„Sokolovny jsou český unikát, státní rodinné stříbro,“ říká kurátorka výstavy Já a Sokol 2018 Nicol Gale
„Brno se tváří, že je velké město, ale to, co se děje mezi kulturní sférou a vysokými školami, je záležitost několika lidí, kteří se znají a kooperují spolu,“ přibližuje začátky vzniku výstavy architektka Nicol Gale, která vede společně s architektem Svatoplukem Sládečkem ateliér na Ústavu experimentální tvorby. Pod jejich vedením vytvořilo dvaadvacet studentů celkem sedmnáct prací o sedmnácti sokolovnách.
Výstava Já a Sokol 2018 bude v květnu na festivalu Republika na brněnském výstavišti, ukáže výsledky dlouhodobého uměleckého výzkumu prvorepublikových sokoloven. „Největší unikát sokoloven je v typologii jejich stavby, sloužily primárně sportu, ale zároveň kultuře. Sokolovna je hybrid mezi tělocvičnou a sálem,“ vysvětluje svůj zápal pro architekturu sokoloven student David Zatloukal, který se projektu účastní a dorazil do studia Radia Wave společně s Nicol Gale.
„Ve svém příspěvku jsem si zkusil v Uherském Hradišti představit sokolskou plovárnu, hned vedle skutečného sokolského areálu, který v současné době změnil funkci a sídlí v něm Slovácké divadlo,“ přibližuje směr úvah nad zadáním student Zatloukal. „Chtěl jsem si vyzkoušet úplně jinou typologii.“
„Výstava je teď v jednání s organizátory festivalu Republika, který připomíná sto let republiky. Sokolovny nemohou chybět, jsou takovým státním rodinným stříbrem,“ vysvětluje Gale a dodává, že předmětem výzkumu jejího ateliéru je i to, zda se dá za současných podmínek postavit novodobá sokolovna. „Sokolská architektura je velmi výrazná, o některých sokolovnách se vyučuje na školách, jsou to významné stavby z pera slavných architektů, ale celkem je sokoloven po Čechách tisíc,“ vysvětluje Gale. „Výběr sokoloven byl zčásti subjektivní a zčásti jsme vedeni ambicí vydat publikaci, kde by byl zastoupen vzorek 100 sokoloven a ten by měl být hodně pestrý,“ doplňuje Zatloukal.
„Někde se v sokolovně pořádají jen párkrát do roka plesy, jinde se v ní každý den sportuje. Jsou ale i takové, které chátrají a hrozí jim zbourání,“ říká Zatloukal. „Pořád ale sokolovny zůstávají unikátním místem, kde můžete potkat olympionika vedle staré sokolky z Věrné gardy a maminku s kočárkem, co přišla na dětské odpoledne.“
„Rádi bychom po výstavě pokračovali v metodice, co s jakým domem do budoucna, rádi bychom jednotám pomohli, poukázali na to, že ty budovy jsou architektonicky kvalitní,“ vysvětluje Nicol Gale. „Na jedné straně jde o záchranu, na straně druhé o solidaritu, chceme se společně podívat na to, jak je možné tyto stavby využívat a také financovat.“
Co se dá se sokolovnami dělat dnes? Poslechněte si celý rozhovor.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.