Smutek sluší Elektře v Divadle pod Palmovkou
Petr Kracík nastudoval v Divadle Pod Palmovkou hru "Smutek sluší Elektře" od Eugena Gladstona O´ Neilla. Americké drama se dotýká antické tragédie o návratu Agamemnóna domů za manželkou Klytaiméstrou, kdy je zavražděn jejím milencem. O´ Neill převedl toto téma z Antiky do doby války Severu proti Jihu v Americe. Premiéra se konala 9. února. POSLECHNĚTE SI: Pozvánku na hru Smutek sluší Elektře
Hra pochází z roku 1931 a už ve své době získala velký obdiv diváků i kritiků. Následně obletěla snad všechna významná světová jeviště. Například v pražském Národním divadle ji poprvé v roce 1934 nastudoval Karel Hugo Hilar. Na českých jevištích se objevila několikrát a v Divadle Pod Palmovkou se dostala šanci už po druhé. Poprvé to bylo v roce 1978. V roce 2007 se do této slavné hry pustil režisér a ředitel Divadla pod Palmovkou - Petr Kracík. Herecké příležitosti doslali členové zmíněného divadla jako je René Přibil, Zuzana Slavíková, Barbora Valentová, Radek Zima, Ondřej Kavan a další.
Antická předloha autorovi posloužila jako odrazový můstek k úplně novému dramatu. Zachovává v ní některé motivy, kterými jsou například jména některých postav - místo Agamemnóna máme Mannona nebo místo Orestea Orina.
Smutek sluší Elektře je rozměrná trilogie, složená ze tří víceméně samostatných dramat: čtyřaktového Návratu, pětiaktové Štvanice a čtyřaktových přízraků. Jak tvrdí Petr Kracík, všechny by se daly hrát něco přes hodinu. Aby to bylo divácky únosné, muselo se hodně krátit. Den před premiérou měla hra dohromady asi 2 hodiny. Krácení podlehl i O ´Neill, který zamýšlel uvést jednotlivé díly jako samotná představení. Nakonec pod tlakem premiérového režiséra došlo k výrazné redukci. Tato verze měla premiéru 26. října 1931 ve hvězdném obsazení na prknech newyorského Theatre Guild.
Nejbližší repríza v Divadle pod Palmovkou vás čeká 17. února.
Nejposlouchanější
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
