Soundtrack ke hře Doom ukrývá satanistické symboly

Vyvrcholení Czechingu 2025 proběhne oproti předešlým ročníkům už v květnu. Harmonogram projektu, který si klade za cíl představit domácímu i zahraničnímu publiku výběr tří výrazných interpretů současné tuzemské scény, se tak posouvá z podzimu na jaro. Vítěz či vítězka pak v lednu 2026 vystoupí na největším evropském showcaseovém festivalu Eurosonic Noorderslag (ESNS) v nizozemském Groningenu. S finanční podporou Radia Wave natočí singl a videoklip nebo ve spolupráci s českou exportní kanceláří SoundCzech absolvuje koučing s někým z předních odborníků z hudebního byznysu.

Yasha 96|foto:archiv interpreta Yasha 96

Odborná porota složená z hudebních dramaturgů rozhlasových stanic, festivalů i hudebních klubů z celé Evropy vybere v následujících týdnech vítěze. Ten pak kromě vystoupení na ESNS, finanční podpory a networkingu získá navíc před svým vystoupením v Nizozemsku ještě příležitost představit se na dalších showcaseových festivalech. „Předsunutí harmonogramu na jaro nám dovoluje získat pro vítěze další koncertní příležitosti, které mohou posunout jejich kariéru kupředu a lépe je připravit na vystoupení na ESNS,“ přibližuje letošní plány hudební dramaturg Radia Wave Filip Černý.

Slavnostní vyhlášení proběhne v pražském prostoru ARCHA+, a to ve čtvrtek 22. května v rámci akce Czeching 2025, kde kromě třech nominovaných vystoupí ještě speciální hosté (FB událost zde).

Madhouse Express|foto:archiv kapely Madhouse Express, Gabriela Balvínová

Czeching je hudebně exportní projekt Radia Wave, jehož prostřednictvím dává Radio Wave od roku 2013 každoročně příležitost tuzemským talentům udělat krok blíž k zahraničnímu publiku a posluchačům. Czeching svým vítězům umožňuje pořídit profesionální nahrávku, natočit videoklip, zajišťuje jim mediální podporu, umožňuje představit se na největším evropském showcaseovém festivalu Eurosonic Noorderslag a otevírá jim cestu do evropských rádií. Mezi předchozí vítěze Czechingu patří například Aiko, Amelie Siba, Island Mint, VR/NOBODY, Never Sol, Hellwana, Viah, Tea Sofia nebo vítězná kapela loňského ročníku sunnbrella.

Více informací o projektu a nominovaných najdete na wave.cz/czeching.

Lidstvo zná více než tisíc druhů ryb, které vydávají zvuky, ať už při páření nebo na obranu před predátory. Například rejnoci podle britského serveru Independent vydávají zvuky ke komunikaci, při sledování kořisti nebo pro bezpečný pohyb pod vodou. 

Mořští biologové se ale podle australského veřejnoprávního serveru ABC dlouho domnívali, že žraloci, kterých existuje více než 500 druhů, pod vodou žádné záměrné zvuky nevydávají. 

Výzkumníci objev popsali ve vědeckém časopise Royal Society Open Science. Podle nich zkoumaní žraloci záměrně vydávali krátký zvuk podobný cvakání s relativně vysokou frekvencí. Vědci se domnívají, že tento druh žraloka vydává zvuky tím, jak silou cvaká svými zploštělými zuby.

„Když jsem ten zvuk slyšela poprvé, tak jsem si myslela, že to zní jako elektrické výboje,“ řekla pro CNN vedoucí studie Caroline Nieder z oceánografického institutu ve Woods Hole v americkém státě Massachusetts. Že jde o záměrný zvuk, jí došlo, až když uslyšela něco, co připomínalo cvakání. 

Ačkoliv si vědci myslí, že žralok vydával zvuk kvůli stresu, jsou podle ABC potřeba další studie, které by důvody podrobněji vysvětlily. 

Hladkoun novozélandský, který zvuk vydával, dorůstá maximálně 150 centimetrů a vyskytuje se ve vodách u Nového Zélandu. Jak připomíná web ABC, tak je to oblíbená pochoutka v restauracích známá jako žralok citronový, který je podávaný s hranolky.

O překvapivém objevu informovali italští vědci vedení profesorem Corradem Malangou z Univerzity v Pise. Podle nich radarové snímky dokazují existenci obrovských vertikálních šachet, spirálovitých schodišť, kanálů, které připomínají vodovodní potrubí a svět staveb skrytých více než 600 metrů pod povrchem. Podle serveru Euronews, kde si snímky můžete prohlédnout, vědci dokonce naznačují, že by součástí komplexu mohla být i mýtická Síň záznamů. 

