Sníh není jen lyžování – chrání před mrazy a doplňuje spodní vody. Co by se stalo, kdyby nepadal?

16. únor 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Michal Jeníček a Ondra Šebestík na skialpu na Šumavě

Česko letos zasypal sníh od hor až po nížiny. S výzkumníkem zaměřeným na tohle konejšivé skupenství vody Michalem Jeníčkem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy jsme na hřebenech Šumavy naměřili přesto jen slabých 50 cm sněhu. Vyrazili jsme na skialpech nabrat vzorky z různých vrstev sněhového profilu kousek nad Modravu a rozkrývali tajemství sněhu. Co by se stalo, kdybychom v našem podnebném pásu přišli vlivem oteplování o sníh?

„Jako hydrolog bych měl říct, že změna by to byla především v režimu odtoků řek. Do budoucna to může znamenat, že v letních obdobích sucha může být té vody v tocích méně,“ uvádí překvapivý dopad na možnou ztrátu sněhu hydrolog Jeníček.

Sníh má totiž jednu nenahraditelnou vlastnost. Na rozdíl od deště neodteče do vodních toků, které odvádí srážky rychle z území pryč, ale v průběhu zimy vodu akumuluje a pak ji během jarního tání postupně uvolňuje do krajiny. Jednoduchá přímá úměra proto říká, že méně sněhu znamená i méně spodní vody a v obdobích chudých na déšť, tedy v létě, i nedostatek vody v krajině.

Další přímý vliv má sníh na ochranu zeleně a zvířat v zimě před mrazy. Na lokalitě Ptačí nádrž, kde mají výzkumníci z Přírodovědecké fakulty svá měřící zařízení, jsme vykopali takzvaný sněhový profil. Venku bylo ten den kolem −7 °C, ale země měla pod půlmetrovou vrstvou sněhu +0,5 °C.

„Sníh špatně vede teplo a odstiňuje půdu od těch největších mrazů. To je důležité třeba pro zemědělce, kteří na podzim vysadí a potřebují, aby klíčky přes zimu v půdě přežily,“ ověřuje na teploměru pranostiku únor bílý – pole sílí Michal Jeníček.

Měření sněhového profilu ve švýcarském Furkapassu

Sněhu ale vlivem globální klimatické změny padá méně. „Teplota vzduchu se za poslední století zvýšila minimálně o 1 °C a tento trend bude pokračovat. Sněhová pokrývka je velmi citlivá na změnu teploty vzduchu. Pokud máme −1 °C, padá sníh, pokud je teplota o jeden nebo dva stupně vyšší, začne místo toho pršet. Když se podíváme na délku sněhové sezony, můžeme na základě dat jednoznačně říct, že se sněhová pokrývka akumuluje kratší dobu a dříve odtává,“ uzavírá naši rozpravu hydrolog zaměřený na výzkum sněhu Michal Jeníček.

Jak zní rozhovor vedený na skialpové túře? Kolik sněhu v půlce února obvykle bývá na hřebenech Šumavy? Jakou funkci má sníh v ekosystémech střední Evropy? Co by se stalo, kdyby sníh zmizel? Pusťte si celé Podhoubí.

Spustit audio