Album Hotspot vychází dnes.

autor: Eva Sinkovičová
Spustit audio
  • Jaké trendy přijdou s pandemií? Podle designérů třeba someliér dezinfekcí nebo muzeum dotyků

    8. duben 2020
    Ruce - dezinfekce

    Londýnské designérské studio Bompas & Parr se s nadsázkou pokusilo předpovědět, jaké nové trendy vzniknou během koronavirové pandemie i po jejím skončení. Mezi ně patří haptické muzeum, díky němuž si lidé znovu zamilují dotyky, nebo virtuální lázně.

    Ve své publikaci Fluid Landscapes 2020, na niž upozorňuje magazín o designu Dezeen, studio předpovídá, jak se lidé vypořádají s průběhem pandemie i s jejími následky, až pomine. Jedním z nápadů, které jsou určeny pro současnou dobu různých karantén a omezení vycházení, jsou virtuální lázně pro léčbu úzkostí, depresí a ostatních duševních problémů. Podle designérů by mohl existovat i jakýsi someliér dezinfekčních prostředků, který by lidem radil s jejich výběrem. „Chceme prospívat, ne jen přežívat,“ píší designéři.

    Lidé si podle nich musí poradit i s tím, jak ozvláštnit své jídlo nebo co udělat s volným časem. Více pozornosti je věnováno domácím květinám i tomu, jak zabavit děti. Otázkou však je, co bude poté, až pandemie i opatření skončí. Lidé možná budou mít strach dotýkat se znovu věcí i ostatních lidí, píše se v textu, který je ke stažení na webu studia. Abychom si znovu zamilovali dotyky, mohli bychom navštěvovat haptické muzeum. „Ponořte svou ruku do slizu, pohlaďte srst nebo se vyznejte v bludišti se zavázanýma očima,“ navrhuje publikace. I party budou vypadat jinak, designéři proto navrhují, aby se třeba před koncertem na návštěvníky snesl mrak čistoty, který by v sobě obsahoval dezinfekci. A nezapomínají ani na památníky pandemie – jeden by podle nich mohl být zasvěcen městu Wu-chan, kde se nákaza poprvé objevila.

  • Nad Arktidou se vytvořila neobvyklá ozónová díra. Podle vědců brzy zmizí

    8. duben 2020
    Nebe nad Arktidou

    V ozónové vrstvě nad Arktidou se udělala neobvykle velká díra. Podle vědců jsou za tím nezvykle nízké teploty v atmosféře nad severním pólem. Do pár týdnů by se ale měla zacelit.

    Díra, kterou vědci pozorují z vesmíru i ze Země, dosáhla rekordní velikosti. Podle informací britského deníku The Guardian za ní stojí nízké teploty v regionu, díky nimž se nezvykle ustálily polární víry. Chemikálie ničící ozón, které vypouští člověk a mezi něž patří třeba chlór či brom, pak ochrannou vrstvu proděravěly. „Díra je především geofyzikální kuriozitou,“ říká ředitel Koperníkovy atmosferické monitorovací služby Vincent-Henri Peuch. Jak se píše na stránkách instituce, naposledy byla taková událost zaznamenána před devíti lety.

    Zatím je příliš brzy na to určit, zda jsou nezvykle stabilní akrtické polární víry provázány s klimatickou krizí, nebo součástí normální proměnlivosti počasí. Díra by navíc neměla nikoho ohrozit, pokud se však neposune dále na jih. V tom případě by se obyvatelé jižního Grónska a dalších oblastí mohli rychleji spálit na slunci. Díra by se ale měla do pár týdnů zacelit, a to díky tomu, že se promíchá polární vzduch s tím z nižších nadmořských výšek, který je bohatý na ozón.

  • Malý virtuos složil valčík pro všechny, které postihla pandemie koronaviru

    8. duben 2020
    chlapec, kluk, dítě, piano, klavír

    Sedmiletý Řek Stelios Kerasidis složil „izolační valčík“, inspirovaný pandemií koronaviru. Jeho nejnovější dílo věnoval všem, které postihla nemoc COVID-19. Video se skladbou vidělo už téměř 160 tisíc lidí.

