Smrtonosná past: Nesprávnej chlap, čas i místo
Když v roce 1988 dorazil do kin první film s magickým souslovím Die Hard v názvu, akční žánr se změnil. Na sklonku éry reaganovských mašin na zabíjení s prvotřídními bicepsy působil prostořeký, zranitelný a cynický polda v bílém nátělníku John McClane jako zjevení.
Diváky dostal na svou stranu, protože vyzařoval auru chlápka z lidu, který krizové situace řeší selským rozumem a pokud něčím vyniká, pak houževnatostí, policejním drilem a schopností improvizací vytočit k nepříčetnosti „zlé chlápky s bouchačkou“. Bruce Willis se pro podobnou roli navíc narodil.
Motiv partyzána na nepřátelském území, který krom olova častuje svoje protivníky značně nevybíravými hláškami, vytěžil režisér John McTiernan dokonale a vytvořil dodnes kompaktní pomník akčního žánru. Koncept „osamělého kovboje“ o dva roky později rozpracoval režisér Renny Harlin, jehož dvojka je učebnicová: větší, halasnější, nabitější akcí, efektnější, ale jen sotva efektivnější. Film stárne úměrně tomu, jak se průměrný řemeslník Harlin pokoušel svého předchůdce trumfnout tehdy moderními kudrlinkami (zamlžené lokace, extrémní množství explozí i zpomalených záběrů na rozstřílená těla).
Na třetí díl, v němž se John ocitne v nesprávný čas na nesprávném místě, se čekalo do poloviny 90. let. Vrátil se McTiernan a Past se inspirovala u černobílé žoviálnosti Smrtonosné zbraně. Neurvalá, nekorektní zábava natlakovaná vtipnými hláškami, které si Willis přehazuje se Samuelem L. Jacksonem osvěžila i změnou konceptu – tentokrát to není John McClane, kdo vodí za nos padouchy, ale sám je tahán na vařené nudli nevypočitatelného psychopata Simona. Od poloviny se nudle sice povážlivě trhala, ale i tak se třetí díl pohodlně usadil v akčním kánonu 90. let.
V roce 2007 přivítal John McClane nové milénium. Čtvrtý díl ho donutil čelit kyberterorismu a kinematografii ovládané všemocnými komiksovými hrdiny. Režisér Len Wiseman se s úkolem tvrdohlavého starce aktualizovat vypořádal se ctí. Film na jednu stranu až ostentativně zdůrazňoval hrdinovu nekompatibilitu s kyber-érou, na straně druhé ho ale provedl atrakcemi, které vyhověly dobové poptávce po megalomanství. Estetickou kastrací prošel Johnův slovník. Kvůli ratingu nesměl používat milované f-word. Ikonický výkřik „yippee ki-yay“ tak přišel o řízný dodatek „motherfucker“. I tenhle zásah však Smrtnonosná past ustála.
Osudným se jí tak stala dovolená Johna McClanea v Rusku. Pátý díl vyfasoval smrtící kombinaci podprůměrného režiséra a mizerného scenáristy, který působí dojmem, že celý fenomén jednoduše nepochopil a napsal chatrnou historku o jaderných zbraních, která by měla problém udržet se v kategorii B i v 90. letech. Český název Opět v akci tu bezmoc trefil pěkně. Očividně unavený „fotřík“ John už sice zase může sázet slovíčko na ef, ale z jeho arzenálu vypadly všechny ostatní zbraně.
Pátá Past není ani vtipná, ani důmyslná, ani velkolepá. V rámci série působí jako dramaturgický přehmat, zamaskovaný explozemi, létajícími auty, únavnými zpomalovačkami a dějovými stereotypy, které tlačí Johna McClanea do ranku generických akčních filmů, mentálně zastydlých kdesi v Reaganových časech. Všechno exploduje, John se kočkuje se svým nezvedeným synkem, vyznává mu otcovskou lásku a do zblbnutí opakuje tytéž hlášky, které prozrazují, že fantazie scenáristy je stejně pestrá jako krajina v okolí Černobylu.
Režisér John Moore svůj skromný stín nepřekročil. Jeho styl je nepůvodní směsicí různých vlivů, které sotva drží pohromadě (kombinuje solidně fyzické a digitálně přepálené pasáže). Tristní je i práce s de facto neexistujícími postavami. Jediné, co tu skutečně evokuje ducha série, je několik křečovitých citátů, připomínek ikonických momentů a soundtrack Marca Beltramiho. Ten jediný jakoby pochopil, v čem to celé dřímá. Bohužel, povědomé smyčce nestačí, když celému filmu chybí jakýkoli smysluplný rámec.
Poprvé ve své kariéře je John McClane skutečně nesprávným chlapem v nesprávný čas na nesprávném místě. Přežil teroristy v mrakodrapu i na letišti, přežil rozvrácený New York i Ameriku uvrženou v chaos. Nepřežil Rusko. Může se utěšovat tím, že není první ani poslední. Divákovi se bohužel na tomhle funusu legendy žádné útěchy nedostane, snad krom toho, že za hodinu a půl je to odbyté. Nerad to říkám, ale doufejme, že natrvalo. Rest in peace, John.
Hodnocení: 40%
Smrtonosná past: Opět v akci (A Good Day To Die Hard)
John Moore, USA, 2013, 98 minut.
Nejposlouchanější
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