„Až jednou zvětšíme tyto snímky, tak zjistíme, že se tam opravdu nachází něco, co můžeme popsat pouze jako opravdové podzemní město,“ uvedli italští vědci.

Ne všichni odborníci jsou ale o existenci podzemního města pod pyramidami v Gíze přesvědčení. Například expert na radarovou technologii, profesor Lawrence Conyers z Univerzity v Denveru označil tvrzení za „obrovské přehánění“ a řekl, že použitá technologie nemůže proniknout tak hluboko do země.

Skepticky se k objevu staví i egyptolog a senátor zvolený za hnutí STAN Miroslav Bárta. Na síti X napsal, že technologie, která by dokázala odhalit skryté podzemní město, v současnosti neexistuje. 

Uznávaný egyptský archeolog Zahi Hawass Euronews řekl, že se vědci v tomto případě mýlí a jejich objev postrádá jakýkoliv vědecký základ.

Dlaždice z koupelny, kde Armin Meiwes zabil a snědl svou oběť za 120 dolarů. Dopis od britského vraha Dennise Nilsena za 50 liber. Údajné vlasy Charlese Mansona – cena na vyžádání. Trh s murderabiliemi – sběratelskými předměty spojenými se zločinem – není jen podivnou podkategorií true crime fandomu. Je aktivním černým trhem, jehož hlavní platformou jsou uzavřené facebookové skupiny.

Jedním z nejviditelnějších jmen komunity je Nico Claux, přezdívaný „Upír z Paříže“. Odseděl si sedm let za vraždu a kanibalismus. Dnes vystavuje sbírku murderabilií v Londýně, fotí se s fanoušky a vzpomíná na své dopisování s japonským kanibalem Isseiem Sagawou. Ten ho žádal, aby ho nechal sníst jeho švédskou přítelkyní. „Odmítla. Řekl jsem mu, že zůstaneme jen přátelé,“ říká Claux s klidem.

V komunitě působí i Andrew Dodge, sběratel, který píše vrahům, navštěvuje je v celách smrti a provozuje podcast Unforbidden Truths. Tvrdí, že většina sběratelů pachatele neobdivuje, jen se snaží porozumět temným stránkám lidské mysli. „Veřejnost si myslí, že zločincům stavíme pomníky. Ve skutečnosti nás jen zajímá, co se děje v jejich hlavách.“

Trh s morbidními suvenýry se ale potýká s podvody. Falešné dopisy, podepsané portréty bez ověření, smyšlené identity prodávajících. „Přišel jsem o šest až sedm tisíc dolarů,“ přiznává Dodge. I přes možnost narazit na podvodníky, jsou skupiny pro sběratele murderabilií oblíbené a vládne v nich přátelská atmosféra. Příspěvky jsou plné srdíček a pochval typu „rare“, „cool“ nebo „never seen this before.“ Na etické spornosti této zábavy to ale nic nemění.

Na jezu Weerdsluis ve městě Utrecht byla umístěna podvodní kamera, která snímá dění v řece. Živý přenos běží na webu a každý, kdo zahlédne rybu, může kliknout na tlačítko. To odešle snímek správcům – když se ryb nahromadí dostatečné množství, vodohospodáři otevřou propust na jezu. Ryby tak mohou pokračovat dál ke svým trdlištím.

Projekt vznikl jako nápad ekologického konzultanta Marka van Heukeluma, který chtěl usnadnit migraci sladkovodních druhů ryb, jako jsou cejni, štiky nebo okouni. V jarním období se totiž jez neotevírá tak často, jak by ryby potřebovaly, protože na řece je menší lodní provoz. Když se pak ve vodě začnou ryby hromadit u zavřené propusti, stávají se snadnou kořistí predátorů.

Co mělo být praktickým ekologickým řešením, se ale proměnilo v nečekaný internetový hit. Miliony lidí z celého světa sledují přenos, kde většinu času není vidět nic víc než bubliny a zelenavá voda. Když se ale obrazem mihne ryba, napětí vzroste – na kliknutí diváka někde opravdu čeká živý tvor.

Podle ekoložky Anny Nijs z utrechtské radnice si projekt získal fanoušky i díky ambientní atmosféře. „Lidé nám píší, že je to uklidňuje. Baví je pozorovat vodu a zároveň vědí, že tím můžou skutečně pomoct,“ říká.

Kodaňský think tank 21st Europe navrhuje vybudovat síť vysokorychlostních vlaků Starline napříč celým kontinentem. Má propojit většinu hlavních evropských měst včetně Londýna, Kyjeva nebo Istanbulu a změnit obraz Evropy ze soustavy vzdálených metropolí v propojenou oblast.