    „Ahoj, jmenuji se Stelios. Buďme ještě o malinko trpělivější a brzy se budeme zase koupat v moři,“ cituje z nahrávky britský deník The Guardian. Jeho celkově třetí skladba je podle něj určena „lidem, kteří trpí a jsou v izolaci kvůli nemoci COVID-19“. Video od konce března nasbíralo už více než 158 tisíc zhlédnutí. Na Kerasidisově účtu jsou k vidění i dvě předešlé skladby, které složil pro své sestry Veronicu a Anastasii.

    Kerasidis se narodil do rodiny klavíristů, na veřejnosti poprvé zahrál už ve třech letech. Předloni vystoupil s Chopinovou skladbou v newyorské Carnegie Hall, loni v londýnské Royal Albert Hall. Jeho domovské Řecko zavedlo přísná opatření dříve než většina evropských zemí, například školy se zavřely téměř před měsícem. Vláda navíc minulý týden zakázala koupání v moři.

  • Matthew McConaughey překvapil texaské seniory. Na dálku pro ně moderoval bingo a popovídal si s nimi

    8. duben 2020
    Matthew McConaughey

    Oscarový herec Matthew McConaughey moderoval bingo pro domov seniorů ve svém domovském Texasu. Herec se hry zúčastnil i se svou rodinou skrze videochat. Senioři si s ním během binga povídali o rodině i jeho nejoblíbenějším pití.

    Domov The Enclave požádal McConaugheyho už loni v září, píše magazín IndieWire. Jinak dost vytížený herec si našel čas až v době pandemie koronaviru, kdy se ruší natáčení a nejen Američané musí trávit čas uvnitř svých bytů a domů. Spolu se svou ženou Camilou, matkou Kay a dvěma svými dětmi tak moderovali bingo pro seniory přes videochat. Na videu zveřejněném britským online deníkem The Independent je vidět, jak herec se svým typickým nadšením hru prožívá, vyvolává jednotlivá políčka a vyhlašuje vítěze. „Naši klienti si hru užili a rádi si s Matthewem popovídali o jeho rodině i hercově nejoblíbenějším pití,“ napsal domov na svých sociálních sítích. McConaughey minulý týden zveřejnil vzkaz, v němž všechny prosí, aby během pandemie mysleli na sebe i své okolí.

  • Polské televizi se nelíbila duhová vlajka LGBT+ hnutí v knihkupectví, udělala z ní černobílou

    8. duben 2020
    LGBT - homosexuálové

    Neobvyklého přehmatu se dopustili pracovníci regionálního vysílání polské veřejnoprávní televize TVP3 v Bydhošti. Ve svém pořadu Zbliźenia (Přiblížení) ze soboty 4. dubna nabídli divákům reportáž z tamního knihkupectví Skrzynka na bajki (Bedna pohádek). Majitel knihkupectví Piotr Kikta v ní hovořil o těžkostech, kterým jako podnikatel čelí v důsledku koronavirové krize. Za ním byla vidět duhová vlaječka. 

    Když se hotový pořad objevil na internetu, vlajka byla upravena tak, aby vypadala jako černobílá. Informuje o tom regionální vydání polského listu Gazeta Wyborcza. Pan Kikta si na tuto faktickou cenzuru postěžoval na facebookové stránce knihkupectví. Uvedl, že „nesouhlasí a nikdy nebude souhlasit s cenzurou ve jménu něčích představ“. Vlaječku prý dostal během loňského Pochodu rovnosti a chápe ji jako symbol solidarity se všemi vyloučenými skupinami, nejen LGBT+ lidmi. Ta část reportáže, kde se vlajka vyskytuje, ze stránek televize brzy zmizela, aby se o něco později objevila už s vlaječkou v barvě.

    Přibylo také nepodepsané prohlášení, které říká, že se jednalo o produkční chybu, k níž došlo bez vědomí a souhlasu autorky reportáže, editora, vedení redakce i vyššího managementu. Prohlášení končí důrazným upozorněním, že „jakékoliv tvrzení, které by záležitost vysvětlovalo jiným způsobem, může být chápáno jako nepodložená pomluva a příliš volná interpretace faktů“. Podle neoficiálních informací z TVP Bydgoszcz však byly barvy z vlajky skutečně odstraněny kvůli obavám, co by tomu řeklo vedení bydhošťské regionální redakce. Připomeňme, že řada polských samospráv během minulého roku přijala rezoluce „proti LGBT propagandě“, Bydhošť mezi ně ale nepatří.

  • Praha podpoří pořadatele kulturních akcí, od vydavatelství nakoupí knihy do knihoven

    7. duben 2020
    Centrum Prahy v době koronavirové krize, Václavské náměstí

    Magistrát hlavního města zareagoval na pandemická opatření kroky, které mají pomoct vydavatelstvím knih, organizátorům online kulturních akcí i příjemcům grantů, kteří budou muset kvůli zrušeným událostem vracet dotace.

    V režimu individuálních dotací Praha nově přijímá žádosti na online tvorbu a prezentaci umění, podpořit tak chce konání kulturních akcí na internetu, jako jsou streamy nebo zpřístupňování webových galerií. Připraveno pro ně má pět milionů korun. Pro pořadatele kulturních akcí město mění podmínky grantových smluv. „Upravujeme je tak, aby pořadatelé nemuseli vracet už prokazatelně účelně vynaložené peníze u akcí, které nelze přesunout na pozdější termín,“ vysvětlila radní pro kulturu Hana Třeštíková na svém facebookovém profilu.

    Desetimilionová podpora pak od hlavního města míří k pražským knižním vydavatelům. Od nich Praha nakoupí knihy pro Městskou knihovnu. „Uvědomujeme si, jaké ohrožení představuje současná situace pro činnost nakladatelů, kteří jsou strategickými partnery knihovny. Nakupovat budeme nejen knihy papírové, ale budeme jednat i o licencích pro e-knihy, které obohatí nabídku E-knihovny,“ dodal ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák. Až do 1. května taky běží celorepubliková dárcovská akce NIC 2020, v rámci které přispívají svým kulturním institucím sami diváci.

  • Španělsko chce kvůli následkům epidemie trvale zavést základní nepodmíněný příjem

    7. duben 2020
    Španělsko je po Itálii druhou nejvíce zasaženou zemí v Evropě

    Španělsko chce podniknout kroky k zavedení základního nepodmíněného příjmu, aby tak pomohlo občanům zvládnout hospodářský pokles způsobený novým koronavirem. Španělská ministryně financí Nadia Calviño v neděli pro televizi LaSexta prohlásila, že vláda plánuje zavést pravidelné peněžní dávky jako součást politiky zaměřené na pomoc lidem dostat se zpět na nohy.

    Uzákonění základního příjmu cílí zejména na rodiny. Píše o tom server Business Insider. Ministryně zároveň podle serveru naznačila, že by vládní úprava a zavedení základního nepodmíněného příjmu neměly řešit jen aktuální krizi. „Může to být užitečné, nejen pro tuto mimořádnou situaci, ale zůstane to navždy,“ říká ministryně Nadia Calviño. Server Business Insider ale upozorňuje, že během televizního rozhovoru nepadl z úst ministryně žádný konkrétní termín. Prohlásila jen, že opatření vláda zavede, jak jen to bude možné, a že se bude jednat o „trvalý nástroj“.