Vlaky Starline mají jezdit rychlostí až 400 kilometrů v hodině – z Helsinek do Berlína by se dalo dostat za pět hodin a Kyjev s Berlínem by spojovala frekventovaná denní linka. Jedním z cílů projektu Starline je vyhnout se nejčastějším nešvarům současných železnic, jako jsou odlišné standardy napříč jednotlivými linkami, složité přestupy i zastaralá nádraží – a nabídnout sjednocený a přívětivý systém inspirovaný metrem.

Zbudování sítě Starline má také ekologický rozměr. Vysokorychlostní železnice totiž vypouští až o 90 % méně emisí než letadla a podle autorů projektu by mohla zásadně pomoct Evropské unii dosáhnout vytyčených klimatických cílů do roku 2050.

Síť Starline má být veřejně financována a provoz by měli dostat na starost národní železniční dopravci pod dohledem nového evropského železničního úřadu. Jako inspirace projektu posloužily japonské šinkanzeny nebo skandinávská letiště – rychlé, efektivní a zároveň ikonické. Podle autorů je reálné síť vybudovat, pokud se podaří spojit politiky, designéry a průmysl.

 „Vzhledem k tomu, že přerušení přístupu k TikToku se týká digitálních práv občanů, svobody projevu a přístupu k informacím, měl by být proces transparentní,“ řekla podle serveru Balkan Insight Orkidea Xhaferraj z albánské organizace Centrum pro vědu a inovace.

„Úplný zákaz platformy je extrémním omezením práva na svobodu projevu a přístupu k informacím. Úplné pozastavení činnosti platformy má dopad na legitimní projevy všech uživatelů a omezuje jakoukoliv diskuzi a přístup k různým zdrojům informací,“ uvedla organizace Safe Journalists Network.

Podle ní by měla vláda místo úplného zákazu přistoupit například k moderaci obsahu, věkovému omezení nebo osvětě, která by uživatele vzdělávala.

O úplném ročním zákazu populární platformy rozhodla Tirana na začátku března. Vláda k rozhodnutí přistoupila mimo jiné v reakci na incident z loňského listopadu, kdy v potyčce jeden teenager zabil druhého. Podle vlády spor začal právě na TikToku. Čínská společnost ByteDance vlastnící platformu ale uvedla, že nenašla důkazy, že by pachatel či oběť měli na sociální síti účet.

Od jižního kontinentu se v lednu odtrhla obrovská masa ledu, velká zhruba jako Praha a sousední Říčany dohromady. Díky uvolnění ledovce se lodím otevřela nová část Bellingshausenova moře i jeho do té doby nedostupné dno.

Vědce překvapily třeba mimořádně velké nohatky, které svým tvarem připomínají suchozemské sekáče. Daří se tam i korýšům, vědci možná objevili i úplně nový druh.

„Nečekali jsme, že najdeme tak krásný a prosperující ekosystém. Podle velikosti živočichů můžeme usuzovat, že skupiny, které jsme pozorovali, tady žijí už desítky, možná i stovky let,“ chválí si Patricia Esquete z portugalské Universidade de Aveiro.

I když výzkum přináší zajímavé výsledky, radost z nich kazí okolnosti odtržení ledovce. To je sice u ledových šelfů naprosto běžné. Klimatická změna ale proces zrychluje a ledovců v celém světě rekordně ubývá.

 „Víme, jaké jsou potřeby Poláků v oblasti bydlení, a vycházíme jim vstříc. Ještě letos chceme vyčlenit 2,5 miliardy zlotých na přímé dotace obcím, které budou stavět obecní a nízkonákladové nájemní byty,“ řekl podle polského Business Insider ministr rozvoje Krzysztof Paszyk.

Server televize TVN24 napsal, že řešení letos umožní financování až 15 tisíc sociálních a obecních bytů. Návrh zákona počítá také s podporou výstavby a rekonstrukce veřejných vysokých škol. Částka vynaložená na podporu bydlení ale může přesáhnout i dvě a půl miliardy zlotých. Podle místopředsedy vlády a ministra národní obrany Władysław Kosiniak-Kamysz by to mohlo být až pět miliard zlotých, tedy asi 30 miliard korun.

Výstavbu sociálních bytů v Česku podporuje například Platforma pro sociální bydlení. Podle Zprávy o vyloučení z bydlení se až 62 tisíc českých domácností nachází v bytové nouzi.

V Česku je v průměru třeba 13,3 hrubých ročních mezd na pořízení vlastního nového bytu. To je nejvíce z celé Evropy. Praha je zároveň v tomto ukazateli druhou nejméně dostupnou evropskou metropolí po nizozemském Amsterodamu. Vyplývá to z dat Property Indexu technologicko-poradenské společnosti Deloitte.