    Pokud by byl plán španělskou vládou nakonec opravdu realizován, jednalo by se podle britského deníku Independent o první evropský stát, který základní nepodmíněný příjem zavedl. Vzhledem k teprve rané fázi návrhu a malému množství informací, které vláda zatím poskytla, není ale v tuto chvíli ani jasné, jakou podobu by španělský základní příjem měl. Španělsko zavedlo s cílem zamezit šíření viru nouzový stav a celonárodní karanténu 14. března. Zastavilo se tak celé hospodářství. Ve Španělsku bylo dosud nakaženo více než 135 000 lidí, z toho zaznamenali 13 000 úmrtí.

  • V hongkongské zoo se po 10 letech spářily během uzavírky vzácné pandy, zřejmě potřebovaly soukromí

    7. duben 2020
    Panda velká

    Deset let se ošetřovatelé dvou pand velkých v zoologické zahraně Ocean Park v Hongkongu neúspěšně pokoušeli motivovat Jing Jing a Le Leho k přirozenému páření. V pondělí zoo, která je momentálně v rámci protipandemických opatření uzavřená, informovala, že se to konečně podařilo.

    „Je to vzrušující zpráva, protože šance otěhotnět přirozeně je u pand větší než při umělém oplodnění,“ řekl zpravodajskému serveru CNN představitel Ocean Parku Michael Boos. Zdá se, že pandy velké změnily názor v souvislosti s uzavírkou zoo, která trvá už od konce ledna. Pandy, jejichž počet ve volné přírodě se odhaduje na posledních 1800 kusů, se podle zaměstnanců zahrady začaly chovat adekvátně době rozmnožování, která připadá na dobu mezi březnem a květnem.

    Jing Jing se prý více koupala ve vodě a Le Le brouzdal okolo a nasával její vůni. I když je ještě příliš brzy na to, aby se dalo zjistit, jestli je malá panda velká na světě, personál Jing Jing už teď dychtivě sleduje. Pokud je jejich svěřenkyně skutečně březí, bude prý zoo o všem návštěvníky informovat na svých sociálních sítích.

  • Holandští architekti vymysleli systém, podle kterého by v době pandemie mohly fungovat pouliční trhy

    7. duben 2020
    Holandští architekti vymysleli systém, podle kterého by v době pandemie mohly fungovat pouliční trhy

    Holandské studio Shift Architecture Urbanism vyvinulo model pro pouliční trh s potravinami. Zákazníci tu můžou nakupovat čerstvé produkty, aniž by se setkali příliš blízko. Architekti reagují na to, že trhy se v mnoha městech po celém světě úplně zavřely a lidé přišli o přístup k osvědčeným lokálním a mnohdy i levným potravinám. Zavřené trhy vytvářejí tlak na supermarkety, kde se ale zákazníci můžou nakazit stejně snadno.

    Lidé v některých městech stojí v dlouhých frontách už jen proto, aby se vůbec dostali dovnitř, tam ale často najdou prázdné regály nebo zboží, které už osahaly desítky lidí před nimi. Problém je podle architektů i to, že jídlo z obchodů si ne každý může dovolit. „Na venkovních trzích závisí hodně domácností, mluvíme-li o jejich základních potravinových potřebách,“ vysvětlili autoři návrhu architektonickému magazínu Dezeen. „Zavřené trhy je nutí přejít do dražších supermarketů a to na tyhle zranitelnější skupiny vyvíjí další finanční tlak.“ Návrh studia Shift je založen na myšlence, že stávající trhy s potravinami by se rozdělily a rozptýlily po sousedství jako takzvané mikrotrhy. Každý z nich se skládá jen ze tří stánků uspořádaných na mřížce čtyři krát čtyři metry. Do prostoru smí najednou vstoupit jen šest lidí, ti se můžou volně pohybovat, v každém čtverci ale může stát vždycky jen jeden zákazník. „Dosavadní model koncentrace musí teď nahradit model rozptylu, a to jak v prostoru, tak v čase,“ vysvětlují architekti. „Místo abys šel na trh, trh přichází do tvého sousedství,“ dodávají. Věří, že jejich systém bude brzy fungovat v praxi.